Prázdné místo – J.K.Rowlingová

Na další knížku, kterou Rowlingová napíše po Harrym Potterovi, jsem byla obzvlášť zvědavá. Jen si to zkuste představit – vaše jméno zná každý, nehledě na to, jestli čte nebo ne, jste jedna z mála osob, která dokáže napsat příběh, který okouzlí dětské i dospělé čtenáře z celého světa a navíc se nejedná o bestseller, který má jen kvalitní reklamní kampaň a mizerný příběh. To už o něčem vypovídá. A teď se ti nedočkaví a hladoví čtenáři dozví, že Rowlingová něco píše, a to něco není Harry. Já bych se na jejím místě vůbec bála něco napsat, abych byla upřímná.

Tentokrát Rowlingovou námět na knížku napadl, když cestovala letadlem. Zřejmě k ní inspirace nepřichází, když se sama nehýbe z místa na místo. Každopádně The Causal Vacancy, česky Prázdné místo, nemá s Harrym společného vůbec nic, kromě téhle zajímavosti (Harry ji totiž napadl ve vlaku). Jakmile knížka vyšla anglicky, musela jsem si ji přečíst, protože moje zvědavost je netrpělivá mrška a čekat až do dubna tohohle roku bych prostě nezvládla. Jaké tedy The Casual Vacancy je?

Na rovinu říkám, že pokud od knížky nebudete vůbec nic očekávat (nebo alespoň nebudete očekávat stejné kouzlo jako u potterovských knih), zaujme vás. Rowlingová prostě psát umí, o tom nemůže být pochyb. Tentokrát však píše pro dospělé, což je poznat nejen ve stylistice, ale také ve výběru témat. Navíc je docela problematické knihu zaškatulkovat – je to tragikomedie, komická tragedie nebo taky politická fikce. Jednodušší a výstižnější ale bude, když řeknu, že kniha je vlastně studií života postav žijících ve fiktivním maloměstě nazvaném Pagford.

Právě postavy jsou silnou stránkou autorky. Nejinak tomu je i v The Casual Vacancy – postav tu najdete opravdu hodně a možná budete zpočátku zmatení, kdo je kdo, ale když jim dáte šanci, zapíšou se vám do paměti. Příběh je vyprávěn právě z pohledů 3. osoby postav, které se střídají, a vytváří tak dějovou pavučinu. To vše začíná, když zemře Barry Fairbrother, člen městské rady, který bojoval za to, aby problematická čtvrť Fields zůstala částí Pagfordu. Pak už jen sledujeme osudy různých lidí, od teenagerů po dospělé, a každý z nich se potýká sám se sebou i se světem.

Když jsem knihu četla, nemohla jsem se zbavit zvláštního pocitu. Rowlingová píše o sexu, drogách, sebeubližování, politických kejklech, sikhismu, šikaně, znásilnění, prostituci, týrání dětí, pornografii i sebevraždě. O tom všem píše poutavě a zajímavě, ale přesto to byl trochu šok. Něco takového jsem zkrátka od autorky Harryho nečekala. Je ale pravda, že Rowlingová si vychovala svou generaci čtenářů od útlého věku a ti jsou teď dospělí, takže proč ne. Za mě říkám, že kniha určitě stojí za přečtení, a rozhodně se těším na další autorčin kousek. Sledovat její kariéru je zkrátka zajímavé.

Co na Prázdné místo říkáte Vy? 😉