Rutina slavných spisovatelů: Charles Bukowski

Ve čtvrté vlaštovce ze série o rutině známých spisovatelů si posvítím na Charlese Bukowskiho, který bude svým rebelantským přístupem odporovat přísné sebekázni Haruki Murakamiho (jemuž jsem se věnovala v tomto seriálu jako prvnímu).

Charles Bukowski se často řadí mezi Beat Generation. Životní filozofie tohoto hnutí se odrážela především v jeho životě (střídal jednu ženu za druhou, s velkou oblibou holdoval alkoholu, sázel na koňských dostizích, prošel mnoha zaměstnáními i mnoha státy), a částečně i v díle (poezii a povídkách), ačkoli on sám se zařazení mezi Beatníky vzpíral a plně s ním nesouhlasil. Stejně jako jsou zajímavá jeho díla plná drsného humoru a lehkosti stylu, i Bukowskiho spisovatelská rutina se nevyhne jisté neobvyklosti. Nebo mám spíš říct excentričnosti? Posuďte sami podle Bukowskiho vlastních slov, ve kterých popsal, jak vypadal jeho běžný psací den:

Nikdy nepíšu ráno, protože ráno ani nevstávám. Po nocích piju. V posteli zůstávám do dvanácti, čili do poledne. Když musím vstát dřív, obvykle se celý den cítím mizerně. Pokud se podívám a je dvanáct, pak vstanu a tak začíná můj den. Něco sním a potom si obvykle zajdu rovnou na dostihy, hned jak se probudím. Vsadím si na koně, vrátím se domů a Linda něco uvaří. Chvíli si povídáme, jíme a něco popijeme. Pak jdu nahoru s několika lahvemi a píšu – začínám okolo půl desáté a končím o půl druhé, půl třetí v noci. A to je všechno.

Ze životního stylu Bukowskiho si asi nejde brát moc ponaučení, pokud chceme žít zdravě a nepěstovat si závislost na sázení a alkoholu. Jedno mu ale upřít nejde – každý den se prostě sebral a šel psát. Psával třeba čtyři pět hodin denně. Psaní pro něj však nebyla otročina, ale nezbytnost a zábava v jednom: 

Psaní pro mě vůbec není práce. Když mi lidi říkají, jak nesmírně těžké pro ně je psát, nechápu je, protože je to jako kutálet se dolů z hory. Je to osvobozující. Je to zábavné. Je to dar být placený za to, co chcete dělat.

Bukowski v jednom rozhovoru popsal psaní takto:

Psát je jako jít do postele s krásnou ženou, která poté, co vstane, dojde ke své peněžence a dá vám plnou hrst peněz.

Inu, každý si v psaní najde to své, nemyslíte?  A co Vy? Máte rádi Bukowského? A co si myslíte o jeho spisovatelské rutině? 😉