Dobrodružství nenapravitelného aristokrata

Gentleman v Moskvě je jedním z těch děl, která od vás něco vyžadují (v tomhle případě trpělivost, čas i zálibu v intelektuálněji laděných příbězích), na oplátku vám ale dají mnohem víc. Román od Amora Towlese u nás vychází jak knižně, tak i audioknižně pod taktovkou vydavatelství OneHotBook. Jelikož se v tomto druhu příběhů přímo vyžívám, Gentleman v Moskvě se bez váhání ocitl na mém seznamu audioknih, které si prostě musím poslechnout. Více v recenzi. 🙂

Zmíněným Gentlemanem v Moskvě je hrabě Alexandr Iljič Rostov, který má tu smůlu, že je skutečným gentlemanem v tu nejméně vhodnou dobu. V dvacátých letech 20. století totiž Rusko prochází mnoha radikálními společenskými změnami a být hrabětem je považáno přinejmenším za zločin. Hrabě je jako „nenapravitelný aristokrat“ odsouzen strávit zbytek svého života v moskevském hotelu Metropol. Překročit práh hotelu by znamenalo jistou smrt, a tak se pro Sašu Rostova stává hotel světem sám o sobě, zatímco venku se Rusko pod vládou bolševiků mění k nepoznání. Vzniká Sovětský svaz, nastupuje vláda masy, a pro gentlemany už není ve společnosti místo.

Kouzlo Gentlemena v Moskvě spočívá právě v jeho vypravěči, hraběti Rostovovi. Tento okouzlující vzdělaný a důvtipný muž, který se vyzná v delikatesách kuchyně, dobrém víně, historii, literatuře i jemném umění lidské konverzace, vždy hledá na věcech to dobré. A tak i svůj trest přijme jako pravý gentleman, rezignaci či deprese tedy nečekejte. Spíše se připravte na překvapivě hlubokomyslný a dojemný příběh vyprávěný napříč desetiletími, příběh o přátelství a ruské duši.

Přiznám se, že si mě Gentleman v Moskvě získával poněkud déle, a trvalo pár kapitol, než jsem si opravdu byla jistá, že chci pokračovat v poslechu. Popisek této audioknihy je totiž docela zavádějící a slibuje vám „úžasné dobrodružství dalece přesahující hranice hotelu“. Vyložila jsem si to po svém a čekala něco ve stylu Mortdecaie či podobnou úsměvnou taškařici, ale nakonec jsem ráda, že jsem se mýlila. Gentleman v Moskvě je totiž skrz naskrz ruský a navazuje na tradici ruské literatury, která je oproti té západní podstatně meditativnější, hloubavější. Plyne pomaleji a jde hlouběji a ráda dumá nad ruskou duší, ruským uměním i matičkou Rusí obecně. Amor Towles (který je překvapivě Američan, a pokud vím, nemá s Ruskem nic společného) píše v tomto duchu naprosto bravurně (a to natolik, že mě to vrátilo do mých univerzitních let, kdy jsem studovala ruský jazyk a literaturu).

Když se tedy nenecháte odradit pomalejším rozjezdem i celkovým tempem vyprávění a ponoříte se do požitkářského dumání a záměrného nespěchání, Gentleman v Moskvě si vás naprosto získá. Je to velmi lidský příběh, který mě dokázal zahřát na duši, a zároveň nabízí náhled na změny ruské společnosti od dvacátých po padesátá léta z pohledu dokonalého gentlemena. Je to taková polévka pro duši, kterou si nejlépe vychutnáte po menších doušcích. Budete se usmívat nad trefnými a úsměvnými glosami hraběte, dojímat se nad přítelstvími vznikajícími mezi personálem hotelu i hosty a často se přistihnete v hlubokém zamyšlení nad tím, co vlastně dává lidskému životu smysl.

Gentlemana v Moskvě se vypravěčsky ujal Igor Bareš a předvedl naprosto bravurní výkon. Dokonce bych bez váhání řekla, že Gentleman v Moskvě jako by mu byl napsán přímo na míru. Igor Bareš splynul s hrabětem Rostovem tak dokonale, že jsem si prostě nemohla pomoct a byla přesvědčená, že je to tatáž osoba. Hrabě Rostov měl v mé představivosti hlas, gesta i vzhled Igora Bareše, což o kvalitách jeho interpretace hodně vypovídá. Není to můj oblíbenec jen tak pro nic za ni. 🙂

V úvodní scéně procesu s hrabětem Rostovem účinkují také Daniel Bambas a Vladislav Beneš a já musím říct, že se jedná o vynikající úvod k audioknize, který připomíná spíše divadelní či filmovou scénu bez obrazu. Stejně tak i práce s hudebním podkresem je v případě Gentlemana v Moskvě výborná a skvěle doplňuje atmosféru. Kromě originálních melodií, které si pohrávají s tradičním ruským nástrojem balalajkou, zaslechnete v pozadí také ruskou hymnu, Chopinova nokturna či scény z filmů. 

A už jsem zmínila tu parádní obálku? Je na ní něco okázale gatsbyovského, Gentleman v Moskvě je však vše, jen ne okázalý. A právě proto si mě naprosto získal. Možná bude pokoušet i vás, ale nedejte se zviklat. Jen se vás s lehce škádlivým úsměvem ptá, zda jste tohohle neobyčejně hřejivého a hlubokého zážitku hodni. 🙂

Markéta Růžičková
Jsem experimentátor, samouk a kreativec. Ráda se učím něco nového a inspiruji druhé. V hlavě si tvořím světy. Potěšíte mě šálkem kávy, dobrou knihou, cestovatelskými zážitky a nakažlivým nadšením. ;)
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *