Ernest Hemingway byl nejenom mistr spisovatel, jehož jedinečný styl psaní se zapsal do historie a stal se inspirací jiných. Mnozí ho žádali o radu, a tak vznikla obsáhlá sbírka citátů, která svou trefností nezestárla ani o den. Hemingway je zkrátka nadčasový. V článku vám představím ty, které mám nejradši a které mě vždycky spolehlivě nakopnou.
Tenhle citát mi pokaždé připomene, že nic není ztracené. Když sedím nad prázdnou stránkou a slova prostě ne a ne přijít a já propadám panice, vzpomenu si na pana Hemingwaye. Už předtím jsem to dokázala a dokážu to i teď.
„Jediné, co musíte udělat, je napsat jednu pravdivou větu. Napište tu nejpravdivější větu, co znáte.“
A o tom celé psaní přece je. Tenhle citát se mi připomene, když píšu něco, co nevychází ze mě, ale spíše z potřeby psaní nějak vyšperkovat, udělat ho cool. Takových podbízivých děl je ale na světě mraky a já si jich nijak zvlášť nevážím, takže se ve slabších chvilkách radši zastavím za pomocí našeho známého spisovatele.
„V tom pokoji jsem se taky naučil nepřemýšlet o čemkoli, co jsem zrovna psal v době, co jsem ten den skončil a začal následující den. Takhle na tom bude pracovat moje podvědomí a já můžu zároveň naslouchat druhým lidem a všímat si všeho.“
Spisovatel je jako houba. Nasává do sebe podněty zvenčí, ať už vědomě nebo ne. Všímá si toho, co jiní lidé přehlížejí. Díky Hemingwayovi jsem se naučila netrápit svou múzu násilným ždímáním, ale spíše si počkat, až ke mně z podvědomí nějaký ten nápad přijde sám. A ono to funguje.
Hemingway jednou řekl Francisi Scottu Fitzgeraldovi, svému příteli a autorovi Velkého Gatsbyho: „Napiš ten nejlepší příběh, jaký můžeš, a napiš ho tak přímo, jak dokážeš.“
Prosté, ale hůře proveditelné.
„Naučil jsem se nikdy úplně nevyprázdnit studnu mého psaní, ale zastavit se vždy, když v té studně hluboko dole ještě něco je a nechat ji znovu se v noci naplnit prameny, které ji zásobují.“
Psát do úplného vyčerpání, sebe i své múzy, není dobrý nápad. O tom jsem se už několikrát přesvědčila. Je to sice těžké přetrhnout nit psaní, když vám to zrovna tak úžasně jde, ale mnohdy je to to nejlepší, co můžete udělat. Skončit v nejlepším a druhý den na to navázat je bezesporu lepší, než napsat geniální kapitolu a pak se druhý den zaseknout.
A co Vy? Máte nějaký svůj oblíbený citát, který vás žene kupředu a inspiruje? Sem s ním. 😉