Asimovova kultovní Nadace konečně audioknižně

O Nadaci mi tolikrát básnila spousta mých kamarádů, až jsem si tohle kultovní dílo oceněné speciální cenou Hugo jako nejlepší sci-fi všech dob z pera Isaaca Asimova přidala na nekonečný seznam knih, které si jednoho dne musím přečíst. Jak to tak ale bývá, nakonec mé ambice opět zachránily audioknihy. Spolu se seriálovým zpracováním streamovací služby Apple TV+ totiž vyšla Nadace i audioknižně pod taktovkou mého oblíbeného vydavatelství OneHotBook. Výmluvy mi došly a já se konečně mohla přesvědčit, co na té Nadaci všichni vidí. Více v recenzi. 🙂

Všechny náznaky a vodítka můžeme mít přímo pod nosem, nikomu se ale přesto nechce věřit, že se svět tak, jak ho známe, jednoho dne rozpadne na prach. A přesně takový apokalyptický zánik hlásá geniální matematik a otec psychohistorie Hari Seldon o dvanáct tisíc let trvající galaktické Říši. Není divu, že ho považují za sýčkujícího proroka, který zbytečně vyvolává paniku. Seldonův model budoucnosti je však pravdivý a vůbec ne příznivý. Pádu říše už nikdo nedokáže zabránit. Jediné, co se dá ještě udělat, je zkrátit období temna trvající třicet tisíc let, které bude po rozpadu impéria následovat. Za tím účelem vzniká na vzdálené planetě Terminus kdesi na okraji vesmíru Nadace, vědecká instituce, jejímž úkolem je vytvořit studnici vědomostí, dovedností a kultury, na které mají přeživší vybudovat zárodky nové civilizace. První díl Asimovovy sci-fi ságy pojednává o prvních dvě stě letech existence Nadace.

Vždycky jsem si kdovíproč myslela, že Nadace je taková druhá Duna, ale nemohla jsem se mýlit víc. Očekávala jsem pořádnou bichli, která v audiu vydá na 20+ hodin poslechu. Čekala jsem děj ploužící se jako hlemýžď, kdy sotva postřehnete, že se zápletka pohnula kupředu. A měla jsem za to, že mě čeká plno filozofování, technických termínů, které si budu muset googlit, abych byla v obraze, a rozmáchlé popisy mimozemských ras a planet. A ono… ne. Nadace je příjemně útlá, jakožto audiokniha vydá na něco málo přes devět hodin poslechu. Děj je svižný bez sáhodlouhých popisů. Je tu sice hodně pletichaření, filozofování, vědy i techniky, ale nikdy jsem neměla pocit, že nevím, která bije. A to je velice osvěžující, zvlášť když uvážím, že Isaac Asimov byl spisovatelem minulého století, a sci-fi považuji za žánr, který ocení více muži než ženy (ano, občas se chtě nechtě schýlím i k podobně zobecňujícím úvahám).

Pár much jsem na Nadaci ale přece jen našla, za což nejspíš částečně nesou vinu moje natěšená, až přehnaná očekávání. Po úvodní části, ve které Hari Seldon představí svou teorii rozpadu impéria a plán, jak katastrofické dopady zmírnit, začne děj značně skákat v čase kupředu. I během takto krátké audioknihy procestujete bezmála dvě stě let, což by mi samo o sobě nevadilo, kdybych se ovšem nemusela pokaždé seznamovat s novými a novými postavami, které působí jedna jako druhá, jen mají jiná jména. Chyběl mi někdo, komu bych mohla fandit a s kým bych se ztotožnila. Na druhou stranu ale chápu, že Asimovovým protagonistou není člověk, ale Nadace samotná. Nečekejte ani žádné jednoznačné závěrečné rozuzlení. Nadace je prvním dílem Asimovovy sci-fi ságy a končí tam, kde na ni naváže díl následující, kterého by se OneHotBook měl brzy také ujmout a převést ho do audioknižní podoby.

Do role dvorního vypravěče Nadace vybralo vydavatelství OneHotBook Martina Myšičku v režii ostříleného Hynka Pekárka, a byla to trefa do černého. Martin Myšička je pan interpret a jakýkoli text, který před něj předložíte, dokáže proměnit v klenot. Sci-fi je však jeho žánr (tedy alespoň co se mě týče, zvláště poté, co jsem měla tu radost poslechnout si další sci-fi libůstku Blade Runner / Sní androidi o elektrických ovečkách? v jeho výborném podání). Z jeho přednesu jsem celou dobu cítila, jak je mu Nadace blízká, nemluvě o tom, že dokáže nejen odlišovat promluvy jednotlivých postav tak, aby se vám nepletly, ale také si pohrát s tempem a gradací děje.

OneHotBook opět nenechali nic náhodě a využili možnosti si pohrát i s hudební složkou audioknihy. Ta je tentokrát příjemně vědecko-fantastická, přesně, jak se ke kultovnímu dílu sci-fi žánru hodí. Kombinuje zvukové efekty s hudebními melodiemi, které evokují nekonečnost vesmíru i technologický pokrok. Ocenila jsem také, že si tvůrci pohráli s přednesem Martina Myšičky a encyklopedickým zápiskům uvádějícím posluchače do kontextu dali podobu audionahrávek, které si někdo pouští na přehrávači.

I když jsem si dovolila pár rýpnutí do Nadace, jsem velice ráda, že jsem si první část Asimovova opus magnum konečně pustila do uší. Budu vyhlížet díl druhý a nejspíš zkouknu i další díly seriálového zpracování. Zatím jsem viděla první epizodu a musím říct, že toho s Asimovovým dílem má společného spíše méně než více. To ale nutně nemusí být na škodu, uvidíme. 😉