Hostující profesoři a škola hrou

Po téměř třicetihodinovém poslechu Ranhojiče jsem zatoužila po nějaké oddechové audioknize (rozuměj audioknize, kterou si můžu poslechnout během pár dní, u které nebudu neustále napnutá jako struna a která mě alespoň jednou rozesměje). Hostující profesoři, univerzitní román Davida Lodge s pořádnou porcí suchého britského humoru, se zdál být skvělou volbou. Jak se tato vícehlasá audiokniha od vydavatelství OneHotBook povedla, se dozvíte v recenzi. 🙂

Na Hostující profesory jsem si brousila zuby už v době, když jsem sama byla uchazečkou o akademický titul. Studovala jsem anglický jazyk a literaturu na filozofické fakultě Masarykovy univerzity a o románu Changing Places od Davida Lodge jsem slýchala na mnoha přednáškách. Tenhle nedlouhý román působil dojmem poměrně nenáročné a zábavné povinné četby a navíc v jeho prospěch promlouval fakt, že zbožňuju příběhy, v nichž si dva lidé z různých zemí, různých hodnot, různých povah… vymění místa. Jenže jsem se k četbě nikdy nedostala, už ani nevím proč. Poprvé jsem si tedy přečetla Hostující profesory v češtině, ušima a o nějakých šest, sedm let později. A audiokniha mi splnila přesně to, co jsem po doposlechnutí epického Ranhojiče potřebovala: pobavila mě, zavzpomínala jsem díky ní na zmatená studentská léta a také mě zaujala svým zkoumáním rozdílů mezi britskými a americkými kulturními a společenskými hodnotami.

Představte si typického zdvořilého Brita. Philip Swallow je univerzitním profesorem, který své poslání bere možná až příliš vážně, a usedlým manželem a otcem, jemuž život plyne bez přílišných změn, překvapení či turbulencí. A pak si představte světáckého Američana. Eso zámořské akademické půdy Morris Zapp si nebere servítky, je pohodlný, sžíravý a potřebuje zmizet někam hodně daleko od problémů s druhým rozvodem, ke kterému se doma začíná schylovat. A právě tihle dva lidé, kteří by se od sebe už snad víc lišit nemohli, si na semestr vymění místa a stanou se hostujícími profesory. Philipa Swallowa čeká srážka s americkým (nejen) univerzitním životem v Euforii, zatímco Morris Zapp míří do univerzitního zapadákova v britské Papridgi. Není nouze o kulturní šok, překračování komfortních zón, komické úlety i uštěpačné komentáře na účet britské i americké společnosti. Navíc se zrovna píše rok 1969 a oba pánové se budou muset vypořádat nejen sami se sebou, ale také se zuřící sexuální revolucí, hnutím hippies a univerzitními protesty.

David Lodge je proslulým autorem celé řady knih spadajících do žánru univerzitního románu. Hostující profesoři jsou prvním dílem celé trilogie a zároveň nejznámějším z autorových děl. Ačkoli je román napsán o akademické půdě a jazykem akademické půdy, rozhodně se nebojí nastavit zrcadlo úrovni vzdělanosti studentů i profesorů, neuznávání novot, soutěživosti a postupování po kariérním žebříčku vzhůru, přetvářce i suchopárnosti a rozporu mezi přednášením o ideálech ducha a skutečnými životy přednášejících. Hostující profesoři jsou příběhem plného satirického uštěpačného humoru, kdy se sice nebudete válet smíchy po zemi, zato se budete často ušklíbat a pochechtávat.

„Vzdělání je strašně důležitá věc, nemyslíte?“
„Nemyslím. Myslím, že naše posedlost vzděláním je sebevražedná.“
„Prosím?“
„Každá generace se vzdělává, aby vydělávala dost peněz na vzdělání další generace, ale aby své vzdělání skutečně uplatnila, o to se nestará. Vy se honíte, aby vaše děti měly vzdělání a mohly se honit kvůli vzdělání svých dětí, a tak pořád dokola. Jaký to má smysl?“
„Stejně tak byste se mohla ptát, proč lidé vstupují do manželství a zakládají rodinu.“
„Přesně,“ zvolala paní Zappová. „Přesně tak se ptám!“

A když už mluvíme o zrcadlech, je rozhodně zajímavé sledovat, jak taková změna prostředí dokáže člověka či celou kulturu a společnost konfrontovat se sebou samými. V kontrastu teprve vynikají rozdíly, teprve hrdina poznává sám sebe a zjišťuje, po čem v životě touží, teprve vyplývá najevo, že i přes velké rozdíly vlastně zase tak jiní nejsme. Je také zábavné pozorovat, jak britská a americká kultura reaguje na bouřlivé společenské změny a uvolnění mravů, které sebou přineslo hnutí za osvobození žen, sexuální revoluce a hipíci. Hostující profesoři jsou takovým nečekaně výbušným koktejlem plným suchého britského humoru, který se po umírněném začátku rozjíždí čím dál víc, až nakonec končí způsobem, který bych od univerzitního románu rozhodně nečekala. A na můj vkus až poněkud otevřený konec dává tušit, že příběh ještě ani zdaleka nekončí.

Hostující profesoři jsou příběhem, který se přímo nabízí k vícehlasému audioknižnímu zpracování. Vydavatelství OneHotBook si tu příležitost naštěstí nenechalo ujít a pozvalo k nahrávání hned čtyři herce. Oba pánové profesoři totiž čelí krizím středního věku a s nimi i krizím manželským, takže není divu, že dějem románu hýbou i jejich manželky. Suchopárným Britům Philipovi Swallowovi a jeho ženě Hilary propůjčili své hlasy Jaromír Dulava a Klára Sedláčková Oltová, živelných Američanů Morrise Zappa a jeho ženy Désirée se zhostili Jan Vondráček a Jitka Ježková. Je to parádní čtyřka, kterou je radost poslouchat. Výběr interpretů přesně odpovídá charakterům postav a to, jak si přehazují dialogy mezi sebou, je k nezaplacení. Audiokniha tak svižně odsýpá, má tu správnou uštěpačnou jiskru a nebude vám trvat dlouho, než se do osudů Zappových a Swallowých vžijete.

Atmosféru konce šedesátých let skvěle doplňuje hudební podkres audioknihy. Svižné jazzové klavírní melodie dávají na srozuměnou, že společnost i hrdiny příběhu čekají velké změny a improvizace je mnohdy nemine. Hudba dodává ději ten správný šibalský nádech.

Hostující profesoři mě v mnohém příjemně překvapili a rozhodně jsem se zasmála (nebo spíše ušklíbla) více než jednou. Na akademické půdě v podání Davida Lodge není žádná nuda a místo sáhodlouhých přednášek, při kterých vám padá hlava na stůl, čekejte spíše školu hrou.

PS: Pokud byste si chtěli přečíst více o vzniku audioknihy a perličkách z natáčení, mrkněte na článek na idnes. 🙂