Kreativita je zrádná. V podobě múzy si s námi ráda hraje a nezdá se, že by nám něco dobrovolně ulehčovala. Ráda se objevuje, kdy se to zrovna nejmíň hodí, a ve chvílích, kdy ji zoufale voláme, se někde potuluje a dělá, že nás neslyší. Vlastně nejlíp funguje, když na ni vůbec nemyslíme.
Nedávno jsem na internetu narazila na zajímavý článek, který se snažil zodpovědět, co se děje v našem mozku, když provádíme nějakou kreativní činnost. Překvapilo mě, že to, co se odehrává v mozku, když tvoříme, se velmi podobá spánku.
Když jsem se nad tím zamyslela, začalo to dávat smysl. Taky se při psaní (nebo jiném tvoření) tak trochu „ztratíte“? Jako byste zmizeli z reality a když se „proberete“, zjistíte, že uběhlo docela málo času, ačkoliv vám se to zdálo jako dlouhá doba. Čas má najednou jinou kvalitu – užíváte si a čas zároveň neletí jak zběsilý (jak má ve zvyku). Anglicky mluvící tomu říkají „to be in flow“ neboli být v proudu. Já tomu říkám zázrak tvůrčího psaní, zázrak kreativity.
Proč kreativita nepřichází, kdy potřebujeme, ale spíše se vynoří nečekaně a ve chvíli, kdy u sebe nemáme nic na psaní? Kdy jsme nejkreativnější a kdy se nejsnáze dostaneme do proudu?
1. Když náš mozek vyplavuje dopamin: a tady se dostáváme k té sprše. Dopamin se totiž vyplavuje při cvičení, poslechu hudby, procházce a při teplé sprše, zkrátka při něčem příjemném. Čím víc dopaminu, tím víc kreativity.
2 Když jsme odpočatí: v takových chvílích se více obracíme do nitra a právě to velmi svědčí kreativitě. Čím více jsme zrelaxovaní, tím kreativnější pravděpodobně budeme. Nápady rády přícházejí, když jsme příjemně ospalí nebo (lehce) pod vlivem alkoholu.
3. Když jsme zaneprázdnění něčím jiným: asi už jste to zažili, nápady k vám chodí, když jste zrovna v práci nebo studujete na zkoušku, zkrátka když na tvoření nemáte ani pomyšlení. Náš mozek se sice něčím zabývá, ale to dává prostor podvědomí, které často pracuje na našich problémech a nápadech, aniž bychom si to uvědomovali. A až přijde s řešením, prostě nám ho předhodí.
Potřebujete-li nutně inspiraci, znáte „recept“: odpočněte si, dopřejte si nějaké příjemné činnosti a pak se zabývejte úplně něčím jiným. Když to budete čekat nejmíň, najednou na vás nápad sám vyskočí odněkud z vašeho hlubokého podvědomí. A určitě s sebou nezapomeňte pořád nosit zápisník, aby vám žádná geniální myšlenka neunikla. Však víte, jak rády zase mizí z naší mysli.
A co Vy? Kdy jste nejvíce kreativní? 😉
Moc pěkný a výstižný článek :). Já osobně ony nálety kreativity mám, když kydám hnůj 😀 :D. To mě dokáže rozčílit, přemýšlím nad vývojem svého příběhu knihy, kterou píšu, nemůžu na nic přijít, ale když stojím s vidlemi na hromadě, tak to najednou jede jak ve vlaku ty nápady :D.
Ale taky u psaní slohových prací se to projevuje. Mám zadané téma, a já nad tím nesmím sedět. Musím dělat něco jiného. Potom mám nejlepší nápady 🙂
Kreativita si nás najde všude, i nad hnojem. Díky za výborný komentář, pobavil. 😀 Máš pravdu, jako bývalý koňák jsem byla taky nejvíc kreativní, když jsme skládali seno nebo když jsem vozila děti po parku (čili ve chvílích, kdy se to hodilo nejmíň). 😉