Bezbarvý Cukuru Tazaki se vrací do minulosti

Murakamiho buďte zbožňujete nebo nečtete. Já si vyzkoušela obě strany spektra, kdy jsem od tohoto japonského autora přečetla vše, co se dalo, a napsala o něm diplomku, abych se ho vzápětí přesytila a více než rok o něm nechtěla ani slyšet. Když jsem se ale dozvěděla, že OneHotBook vydává jedno z Murakamiho děl audioknižně, řekla jsem si, že je to příležitost k návratu. Takže jak se mi Bezbarvý Cukuru Tazaki a jeho léta putování pozdával?

I když jsem vyzkoušela jiné médium a nechala si poprvé Murakamiho přečíst do ucha, naznala jsem, že se nic zásadního v autorově stylu a výběru témat nezměnilo. Pořád je to ten starý Murakami, kterého po pár větách okamžitě poznáte. Je tu hrdina, který tápe vlastním životem, potýkající se s podivnou událostí, kterou si nedokáže vysvětlit. Je tu erotika, snová kvalita a stírání hranice mezi skutečností a snem. Je tu i klasická hudba a odkazy k západním značkám. A nesmí chybět ani ona zvláštní neuchopitelnost, cosi, co se už roky bez úspěchu snažím popsat slovy, cosi sahajícího do záhadných vod lidského podvědomí. 

Cukuru Tazaki je klasickým murakamiovským hrdinou. Na první pohled je to ten nejobyčenější člověk na světě, což také o sobě vždy prohlašuje. Sám si připadá nedůležitý, bezbarvý. Na rozdíl od svých čtyř přátel, se kterými tvoří na střední škole nerozlučnou partu, postrádá jeho jméno barvu a Cukurua to z jejich středu zvláštním způsobem vyčleňuje. Zmíněné barvy najdete i na skvělé barevné obálce audioknihy, kterou dle slov vydavatelství odsouhlasil i sám Murakami.  

Jenže pak zničehonic je Cukuru z party vyloučen a ponechán svému osudu bez jediného vysvětlení. A jako správný murakamiovský hrdina přijme pokorně svůj osud, zanechá to v něm však hlubokou ránu, která se projevuje ve všem, co dělá i co si myslí. Až o mnoho let později ho rodící se nová známost přiměje vydat se na cestu do své minulosti, najít své dávné přátele a zjistit, co se tehdy stalo. Je to příběh o hledání sebe sama, překonávání svých ran a hledání odpovědí na otázky, na které bychom někdy raději neznali odpověď. 

Interpretace audioknihy Bezbarvý Cukuru Tazaki a jeho léta putování se zhostil Martin Myšička, onehotbookovský mazák, který už má na svém kontě několik audioknižních zářezů (třeba Blade Runnera nebo čínskou trilogii detektivek od Petera Maye). A jako vždy je výborný. Dokáže si s tou japonskou podivností bravurně poradit a vnést do ní trochu racionality (takový jsem alespoň měla dojem z Murakamiho audioknižního versus knižního). Daří se mu také odlišovat v dialozích, která postava promlouvá, protože tohle Murakami ne vždy upřesní. 

[soundcloud url=“https://api.soundcloud.com/tracks/319863502″ params=“color=ec0515&show_artwork=false“ width=“100%“ height=“166″ iframe=“true“ /]

Audioknihu doprovází minimalistické tóny skladatele Lukáše Hurníka, který, pokud se nepletu, se inspiroval skladbou Le mal du Pays of Franze Liszta, která hraje v příběhu zásadní roli. Jednoduchá klavírní melodie budí neklid zuřící v Cukuruově duši. 

Své znovusetkání s Murakamim hodnotím kladně, i když jsem jako vždy nebyla moc nadšená z přílišné laxnosti hlavního hrdiny, který zkrátka nechá věci, aby se mu děly a nic s tím nedělá, a otevřeného konce. Ale to je mé vlastní putování a občasný boj s autorovou poetikou. 🙂 Co na něm naopak oceňuju, je ono prolínání dvou rovin, podvěmové a vědomé, snové a realistické, a toho se mi dostalo v audioknize až až. Jsem zvědavá, s čím přijde Murakami příště, i když se bojím, že Kafku na pobřeží už v mém žebříčku autorových děl jen tak něco nepřekoná.

P.S. Děkuju vydavatelství OneHotBook za další audioknižní zážitek.