Šílenství jménem NaNoWriMo

Zatímco příznivci stopování po galaxii s sebou tahají ručníky, nanowrimáci propadají jinému druhu šílenství – usedají každičký listopadový den za své počítače a horlivě datlují mistrovská díla. Že pořád nevíte, o čem je řeč?

NaNoWriMo je zkratka National Novel Writing Month, čili Národní (i když v tomhle případě spíš celosvětový) měsíc psaní knih. Na webovkách nanowrimo.org se scházejí psavci z celého světa a společně jdou za jediným cílem. 50 000 slov. Denně to dělá zhruba 1667 slov za předpokladu, že nepolevíte ani na jediný den.

Když jsem se o NaNu dozvěděla poprvé, jen jsem si pomyslela, co je to za hloupost. Další rok jsem si řekla, že se nezúčastním, protože jako obvykle nemám čas. A třetí rok jsem do toho padla po hlavě. Bez pořádné zápletky, synopse, jen s mlhavou představou o dvou hlavních postavách. Šílenství? Ani tak ne. Po zběžném přečtení příspěvků mých spolunanowrimáků na fóru jsem zjisila, že nejsem zdaleka jediná, kdo netuší, co dělá. Což je uklidňující.

A tak píšu, neuvěřitelně mě to baví a snažím se příliš nepřemýšlet. Možná že až svůj výtvor dopíšu a pustím se do editací, nezbude z té původní nanowrimácké verze skoro nic. Ale to nevadí. Hlavně že budu mít co editovat. Proto si jdu uvařit kafe a startuju pc, přesně jak je to modrém erbovním logu NaNoWriMa. Psaní zdar.

A co Vy? Účastníte se taky? 😉