Tvůrčí psaní se Zbyňkem Fišerem

Sešlo se nás něco přes deset, čili naprosto ideální počet psavců. První hodina byla zaměřená čistě prakticky, a když přeskočím povinné přestavování účastníků a jejich psacích (ne)zkušeností, nečekaly nás žádné teoretické poučky a rovnou jsme se pustili do tvoření.

Naším prvním počinem byl kolektivní text, kterému jsme přezdívali sněhová vločka. To proto, že výsledný výtvor vznikal postupným nabalováním slov od každého z nás. Vzniklo tolik textů, kolik nás bylo v místnosti, a v každém z nich byl kousek nás. Tady je jeden na ukázku:

Bylo to hravé, bylo to kreativní. Kdo by to jen řekl, že spojením tolika rozdílných myslí vznikne něco krásného, zajímavého a dokonce dávajícího smysl? Připadala jsem si, jako bych byla zase ve školce, tentokrát jsem si však nehrála s hračkami, ale se slovy.

Poté jsme si vyzkoušeli automatický text. Řeklo se pište a my psali. Možná by se zdálo, že je neskutečně těžké psát, aniž byste věděli o čem, ale jakmile přiložíte pero k papíru, jde to samo. Po uplynutí třech stanovených minut se sami divíte, že najednou toho máte spoustu co říci, a naopak není jednoduché přestat psát. Absolutní tvůrčí svoboda je rozhodně žádoucí, stejně jako zmíněná nudistka.