Noční brána: Enzo je zpátky

S Enzem Macleodem, protagonistou francouzské série detektivek Petera Maye, jsem se rozloučila poslechem šestého dílu Nezvratné alibi. I slzu jsem zamáčkla! Po dvou letech se ale Enzo nečekaně vrací v tentokrát snad již opravdu závěrečném díle série s názvem Noční brána. Jak se Enzův návrat povedl, se dozvíte v audioknižní recenzi. 🙂

V Noční bráně zastihneme Enza několik let poté, co vyřešil staré neobjasněné vraždy z Raffinovy knihy. Už to není takový šarmantní proutník jako v dílech předchozích, přesto však Enzovi šedesátka sluší. Původem svérázný Skot se konečně usadil, užívá si rodinného života a snaží se žít v co největším poklidu, aby vyvážil poněkud hektičtější a rušnější minulost. Jenže jednou detektiv, navždy detektiv, a nějaká ta vražda k rozlousknutí se vždycky najde. Když Enza osloví jedno venkovské policejní oddělení s prosbou o pomoc, může snad odmítnout?

V malé francouzské vesničce na břehu řeky Dordogne odhalí vyvrácený strom mrtvolu zastřeleného muže, která zde ležela pohřbená několik desítek let. Zároveň však jen pár dní po tomto překvapivém nálezu někdo chladnokrevně zavraždí pařížského obchodníka s uměním Émila Narcisse. Mohou spolu tyto dvě vraždy nějak souviset, i když je dělí více než sedmdesát let? A co s tím vším má společného Mona Lisa?

V recenzích posluchačů na Noční bránu často zaznívá přirovnání k Šifře mistra Leonarda od Dana Browna. Já si dovolím trochu nesouhlasit. Jediné, co mají tyto dva příběhy společné, je snad jen Mona Lisa a zasazení děje do Francie. Zatímco Brownův bestseller je čistokrevný thriller, ve kterém se spolu s Langdonem honíte z místa na místo za šokujícími odpověďmi, Mayova detektivka je mnohem střízlivější a pro autora v mnohém netypická. Splétá v ní totiž hned několik příběhových linek z různých časových období a Enzo i samotné vyšetřování obou vražd v nelehké době covidové tu trochu ustupuje do pozadí. Místo toho nás May vezme na exkurzi do Evropy za druhé světové války, kdy se uměním posedlý Hitler snažil ukořistit ta nejslavnější díla pro sebe, zatímco neúprosně pustošil celá města a národy. Noční brána je protkaná skutečnými historickými událostmi i osobnostmi, které May proplétá s fiktivní linkou a osudy fiktivních postav.

Skvěle se to poslouchá, o tom žádná. Po dlouhé době jsem měla pocit, že je to starý dobrý May, kterého jsem si tolik oblíbila v trilogii z ostrova Lewis. (Mimochodem, na ostrov Lewis se v Noční bráně podíváte taky!) Je ale trochu škoda, že Peter May tak rád recykluje sám sebe a tolik se vyžívá v některých klišé, na která narazíte snad v každém z jeho příběhů. Musela jsem se culit a ušklíbat, když Enzo zase vlezl na nějaké odlehlé opuštěné místo za tmy, kde ho pak samozřejmě kdosi pronásledoval a snažil se ho zabít. Když se to děje v každém románu, člověk by řekl, že se pošetilec Enzo konečně vzpamatuje… Občas se mi také zdálo, že poněkud skřípe překlad (kdo vůbec říká rouškám ústenky?), ale to jsou jen takové hnidopišské poznámky. Moc kritická obvykle v recenzích nebývám, ale Peter May ve mně kdovíproč to nutkání probouzí. Vzato kolem a kolem, audioknihu jsem si vážně užila. Jen to občas chtělo přehlédnout to, co mě na Mayovkách obvykle tak dráždí. 😀

David Matásek

Spolu s Enzem se vrací i osvědčený tým vydavatelství OneHotBook, který nám naservíroval všechny předchozí Enzovy případy. Role režiséra se v Noční bráně opět ujal Michal Bureš a audioknihu namluvil herec David Matásek. Proč měnit to, co tak skvěle funguje? Román z Mayovy francouzské série si už bez hlasu Davida Matáska snad ani nedokážu představit, stejně jako si bez Jiřího Dvořáka nedokážu představit skotskou trilogii. Ani tentokrát nemám co vytknout, Noční brána se poslouchala jedna báseň a já ji slupla během pár dní.

Otázkou však zůstává, jestli to bylo opravdu naposledy. Pokud Noční brána vskutku je závěrečným dílem série, řekla bych, že je to závěr povedený. Možná trochu nečekaný, možná trochu jiný než předchozí Enzovy případy, ale Petr May tyhle oddechovky prostě psát umí a audioknižní zpracování od OneHotBook je vždy posune o úroveň výš. Nejsem si jistá, zda bych mohla Mayovy knihy číst, ale poslechnu si je vždy ráda. Nechme se tedy překvapit, s čím May přijde příště. 🙂

Markéta Růžičková
Jsem experimentátor, samouk a kreativec. Ráda se učím něco nového a inspiruji druhé. V hlavě si tvořím světy. Potěšíte mě šálkem kávy, dobrou knihou, cestovatelskými zážitky a nakažlivým nadšením. ;)
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.