O spisovatelském bloku už jsem na tomhle blogu psala několikrát. V tomhle článku jsem vypátrala, jak překonávají spisovatelský blok známí spisovatelé, tady jsem zase došla k názoru, že ten, kdo čeká na múzu, se jí většinou nedočká. A taky jsem o překonávání bloku napsala ebook. To bylo v dobách, kdy jsem si myslela, že něco jako spisovatelský blok neexistuje. A teď ho mám...
V jednom z předchozích článků jsem své pokusy o psaní příběhů přirovnala k šplhání po schodech. Vždy se snažím zlepšovat a překonávat překážky, ale čím víc stoupám, tím těžší je vydrápat se na další schod. Momentálně se snažím dostat na schod s názvem „dopsání první verze“, který je zatím mnohem větší než já.
Na blogu Write to Done, kam si občas chodím pro inspiraci nebo nápady, se objevil článek o tom, jak ze sebe udělat vysoce produktivního spisovatele. Já vím, je to pořád dokola, tyhle návody. Můžete se jimi snadno nechat zlákat z cesty, což je docela paradox. Stačí jen číst jeden návod za druhým a říkat si, že se z toho něco...
Začetla jsem se do prosincové Pevnosti a v rozhovoru s polským spisovatelem fantasy Andrzejem Sapkowskim na mě náhle vyskočilo, že jsem pitomec. Možná jsem, ale chce se mi nesouhlasit. Zajímá vás, jestli taky spadáte do Sapkowskiho kategorie pitomců? 😉
Na začátku roku jsem si začala psát seznam knih, audioknih a komiksů, které jsem přečetla a poslouchala – moje paměť je totiž značně nespolehlivá a když mě někdo požádá o tip ke čtení, v hlavě mám úplně prázdno. Takže pro tentokrát to napravuji přehledem toho nejlepšího, s čím jsem se v roce 2014 setkala, a co jsem si z toho odnesla.
V květnu oslaví tento blog druhé narozeniny a v září to budou dokonce čtyři roky od založení jeho předchůdce. Tolik dní a hodin strávených psaním příspěvků a taky přečtení knihy Ukaž, co děláš od Austina Kleona mě přimělo, abych se ohlédla zpátky, ale také podívala trochu dopředu.
V tomto článku vám dovolím nahlížet mi při tvorbě přes rameno. Ještě před tím, než jsem se pustila do psaní knihy, jsem si začala také pravidelně psát své postřehy a myšlenky během celého procesu vzniku příběhu. Říkala jsem si, že by mohlo být zajímavé se o některé mé zápisky podělit.
Umí vykouzlit spletité napínavé příběhy, při kterých vám hrdinové přirostou k srdci tak, že se od nich sotva můžete odpoutat. A přitom mu k tomu vystačí tak málo. Nepotřebuje nechat vybuchovat budovy nebo vytvářet fantastické světy. Umí totiž mistrně splétat lidské osudy. O kom mluvím? O jednom ze svých oblíbených spisovatelů současnosti – Khaledu Hosseinim.
Pokaždé, když usednu k počítači a kurzor na mě začne provokativně poblikávat, bleskne mi hlavou tatáž myšlenka: Dokážu to? Jak jsem si kdy mohla myslet, že se můžu stát spisovatelkou? Umlčet pochyby patří k tomu nejtěžšímu, s čím se při psaní potýkám.
Protože přichází podzim a s ním i všelijaké pochmurné nálady a spisovatelské bloky, rozhodla jsem se porozhlédnout se po nějakých antiprokrastinačních a motivačních citátech, které vás z toho tvůrčího bahna mohou vytáhnout.