Osudový road trip po Lincolnově dálnici

Už je to dlouhých šest let, co jsem se poprvé setkala s Amorem Towlesem a pustila si do uší jeho okouzlujícího Gentlemana v Moskvě. Tento lidský, laskavý a hlubokomyslný pomalu vyprávěný příběh si mě naprosto získal a já si autorovo jméno uložila do svého osobního seznamu spisovatelů, jejichž další literární počin si prostě a jednoduše nemůžu nechat ujít. Jenže když loni vyšla audioknižně Lincolnova dálnice, třetí autorův román, moje očekávání byla tak velká, že jsem audioknihu dlouho odkládala a stala se tak jedním z mých největších audioknižních restů. Teď jsem si ji ale konečně asi po roce a půl od jejího vydání poslechla a o své dojmy se s vámi jako vždy ráda podělím v recenzi. 🙂

Emmett Watson nevykročil do svého dospělého života zrovna nejlépe. Právě se vrací domů do Nebrasky po odpykání trestu v nápravném zařízení pro mladistvé a zjišťuje, že farmu jeho zesnulého otce zabavila kvůli dluhům banka. Musí se tedy se svým osmiletým bráškou Billym sebrat a začít odznovu jinde. I když z úplné nuly to naštěstí nebude, protože ve stodole kluci najdou zaparkovaný otcův šedomodrý studebaker a v něm balík peněz pro nový, lepší začátek. Emmett to hodlá vzít zodpovědně a chce peníze investovat do poctivého podnikání, snílek Billy však neustále mluví o Lincolnově dálnici a vydání se na cestu do Kalifornie. Přesně tam totiž zmizela jejich matka, která kluky opustila ještě v útlém věku. Rozhodování, kam se vydat, navíc zkomplikují také bohémský Vévoda a zakřiknutý Wooly, Emmettovi spoluvězni, kteří z nápravného zařízení utekli a svezli se tajně s Emmettem v kufru auta policejní eskorty. Woolyho bohatá rodina má prý poblíž New Yorku v sejfu uložené tučné dědictví a všichni se o něj mohou podělit. A tak začíná náš road trip za splněním si amerického snu…

Nebudu vás napínat a rovnou vám prozradím, že Amor Towles to opět dokázal. Podařilo se mu napsat skutečně velký román (a to nemluvím jen o počtu stránek), který je ve svém jádru neskutečně lidský a plný hlubokých myšlenek a zásadních otázek, na které si musíme hledat odpovědi mezi řádky psanými autorovým bohatým, a přesto velice čtivým výrazivem. Lincolnova dálnice je především příběhem o cestě – nikoli jen fyzické z bodu A do bodu B, ale i té, kterou si všichni procházíme ve svém nitru. Autor nás bere s sebou na putování napříč americkým venkovem padesátých let, ale nečeká nás jen tak ledajaký road trip. Ačkoliv by název románu mohl naznačovat, že půjde o cestu po legendární dálnici vedoucí z New Yorku a táhnoucí se přes celé USA až do San Francisca, ve skutečnosti se po ní moc neprojedeme. Lincolnova dálnice se vine jako stuha na pozadí celého příběhu a slouží spíše jako metafora cesty, kterou musí naši hrdinové podniknout.

Towles mistrovsky využívá chytré vyprávěcí postupy a americkou krajinu i duši jako kulisu pro příběh, který čerpá inspiraci z klasické literatury, od Homérovy Odyssey až po Na cestě Jacka Kerouacka nebo O myších a lidech Johna Steinbecka. Lincolnova dálnice je příběhem o hledání svobody a je jedním velkým road tripem za splněním si nepolapitelného amerického snu. Zatímco Gentleman v Moskvě byl poctou ruské duši a literatuře, Lincolnova dálnice je autorův pokus napsat velký americký román, a pokus je to z mého čistě subjektivního pohledu více než zdařilý. Výsledkem je mnohovrstevnatá moderní odysea plná dobrodružství, malých úsměvných historek i velkých osudových událostí, které umožňují mladým hrdinům hledat smysl v neustále se měnícím světě a hledat rovnováhu mezi vlastními touhami a odpovědností vůči druhým. Sečteno a podtrženo, tenhle román je opravdu jízda, a já se obávám, že se mi úplně nedaří popsat ji slovy. To se zkrátka musí zažít (nebo v tomhle případě spíše pustit si do uší).

Lincolnova dálnice má hned několik různých vyprávěcích perspektiv, což si říká o mnohohlasé audioknižní zpracování. Jsem moc ráda, že toho vydavatelství OneHotBook využilo naplno a přizvalo k práci na audioknize hned šest interpretů. Hlasem Emmetta se stal Daniel Bambas, Vévody se zhostil Martin Písařík, Ondřej Brousek si vzal na starost Woolyho a Billyho (mé dvě nejoblíbenější postavy), Jan Vlasák se ujal role podvodného kazatele pastora Johna (mé nejméně oblíbené postavy), Petra Špalková vypráví z pohledu Sally, rodinné přítelkyně, která se starala o Billyho, a nakonec je tu ještě Otakar Brousek ml. jakožto Ulysses, černošský válečný veterán, a Abacus, autor oblíbené Billyho knihy. Každý z interpretů je vynikající a je znát, že byli do svých rolí pečlivě vybráni, protože každý do jednoho obohacuje poslech osobitostí svého hlasového projevu.

Po doposlechnutí Lincolnovy dálnice není pochyb o tom, že Amor Towles je můj člověk. Necelých 19 hodin, které jsem strávila ve společnosti jeho slov a ponořená do jeho vyprávění, bylo jízdou, na kterou jen tak nezapomenu. Máte-li stejně jako já rádi pomalu vyprávěné silné příběhy plné literárních odkazů, lidských emocí, nezapomenutelných postav, spousty námětů k zamyšlení a nadčasových témat, Amor Towles bude nejspíš i vaším člověkem… 🙂