Malé zamyšlení nad kreativitou

Už jste někdy kreaitvně přemýšleli o kreativitě samé? Já ano, možná je to moje úchylka, pořád o něčem dumat, na druhou stranu mě ale nepřestane překvapovat, k jakým závěrům docházím. 

Kreativní jsme v podstatě všichni, ale háček je v tom, že o tom spousta lidí neví. To je první paradox. Někteří příliš lpí na tom, aby vše, co dělají, dělali absolutně správně, a na tvůrčí práci nezbude prostor. Jiní se bojí, že se nechají příliš unést představivostí, a z jejich výtvoru zbude jen snůška blábolů. Jedno i druhé jsou extrémy a jejich výsledky mnohdy stojí za to (myšleno v tom špatném).

Dalším paradoxem je, že kreativita sice vede k objevným myšlenkám či nápadům, nikdy se ale nevynořila jen tak odnikud. Navazuje na to, co známe. Vychází z toho, co někdo vymyslel před námi nebo z toho, co prostě existovalo od počátku věků. Napadlo vás někdy, proč vypadají mimozemšťané ze sci-fi filmů téměř jako lidé? Nebo proč si starověké civilizace představovaly své bohy jako zvířata?

Co z toho plyne pro nás pisálky? Nejspíš to, že se nemusíme bát povolit uzdu fantazii, ale taky bychom měli dát na svou intuici, když úpí a skřípe zuby. A za druhé: proč se za každou cenu snažit napsat něco úžasného, dosud neviděného, senzačního, když se stačí jen rozhlédnout kolem sebe a inspirovat se něčím prostým – o to váš nápad bude geniálnější.

Trio citátů na závěr:

Oscar Wilde:  Zásadovost je posledním útočištěm lidí bez představivosti.
Albert Einstein:  Představivost je důležitější než vědomosti.
Napoleon Bonaparte:  Představivost vládne světu.

Jaké jsou Vaše zkušenosti s kreativitou? 😉