Lesem sem zaznívá jen Zpěv drozda…

Walter Tevis je pro mě největším audioknižním překvapením posledních měsíců. Jeho Muž, který spadl na Zemi a Dámský gambit jsou sice žánrově tak odlišné a působí, jako by byly napsány dvěma různými autory, přesto si mě však každým z těchto děl Walter Tevis ihned omotal kolem prstu. Když tedy mé oblíbené vydavatelství OneHotBook přidalo do audioknižní sbírky autorových románů další kousek, tentokrát oceňovanou sci-fi klasiku s názvem Zpěv drozda, neváhala jsem ani vteřinu. Jak se audiokniha vydařila, se dozvíte v recenzi. 🙂

Představte si, že se vám splní všechny vaše sny o životě plném pohodlí a bez jakýchkoli starostí. S ničím si nebudete muset lámat hlavu, nebudete se muset namáhat a vlastně ani nad ničím přemýšlet. Čeká vás skvělý život plný zábavy a komfortu, protože o vše se za vás postarají roboti. No nezní to báječně? Walter Tevis ve Zpěvu drozda naši touhu po pohodlí a únik od zodpovědnosti domýšlí se všemi svými důsledky až do 25. století a vypráví o světě, ve kterém není snadné rozeznat člověka od robota. Komfort dohnal lidstvo k bezduché degeneraci a vyprázdnění. Přemýšlení je námahou, se kterou se již nikdo neobtěžuje. Proč taky, když to prostě stačí pustit z hlavy a vzít si pár narkokapslí na uklidnění? I to rozmnožování je už příliš, komu by se chtělo? A čtení? 99,99% rychle ubývajících obyvatel Země už ani neví, co to vlastně je...

Zpěv drozda je příběhem tří postav, z nichž každá se vymyká zavedeným společenským pořádkům. Bentley je Newyorčan, který se sám naučil číst pomocí čítanek a knih pro děti, aniž by vůbec tušil, co čtení je. To je jen začátkem jeho cesty plné objevování sebe sama a vlastní lidskosti. Mary Lou žije dobrovolně na okraji společnosti už od doby, kdy jako dívka utekla z internátu, za svou nezávislost a svobodu ducha však platí osamělostí. A Spofforth je robotem deváté, té nejvyspělejší generace, který touží po smrti, jeho nastavení mu však nedovoluje svůj život ukončit. Osudy všech tří se ve Zpěvu drozda protnou a vezmou vás na exkurzi do „vyspělého“ (anti)utopického světa, který si s ničím nezadá s takovými klasikami žánru jako Orwellovým 1984, Huxleyho Koncem civilizace, Bradburyho 451 stupňů Fahrenheita či Zamjatinovo My.

Kdybych svůj zážitek z poslechu měla shrnout pár slovy, pak bych bez váhání řekla, že Zpěv drozda je tou nejdůkladnější příběhovou sondou lidství a otázky, co to vlastně znamená být člověkem, kterou jsem kdy četla či poslouchala. Walter Tevis knihu vydal již v roce 1980 (ve stejném roce se také dočkal nominace na prestižní žánrovou cenu Nebula), přesto však má toto mnohdy opomíjené klasické dílo science fiction a dystopického žánru stále co říct. Autorovy myšlenky jsou nadčasové (i když některé z dnešního pohledu působí maličko naivně) a vzhledem k raketovému tempu vývoje technologií i znepokojivě mrazivé. Zajímalo by mě jen, jak by se Zpěv drozda změnil, kdyby ho Tevis psal z pohledu člověka žijícího v 21. století. Své dílo přece jen tvořil v době, kdy největším výdobytkem spotřební elektroniky byla televize a pevná linka. Co by asi Walter Tevis říkal na AI revoluci, internet a smartphony, od kterých máme čím dál větší problém se odtrhnout?

Vydavatelství OneHotBook to s vícehlasými audioknihami opravdu umí, proto jsem ráda, že si ani v případě Zpěvu drozda nenechali ujít příležitost a pozvali ke čtení rovnou tři interprety. V režii Hynka Pekárka se v roli Bentleyho představil Martin Písařík, Spoffortha načetl Tomáš Pavelka a Mary Lou se zhostila Kateřina Winterová. Každý z interpretů má natolik osobitý hlas, že od sebe tři hlavní příběhové linky a vypravěčské perspektivy bez problémů rozlišíte, a každý z nich je natolik zkušeným vypravěčem, že vás Tevisova vize budoucnosti rozhodně nenechá chladnými. Snad jen jedna maličkost mě trochu zvedala ze židle. Obvykle jsem k počešťování anglických jmen a názvů shovívavá, protože naši „Týnu Tárnrovou“ a „Dýp Párpl“ máme stejně nejradši, ale někdy mě to jako lektorku angličtiny tahá za uši už příliš. V případě Zpěvu drozda to bylo Spofforthovo jméno, ze kterého v audio verzi vznikl poněkud legrační „Spáfrt“. 🙂

Zpěv drozda je další z audioknižních perel, které se díky hlubokému zážitku z poslechu a mnoha hloubavým myšlenkám dlouho po doposlechnutí rychle přesouvají v mém osobním audioknižním žebříčku na ty nejvyšší příčky. A zaslouženě. Máte-li stejně jako já rádi klasická sci-fi díla či žánr dystopie a 1984, 451 stupňů Fahrenheita či Konec civilizace už znáte nazpaměť, určitě Zpěv drozda nepřehlížejte. A pro jistotu k němu přihoďte také další z Tevisových vynikajících sci-fi Muž, který spadl na Zemi. Nebudete litovat. 🙂