Poirot, pes, míček a dopis od mrtvé

Na poirotovkách mě nejvíc baví to, že se mi nikdy nepodaří uhodnout vraha a na konci mě zaručeně čeká geniální rozuzlení toho, co mám celou dobu před očima. „Oldschool“ detektivky u mě pořád vítězí na celé čáře a jelikož je Agatha Christie královnou tohoto žánru, ráda se od ní a od Hercula Poirota znovu nechám vodit za nos. Tentokrát jsem se pustila do audioknihy Němý svědek v podání Lukáše Hlavici. Jak se audiokniha vydařila, se dozvíte v recenzi. 🙂

Po Vraždě v Orient Expresu, Vánocích Hercula Poirota a Zlu pod sluncem tu máme čtvrtý Poirotův případ z dílny mého oblíbeného audioknižního vydavatelství OneHotBook. I tentokrát můžeme obdivovat Poirotův důvtip a ostrý jazyk, těšit se na překvapivé rozuzlení případu vraždy, rýpat se v nepříliš lichotivých i těch dobrých rysech lidské povahy a těšit se z atmosféry anglického venkova, kde všechno plyne tak příjemně pomalu a lidé mají čas na drby. V době pandemie na mě Němý svědek působil až podivně uklidňujícím dojmem. 🙂

Oproti klasickým dílům Agathy Christie je tahle poirotovka vyprávěna z pohledu nikoli třetí, ale první osoby, což je vítané ozvláštnění. Na celý případ nahlížíme očima kapitána Hastingse, Poirotova kolegy, čímž se celé vyprávění stává osobnější a úsměvnější (zvláště v pasážích, kdy se Poirot a Hastings navzájem špičkují, nebo kdy Hastings sděluje posluchači to, co už všichni dávno ví – Poirot je sice génius, ale rozhodně není lehké s ním vyjít).

Němý svědek nás nejdříve seznámí se svéráznou Emily Arundellovou, která si ve stáří užívá pevné zdraví, svého psa Boba a obrovský majetek. Důchod by si ale užívala o dost víc, kdyby k ní její příbuzní neustále nechodili s nataženou rukou a prosbou o peníze. Zatímco jejich tetičce se daří, oni naopak peníze rozházeli, přišli o ně nebo jich zkrátka nikdy není dost. Nikdo z nich není zrovna nadšený, když Emily jednoho po druhém odmítá. Jenže pak nehoda, v níž je zapletený Bob a jeho míček, probudí v Emily neblahé podezření. Napíše dopis našemu známému Herculu Poirotovi, jenže psaní detektivovi dorazí až mnohem později. V té době už je Emily po smrti a vše nasvědčuje tomu, že zemřela přirozenou smrtí. Poirotovi však něco nehraje, a tak se i s Hastingsem vydává na adresu uvedenou v dopise…

Agatha Christie opět zručně rozehrává hru spletitých vztahů, lidské závisti, a touze po majetku, v níž je nadmíru jasné, že vrahem je někdo z Emiliných příbuzných nebo služebných. Každý má však hned několik důvodů, proč se tetičky zbavit, což práci dvou detektivů značně komplikuje. Nechybí ani kousavý Poirotův humor či autorčiny typické figurky zosobňující tehdejší zkostnatělou anglickou společnost. A jako bonus tu máme i čtyřnohého svědka, který je sice na první pohled němý, ale promlouvá k posluchači i tak.

I tentokrát se této poirotovky zhostil Lukáš Hlavica a i tentokrát pro jeho výkon nemám než slov chvály. Poirot (či v tomhle případě Hastings), režisér Michal Bureš a Lukáš Hlavica už jsou sehraným týmem, který svou práci odvádí s přehledem a nadstandardní kvalitou, zkrátka radost poslouchat. Kromě bezchybné práce s postavami a jejich charaktery potěší také Hlavicova „psí řeč“, kdy nejen ňafáním a vrčením nechá promlouvat foxteriéra Boba. Němý svědek v Hlavicově podání je audioknižní koncert.

Němého svědka doprovází také hudební podkres, který i tentokrát sází na klavírní melodie. Tento soundtrack tak výborně podtrhuje onu zdánlivě poklidnou atmosféru anglického venkova, kde se na první pohled nic moc neděje, ale za zavřenými dveřmi na vás klidně může číhat vrah.

Téměř deset a půl hodiny poslechu potěší nejen všechny fanoušky detektivky staré školy a našeho uštěpačného detektiva, ale i ty, kteří hledají v nelehkých časech nějaké to odreagování. Už se těším na další!