Tvůrčí psaní a hudba
Můj život by se dal charakterizovat několika melodiemi. Pamatuju si, na jakou písničku jsem si poprvé zatancovala ploužák, co jsem poslouchala, když jsem cestovala po Paříži a Římě, jaká hudba mi pomohla ze špatné nálady nebo naopak jaká mě do ní dostala. Vím, po jakém stylu hudby sáhnout, když chci jen vyplnit ticho při vaření nebo jaké tóny mě nutí tancovat. Hudba není jen kouzelná, ale také mocná.
Proč toho nevyužít?
Píšete zrovna romanticky laděnou scénu? Pusťte si písničky, o kterých víte, že vás vždycky dojmou.
Nebo snad pod vašima rukama vzniká poetická povídka, akční thriller, hororová novela nebo mysteriózní detektivka? Probuďte v sobě pocit, který vám pomůže vžít se do role vašich literárních hrdinů. Co takhle se porozhlédnout v nabídce filmové hudby? Stejně jako literární žánry, i ty filmové jsou velmi pestré a ke každému z nich pasuje jiný typ hudby. Stačí si jen vybrat.
Já osobně nedám na hudební doprovod během psaní dopustit. Někdy je těžké popsat scénu, aby byla věrohodná a ne těžkopádná, a v tom mi hudba ohromně pomáhá. Celý trik vlastně spočívá v tom, vytvořit kolem sebe inspirativní atmosféru. Nejraději poslouchám orchestrální soundtracky, které mě neruší zpívaným textem a slouží mi jako taková kulisa.
Jak píšete Vy? V naprostém tichu, v hlučné kavárně nebo také za doprovodu hudby? 😉
Mně osobně k jakýkoliv kreativní práci sedí nejvíc pouhej „white noise“ do sluchátek. Pak přestanu vnímat okolí a dokážu se plně soustředit. Hudbu jsem už odboural i instrumentální a klasickou, hlava mi pak jde jiným směrem, přestože mi to dříve nedělalo problémy. Asi na mne vlezla chřipka či stáří 🙂
White noise jsem zkoušela, ale po určitě době mi to začalo lézt na mozek a musela jsem to vypnout. 😀 Asi potřebuji, aby se zvuky nějak měnily, ale nesmí být příliš výrazné – pak se nedokážu soustředit. 😉
Mně to právě pomohlo se odpoutat od rušivých zvuků, kterých je běžně přes den hrozně moc. Do tý doby jsem vždycky nejlíp fungoval přes noc – byl klid, ale postupem času se tak z člověka stává trochu (víc) asociál, když v noci maká a přes den spí 😀
Ono celkově se díky psaní z člověka stává asociál, když se zavře někde v koutku, všechny odhání, aby měl klid, a odmítá dokonce i kamarády, kteří se ho snaží vytáhnout ven. 😀 Někdy si říkám, že by snad nejlepším řešením bylo pořídit si špunty do uší. 😀
K samotnému aktu psaní hudbu nepotřebuji a je mi v podstatě jedno, kde píšu, jen když tam nikdo nemluví. Hudbu, ale beru jako počáteční inspiraci k samotné podstatě příběhu.
Hudba umí být hodně inspirativní. Některé melodie zvlášť. 😉
Jinak máš zajímavý blog, určitě se porozhlédnu.