Proč tvoříme?

Proč mají někteří lidé nutkání tvořit a jiní to považují za naprostou ztrátu času? Co nás žene k tomu, abychom se usadili za stůl s perem, tužkou, štětcem, propiskou, pastelkou (či čímkoliv jiným) a trávili svůj čas tím, že píšeme, kreslíme, malujeme, lepíme, vystřihujeme? A existuje na to vůbec jednoduchá odpověď?
Někdy prostě musím tvořit. Stává se mi, že mám pocit, že bych se zbláznila, kdybych si nevzala svůj zápisník a propisku a nepočmárala stránku svými výplody. Baví mě to, zbožňuju to, jsem z toho nadšená. Jsou ale taky chvíle, kdy jsem vyčerpaná, znechucená, když mi něco nejde, nebo jsem naprosto bez motivace. A i přesto se k psaní vždycky vrátím.

„Pro některé z nás nepsat znamená zemřít.“

Ray Bradbury tímhle citátem vystihl mnohé. Už ale neřekl, proč bychom zemřeli, kdybychom netvořili. Co je tou tajnou drogou, kterou si musíme pravidelně dopřát? Přemýšlela jsem nad tím dlouho a jediná možná odpověď, která se mi zdá přijatelná, toho taky moc nenapoví.

Co tvořivý člověk – to jiná droga, jiné účinky, jiné dávkování.

Pro někoho je tvoření příležitost se vyjádřit – hodit myšlenky na papír (nebo plátno), jak se říká. Představte si hlavu jako koš na odpadky – někdy je třeba ho vynést, protože se do něj už nic nevejde a slupky od banánů čouhají ven. A samozřejmě nechcete, aby vám doma zapáchal, že?

Odpočinek, relaxace, na chvíli vypnout.

Někdo si rád zaleze do koutku, zachumlá se do deky, udělá si kávu nebo čaj, pustí si uklidňující hudbu a tvoří. Všimli jste si, že když píšete či malujete, čas plyne neuvěřitelně rychle a vy se přesto necítíte unavení? Po chvilce se kouknete na hodiny a zjistíte, že neuplynula chvilka, ale hodina či dvě. Je to jako meditace – čas strávený sama se sebou v naprostém klidu a harmonii. Pro některé z tvůrčích lidí je tenhle výlet do vlastního (pod)vědomí relaxací.

Další důvody ve zkratce.

Jsou tu také lidé, kteří tvoří pro peníze, a to jim dává motivaci i nadšení každý den usednout k tvorbě. Možná už nejsou jejich výtvory tak upřímné a od srdce jako těch, kteří na peníze při psaní ani nepomyslí a pohání je jen samotná touha tvořit, ale být odměněn za to, co dělám dobře, a co mě baví, také něco znamená. Pak jsou tu další důvody – sebepoznání, dětský sen, snaha přiblížit se svému spisovatelskému idolu, vyzkoušet si své schopnosti, vytvořit něco krásného, zábavného, hodnotného… Ten seznam je vlastně nekonečný.

Co je nejdůležitější? 

Nezáleží na tom, jaký z těch důvodů je správný, ale jestli znáte ten svůj. Někdy je lepší se raději ptát PROČ tvoříte, než abyste uvažovali nad tím, CO budete tvořit. Odpověď na první otázku vám může pomoci porozumět sami sobě, své tvorbě a taky vás nasměrovat.

Proto se ptám: Proč tvoříte Vy?Co je tím Vaším důvodem?