Temná tajemství prestižního gymnázia

Tak jsem zase po čase zatoužila pustit si do uší severskou detektivku. Možná to má co dělat s mým momentálním duševním rozpoložením nebo rozpáleným sprnovým sluncem, kdo ví. Každopádně mě přepadla chuť poslechnout si něco mrazivého, chytlavého a napínavého a volba padla na Temná tajemství od švédských autorů Michaela Hjortha & Hanse Rosenfeldta, první díl oblíbené detektivní série s psychologem Sebastianem Bergmanem. Byla to trefa vedle nebo trefa do černého? Dozvíte se v recenzi na audioknihu. 🙂

V městech jako je švédské Västerås byste sotva čekali, že dojde k vraždě, natož k tak brutální vraždě šestnáctiletého studenta soukromého prestižního gymnázia. Rogerovi Erikssonovi někdo vyřízl srdce a zanechal jeho zohavené tělo v bažinách, což je zločin, na který je místní policie krátká. Vyšetřování se zhostí státní kriminálka v čele se zkušenými vyšetřovateli a navzdory vší nepravděpodobnosti i Sebastian Bergman – kdysi vynikající policejní psycholog, který však po rodinné tragédii uniká bolestivým vzpomínkám zanevřením na všechno a na všechny a zoufalou snahou nic necítit. Z čistě sobeckých důvodů se vetře do týmu, jen aby získal to, co potřebuje a šel si zase po svém. Jenže spletitý případ plný nečekaných zvratů a falešných stop v něm brzy začne probouzet starou známou touhu odhalit vraha a jeho temná tajemství…

Přiznám se, že jsem zpočátku s Temnými tajemstvími docela bojovala a uvažovala jsem, že si pustím jinou audioknihu. Autoři vás totiž už od první kapitoly nijak nešetří a představí vám celou řadu postav, které se vám pletou už jen z principu (a švédská jména tomu moc nepomáhají). Ani Sebastian Bergman mi nijak k srdci nepřirostl, což není ideální, když má být hlavní postavou série. Je sebestředný, cynický, sukničkář až na půdu, nebere si vůbec žádné servítky, uráží lidi na potkání a často jim také ubližuje, jen aby se sám cítil o trochu líp. Je však také vynikajícím psychologem, což je dost paradoxní – v jiných lidech umí číst jako v knize, ale sám sobě pomoci nedokáže. Na druhou stranu je postavou vskutku originální a rozhodně má kam růst, což bude zajímavé sledovat v navazujících dílech této krimi série. A kupodivu se mu u mě nakonec pár bodíků sympatie posbírat podařilo. 🙂

Rozhodla jsem se dát audioknize šanci a pustit si ještě pár kapitol, a nakonec se k mému překvapení rozjela takovým způsobem, že se teď při pomyšlení, že jsem ji chtěla odložit, chytám za hlavu. Jsem opravdu moc ráda, že jsem v poslechu pokračovala, protože se mi navzdory rozpačitým prvním dojmům dostalo skvělé detektivky. Práce vyšetřovacího týmu je popsána příjemně realisticky, prostor je dán i osobním trablům postav, vyprávění plyne bez hluchých momentů a dokáže vás napínat k prasknutí, což je v kostce to, co pro mě z detektivky dělá dobrý příběh. Dojde také na hned několik zvratů, které mě zaskočily nepřipravenou a popohnaly příběh úplně jiným směrem, než bych čekala, zároveň však nejsou ani trochu přitažené za vlasy nebo nerealistické, jak tomu často bývá v thrillerech. Nakonec tedy Temná tajemství hodnotím jako velice příjemné překvapení. Pokud se OneHotBook rozhodne v sérii se Sebastianem Bergmanem pokračovat, druhý díl si ráda poslechnu.

Temná tajemství (a potenciálně i celou sérii se Sebastianem Bergmanem) svěřilo vydavatelství OneHotBook Alešovi Procházkovi, který je ostříleným audioknižním narátorem, ale také vynikajícím dabérem. Hlasový projev a narace jsou jeho denním chlebem, takže vás asi nepřekvapí, že ho velice ráda vychválím až do nebe. Audiokniha v jeho podání se skvěle poslouchá nejen díky bezchybné interpretaci, ale i díky jeho jedinečnému sametovému zabarvení hlasu. Kdo by si nechtěl nechat vyprávět napínavý příběh od Severuse Snapea (tedy o dost méně nabručené verze slavného bradavického profesora lektvarů)? 🙂

Pokud stejně jako já bojujete s příběhy s poněkud nesympatickými hrdiny, nenechte se od Temných tajemství hned odradit a dejte jim šanci. Slibuji, že si k postavám nakonec najdete cestu a příběh vás vtáhne natolik, že nebudete chtít přestat poslouchat. Necelých 17 hodin poslechu se zprvu trochu vleče, ale pak uhání mílovými kroky (hodinami?), až vás na konci zanechá v napjatém očekávání dalšího dílu. Upřímně doufám, že se ho v audioknižní podobě dočkáme. Jsem totiž zvědavá, jestli bude Sebastian stále takové „kvítko“. 😉