V předchozí audioknižní recenzi jsem se rozplývala nad jedním z pilířů fantastiky a sci-fi klasikou Planeta opic a doufala jsem, že nás vydavatelství OneHotBook co nejdřív obšťastní podobně báječnou kultovkou. A ani jsem se nenadála a v mé audioknižní knihovně přistála další pecka, Růže pro Algernon od Daniela Keyese. Proč byste si Charlieho příběh měli pustit do uší i vy, se dozvíte v recenzi na audioknihu. 🙂
Růže pro Algernon je jedním z těch děl, na která jen tak nezapomenete. Vzpomínám si, že jsem se do tohohle díla Daniela Keyese poněkud otráveně pustila, protože bylo na seznamu povinné četby gymplácké češtiny. Během prvních kapitol jsem ale úplně zapomněla, že čtu, natož něco tak otravného jako povinnou četbu (už od svých sedmi let jsem vášnivá čtenářka, ale jednoduše nesnáším, když mi někdo diktuje, co číst), a spolu s Charliem jsem zkoumala tajemství lidské inteligence a lidskosti obecně. Od té doby jsem se na povinnou četbu dívala jinak a velice mě potěšilo, že jsem si po letech mohla tento nezapomenutelný příběh zažít znovu, tentokrát však nikoli v podobě písmen na papíře, ale jako audioknihu. A je to vskutku zážitek docela jiný, intenzivnější.
Dalo by se říct, že Růže pro Algernon je výletem do hlavy mentálně retardovaného pekařského pomocníka Charlieho Gordona, který jako první člověk na světě podstoupí operativní zákrok, jež mu má zvýšit IQ o více než sto bodů. Experiment se stejně jako v případě jeho předchůdkyně, laboratorní myši Algernon, vydaří a Charlieho IQ tak povyskočí z 68 na 185 bodů génia. Sledujeme ho od jeho prvních „hlášení“, kdy sotva dokáže správně napsat slovo „chitrý“ a pochopit, že většina jeho „přátel“ se mu ve skutečnosti vysmívá, až po postupné probouzení a uvědomování si sebe sama a skutečnosti, jež pro něj do té doby zůstávala zkreslená a zjednodušená. Vysoká inteligence sebou však nenese jen klady, nýbrž také osamělost, rozčarování, pochyby a nepochopení. Jaké to je být v očích společnosti prostoduchý a jaké to je naopak být géniem?
Růže pro Algernon vám umožní sledovat jedince, který během svého života vybočí z normy na samých opačných koncích spektra, což je právě to, co žádný jiný žánr než science fiction nedokáže lépe. Růže pro Algernon však plnokrevnou sci-fi není, spíše jen staví svou zápletku na vědeckofantastické hypotéze, kterou dále rozvíjí podle poznatků vědy. A Charlie, který postupně získává vědomosti, zkušenosti i nadhled, si brzy začne uvědomovat, že se stejně jako Algernon stal laboratorní krysou. V rukou vědců se nestal (a nikdy nebyl) člověkem, nýbrž zůstal pouhým objektem zneužitým pro testování správnosti vědecké hypotézy.
Výběr Jana Potměšila na pozici hlavního a jediného vypravěče audioknihy nebyl ani zdaleka náhodný. OneHotBook nezaváhalo a oslovilo toho nejpovolanějšího člověka, který se v kůži Charlieho Gordona ocitl během posledních 30-ti let více než devět set krát na divadelních prknech při jedné z repríz divadelní hry Růže pro Algernon v Divadle v Celetné. Celých 8 hodin a 20 minut stopáže je jeho bravurním hereckým koncertem. To, co bylo v knižní předlože vyjádřeno písemně (Charlieho dětinské vyjadřování plné hrubek a nesprávně použitých významů slov, které se postupně mění ve vyjadřování vysoce inteligentního člověka), musel Jan Potměšil zvládnout pomocí hlasového projevu. A podařilo se mu to tak, že vám z toho spadne brada.
Charlieho vyprávění doprovází také originální hudba, která dokresluje přeměnu hlavního hrdiny. Od poťouchlých, hravých, až dětinských melodií postupně nabírá na vážnosti a sofistikovanosti, až nakonec získává varovné tóny. Promyšlená hudební kompozice, která trefně umocňuje děj a poselství Růže pro Algernon, je třešničkou na dortu této skvělé audioknihy. A to ani nemluvím o parádní obálce a potisku v podobě Algernina bludiště na cédéčku.
Růže pro Algernon patří spolu s Rosemary má děťátko a Planetou opic mezi mé audioknižní topky tohoto roku. Ano, tato díla se nenazývají klasikami, pilířemi fantastiky či kultovními příběhy jen tak pro nic za nic. A já doufám, že takových audioknižních návratů ke kořenům bude víc. Audio forma jim zjevně sluší. 🙂