Audioknižní Jedna želva za druhou

John Green je tu se svým novým románem Jedna želva za druhou, který je jeho odpovědí na nelehký úkol navázat na obrovský úspěch své knihy (a později i filmového zpracování) Hvězdy nám nepřály. Do knihy jsem se pustila anglicky hned poté, co vyšla, takže jsem uvítala, že jsem se k ní mohla po pár měsících zase vrátit v její zbrusu nové audioknižní podobě a připojit se tak k ohlasu českých čtenářů a posluchačů. Nevýhodou čtení originálů hned po jejich publikaci je totiž to, že si o nich nemáte s kým popovídat. A Jedna želva za druhou je příběhem, o kterém je třeba mluvit. Takže, jak se audiokniha povedla? A co můžete od nového Greena čekat? 🙂

Jedna želva za druhou je v mnohém typickým Greenem, ale ve spoustě věcí je tento román odlišný. Nečekejte srdceryvný příběh dvou teenagerů trpícím rakovinou, ani klasického greenovského hrdinu trápícího se láskou k dívce, kterou nemůže mít. Ano, čekejte lásku, ale mnohem spíš se připravte na výlet do hlavy jedné dospívající dívky, která trpí OCD (obsedantně kompulzivní poruchou, vyznačující se vírem vtíravých myšlenek, které vás mohou mnohdy úplně vyřadit z běžného života a znemožnit vám normálně fungovat).

John Green sám trpí OCD a úzkostmi, jak mnohokrát přiznal na svém YouTube kanále vlogbrothers, který má se svým bratrem Hankem. Zmínil se také, že tuhle knihu už chtěl napsat celé roky a pohrával si s ní celou dekádu, než se odvážil ji doopravdy dokončit a vydat. Je to pro něj téma veskrze osobní a navíc, jak pochopíte, pokud se pustíte do čtení či poslechu, je to také něco, co se jen těžko zachytává slovy. Vůbec se jeho váhání a obavám nedivím.

I když to o mně skoro nikdo neví (dokonce ani mí nejbližší kamarádi či rodina), také mám úzkostnou poruchu, panické záchvaty a OCD. Navenek vypadáte v pohodě, ale uvnitř vás víří myšlenky a stahují vás v neustále se utahující se smyčce dolů a dolů, jak své pocity popisuje Aza, protagonistka Jedné želvy za druhou. To, že se Green v tomto příběhu věnuje právě tématu mentálních poruch a dokáže proniknout do toho, jak se cítí a jak uvažuje člověk, který jimi trpí, je velkým krokem kupředu k pochopení. Mnohdy se totiž setkávám s tím, že vás lidé prostě jen odbydou slovy “tak na to nemysli” nebo “uklidni se”, jako by to byla ta nejjednodušší věc na světě. Jenže ona není, jak vám Aza ukáže.

Aza je na první pohled normální holka, která má normální starosti se školou, kluky i příliš starostlivou mámou. Na celých sedm hodin se však stanete jí, budete v její hlavě a uslyšíte všechny její myšlenky, a pak teprve pochopíte, že uvnitř ní se svádí neustálý boj. Vír vtíravých myšlenek ji často vytrhne z reality a uvrhne do sebe samé, do svíravého strachu, že mozol na prstu, který si neustále rozdírá a pak se ho snaží dezinfikovat a zahojit, se zanítí, ona chytí infekci, dostane antibiotika a nakonec ji dostane vlastní mikrobiom, miliardy parazitů žijící v jejím trávicím traktu. Moc dobře ví, že myšlenky jsou jen myšlenky, a jak iracionální to vše je, ale pořád a znovu se stává věžněm svého myšlení. A když už nedokážete ani políbit kluka, který se vám líbí, protože se bojíte toho, že si s ním vyměňujete sliny a nakonec i jeho vlastní mikrobiom, víte, že jste všechno, jen ne normální.

Ano, dostane se vám tedy lásky, jen ne té, na které jsme byli od Johna Greena doposud zvyklí. Není tu nevyhnutelnost osudu jako v Hvězdách, které nám nepřály, ani klasické teenagerovské zaláskování jak v ostatních jeho dílech. Je tu kluk, jemuž zmizel jeho odtažitý a chladný otec miliardář, a holka, která ho ani nemůže políbit, protože neustále přemýšlí o tom, co se děje v jejím trávicím traktu, a která se potí a nemůže zastavit příval paniky a úzkost v situacích, které jiní lidé dělají naprosto běžně a bez rozmyslu. A je tu také příběh jednoho holčičího přátelství, které také dostane své trhliny.

Jedna želva za druhou je důležitou (audio)knihou, která v zahraničí rozpoutala diskuzi o OCD, úzkostné poruše a jiných mentálních poruchách. Doufám, že i u nás tento příběh nebude fanoušky zatracený jako “nechutný, negreenovský, nepoutavý”, ale pochopí ho jako nahlédnutí do života jedné obyčejné holky s OCD a úzkostí. Jako někdo, kdo trpí něčím podobným, musím říct, že se to Greenovi podařilo na výbornou, a jakkoli může být takový výlet nepříjemný, takto se skutečně člověk s úzkostí cítí. Možná už pak nikdy svým blízkým neřeknete “zhluboka dýchej, to přejde” nebo “uklidni se”… Green se však nedívá pouze do nitra, ale i ven, a sleduje, jak duševní nemoci působí také na blízké lidi.

Interpretace knihy se zhostila Eva Josefíková, jejíž hlas se mi nejdříve na Azu zdál příliš dívčí, ale nakonec mi s postavou Azy srostla přímo dokonale a já audioknihu slupla jako malinu během dlouhé cesty autobusem (a ještě jsem si i trochu pobrečela a snažila se to skrývat před ostatními cestujícími). I když mi to chvíli trvalo, myslím, že Eva Josefíková byla pro roli vypravěčky Jedné želvy za druhou skvělou volbou, protože na jedničku zvládá notné emoční výkyvy a daří se jí zachytit Aziny překotné a panické myšlenky i klidnější pasáže. Řekla bych, že samotné čtení muselo být také psychicky náročné a za to klobouk dolů.

Nesmí chybět ani hudební doprovod audioknihy, který tentokrát v jednoduchých klavírních variacích dokresluje atmosféru příběhu a Aziných myšlenek. Někdy je bezstarostný až hravý, jindy zase svíravý a úzkostný, a někdy dojemný. Je posledním dílkem celé skládačky a celkového dojmu z poslechu.

Uf, trochu jsem se rozepsala. Stejně jako pro Johna Greena je i tohle téma pro mě tématem osobním a potěšilo by mě, kdyby se Jedna želva za druhou dočkala úspěšných ohlasů, i když to není zrovna lehké čtení / poslech. Dejte želvám šanci. 🙂

Už jste si audioknihu poslechli nebo přečetli knihu? Co na nového Greena říkáte? 🙂

 

Markéta Růžičková
Jsem experimentátor, samouk a kreativec. Ráda se učím něco nového a inspiruji druhé. V hlavě si tvořím světy. Potěšíte mě šálkem kávy, dobrou knihou, cestovatelskými zážitky a nakažlivým nadšením. ;)
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.