Už jsem se tu rozepisovala o tom, že přestat vymýšlet stále nové nápady či zatočit s výmluvami je neskutečně těžké. Mnohem jednodušší je přece nepsat, než psát. Je to jako před skokem z vysoké věže do vody – chce to přípravu, spoustu odvahy, ale hlavně se odrazit a vrhnout se do toho. Jenže ne každý tohle dokáže. Naštěstí má tahle mince i druhou stranu – nic není dané a vy to vždycky můžete změnit. Proč byste měli konečně začít psát?
Ano, ano, už zase píšu o psaní a ve skutečnosti nepíšu. Poslední dny jsem ale strávila tím, že jsem se s tímto problémem vypořádávala po svém. Pozvala jsem ho na kafe, usadila ho u stolu, vyzpovídala a co z toho vzniklo vám prozradím na konci článku. Prozatím prozradím, že je to malé překvapení, které pro vás může být užitečné, pokud trpíte stejným nešvarem jako já. Teď už ale ke slibovaným důvodům.
1. Pokud nezačnete a budete čekat na vhodný okamžik, je možné, že se nedočkáte a tudíž psát nezačnete. Je to jako začarovaný kruh a někdo se v něm zvládne motat hodně dlouho. Než mi došlo, že začít není tak namáhavé jako samotné čekání a vymlouvání se, uplynulo hodně vody. A ta zpět neteče.
2. Milujete psaní? Pak pište. Nedovolte okolí, společnosti, svým vlastním předsudkům, strachům a vnitřnímu hlasu, který vás odrazuje, aby vás převálcovaly. Když tvůrčí psaní milujete, není co řešit.
3. Jedině psaním můžete jako spisovatelé růst, zlepšovat se, vyvíjet se. Já měla dlouho pocit, že to jde jedině tak, že se budu samovzdělávat čtením blogů a knih o tvůrčím psaní. Neříkám, že mi to nic nedalo, ale nejvíc jsem se naučila právě tím, že jsem sama psala. Přes všechny rady, které se můžete o psaní dočíst, si totiž sami musíte přijít na to, co vám vyhovuje.
4. Psaní je sebepoznávací proces, zvlášť pokud tvoříte něco opravdu dlouhého – román nebo novelu. Zaručeně se dozvíte věci, které jste o sobě nevěděli. Nic není větším dobrodružstvím, než objevovat sám sebe.
5. Psaní je výzva. Překonávání překážek, sama sebe. Pokud to dokážete, máte pocit, že zvládnete cokoliv si umanete. A to už se počítá. Někdy je prostě potřeba narušit tu svou rutinu, své pohodlí, a pustit se do něčeho nového či bláznivého.
6. Pokud napíšete knihu, splní se vám sen? Jestli vaše odpověď zní ano, pak je to jen další důvod, proč byste měli začít hned teď.
7. Když tvoříte, vytváříte něco z ničeho. Není to úžasný pocit? Pro mě ano. Nadávali jste někdy, jak vám mohl spisovatel zabít vaši oblíbenou postavu? Teď jste to vy, kdo drží otěže příběhu.
8. Chcete-li něco říct světu, psaní má tu moc. A spousta lidí by si vás třeba ráda poslechla.
9. Využijte své nadání, dejte mu volný průchod a hýčkejte si ho. Nic není smutnější, než když se nadáním mrhá. Když ho naopak uděláte svou předností a pohrajete si s ním, vznikají úžasné věci.
10. Pokud už v sobě dlouho nosíte příběh, jednoho dne vám přeroste přes hlavu a bude chtít ven. Jak poznamenala Maya Angelou:
Neexistuje větší agonie než v sobě nosit dosud nevyprávěný příběh.
A teď ke zmiňovanému překvapení. Dlouho jsem přemýšlela, co mi stojí v cestě a brání mi začít psát opravdu naplno. Odpověď je zřejmá – já sama. Bylo mi jasné, že takhle to dál nechci a musím s tím něco udělat. Sedla jsem k počítači, otevřela známou prázdnou stránu Wordu a začala psát. Tak vznikl můj manifest, ve kterém jsem vyjádřila všechno, co ve mně tvůrčí psaní probouzí, ale co já sama dusím. Je to zpráva a znamení mému druhému já, které mi neustále našeptává, že ještě není ten správný čas, že ještě nejsem dost dobrá, že ta zápletka je hloupá… Mám ho nad svou postelí, hezky na očích a každý den mi připomíná, co chci, a naplňuje mě inspirací a chutí tvořit. Už brzy se o něj s vámi podělím. 😉
Ještě to ale není všechno, tohle překvapení má ještě druhou část. Hned poté, co jsem dokončila manifest, jsem se pustila do psaní článku na téma, jak překonat všechny pochyby a začít psát. Nakonec mi úplně přerostl přes hlavu, překročil rozsah deseti normostran a já k tomu pořád měla co říci. V brzké době tedy můžete očekávat můj první ebook nabitý inspirací, tipy, výzvou do akce a bořením pochyb a výmluv. Těšíte se? 😉
A co Vy? Píšete nebo bojujete se sebou samými? Chcete to změnit nebo jste naprosto spokojení s tím, jak to je? Je pro Vás těchto 10 důvodů dostatečně pádných, abyste začali psát?
A co když jsem sebe samu překonala, ale ve stojí i stojí obyčejná věc, jako neodůvodněné vyhození obyčejné školní práce nevrlým profesorem? Když mi v napsání další části brání podupané sebevědomí?
Ani se mi neobtěžoval zmínit, co je špatně. Jak se mám zlepšovat, když sama nevím, kde je chyba?
Ahoj, Andreo, vidím to takto: Pokud vám ten člověk ani nebyl schopný říct, proč to udělal, pak bych ho s radostí ignorovala. Určitě si nenechte pošlapat sebevědomí někým, kdo ho má až příliš. Obraťte se na někoho, kdo vám dá konstruktivní kritiku, ne na toho, kdo si potřebuje na někom honit ego. Vážně si necháte vzít své sny někým takovým? 🙂
Já třeba chodím na fórum tvůrčího psaní Reného Nekudy (http://forum.renenekuda.cz/). Je nás tam sice pár, ale jsme fajn parta, navzájem si díla komentujeme, nebojíme se kritiky, ale taky ani povzbuzení a motivace. Rádi vás tam uvidíme. 🙂 Markét
Á! Ebook říkáš? No, tak koukej pak dát vědět, jakmile uzří světlo interneta.. 😉 A ještě ke článku, opět moc pěkný.. stejně jako Jirkovi výše.. dala jsi mi důvody psát! 🙂 Dnes si k tomu opět sednu..
Světlo internetu spatří už brzo, jen mrknu, jestli tam nejsou šotci a pak ho vypustím. 😉
Jej, děkuju, to jsem ráda. Jen piš. 😉
Výborně! Už se těším.. 🙂
Tak to se těším. A důvody pádné jsou. Takže otevírám Word a jdu psát. 🙂 Díky.
To jsem ráda, v tom případě článek splnil účel. 😉