Hudba umí vyjádřit emoce stejně jako dobrý příběh a dokáže to i beze slov. Může nám zlepšit náladu nebo nás naopak uvrhnout do melancholie či přimět nás zamyslet se. Některé melodie v nás vyvolávají vzpomínky, dobré i špatné, a ovlivňují třeba i náš styl v oblékání. Hudba je prostě kouzelná.
Andrew Stanton je jeden z tvůrců Hledá se Nemo, Wall-E a Toy Story, šťastlivec, který má možnost podílet se na animovaných filmech Pixaru, v které já osobně vidím továrnu na sny. V přednášce na TED.com, kterou jsem nedávno shlédla, mluví o základních stavebních kamenech příběhů a doplňuje je svými zážitky, ukázkami z filmů a myšlenkami. Pokusím se shrnout jeho přednášku do několika bodů. Snad pro Vás budou stejně inspirativní jako pro...
Frank Warren dostal nápad – vyzval několik lidí, aby anonymně napsali na pohlednici své tajemství, které ještě nikdy nikomu neřekli. Teď je z něj sběratel tajemství, vlastní více než půl milionu pohlednic a stal se úspěšným bloggerem. Ta náhlá inspirace změnila život nejen jemu, ale i tisícům jiných.
Nedávno mě překvapilo zjištění, kolik lidí by rádo jednou napsalo knihu. Já vím, jsem také jedna z nich. Myšlenka je to vskutku lákavá. Proč ale naprostá většina těchto ambicí ztroskotá?
V mém předchozím článku jsem naťukla, že příběhy jsou všudypřítomné – stačí se jen dívat okolo sebe a nechat svou představivost volně plynout. Jestli však Vaše múza právě stávkuje a odmítá spolupracovat, není nic jednoduššího, než jí provokativně zamávat a hledat pomoc jinde. Co takhle ve výtvarném umění?