Peter May prorokem?

Londýn odříznutý od světa, virus chřipky s vysokou smrtností, lidé v rouškách a zákaz vycházení. Zní to až příliš povědomě, což? Vydání nejnovějšího románu a zároveň audioknihy z pera oblíbeného skotského spisovatele Petera Maye by se tak dalo považovat za geniální a pohotový marketingový tah, kdyby ovšem May knihu s názvem Karanténa nenapsal už před patnácti lety, kdy se vyhlídka na globální pandemii zdála vydavateli Mayových knih příliš nereálná a přitažená za vlasy. Pak přišel rok 2020 a najednou je to víc reálné, než by se nám všem líbilo. Já si Karanténu poslechla v audioknižním zpracování od vydavatelství OneHotBook. Více v recenzi na audioknihu. 🙂

Novinka Petera Maye na českém trhu není tak úplně novinka, protože May Karanténu napsal už v roce 2005, ale poté putovala nikoli na pulty knihkupectví, ale do šuplíku. Nicméně nyní, zdá se, teprve nadešel její čas, protože svět hroutící se pod tíhou pandemie a virové nákazy, ve kterém se Karanténa odehrává, se až nepříjemně do puntíku podobá současné situaci a koronavirové krizi. Peter May tím náhle získal označení proroka a Karanténa si zase vysloužila nálepku „thriller, který předpověděl celosvětovou pandemii“. „Lepší“ marketingovou kampaň si autor snad ani nemohl přát. Evidentně funguje na výbornou, protože Karanténa se drží na předních příčkách prodávanosti v mnoha zemích.

Během pandemie si všímám dvou typů čtenářů či posluchačů audioknih. První skupina se snaží co nejvíce vyhnout všemu pochmurnému, ta druhá naopak přímo vyhledává vše, v čem je jen náznak o konci světa, dystopii či virové nákaze a pandemii. Není pochyb o tom, že Karanténa je audioknihou určenou té druhé skupině. Je to doposud nejtemnější z Mayových děl, nečekejte tedy, že vám zvedne náladu nebo vám dodá kapku té naděje. May si zde nebere servítky a k mému potěšení se v tomhle svém ranějším díle nedopouští občasné naivity či prostoduchosti děje jako ve svých novějších knihách, což je něco, co je pro mě stále těžší a těžší překousnout. Karanténa je stejně bezútěšná jako Londýn v izolaci, který May v tomhle thrilleru popisuje.

Paradoxní je, že to, co Mayův vydavatel označil jako „přitažené za vlasy“, je dnes velice aktuální, a May si situaci globální pandemie dokázal představit až na malé výjimky téměř do puntíku přesně. Při poslechu jsem někdy nestačila žasnout, že knihu May nenapsal v reakci na současnou situaci, ale mnoho let předtím. Karanténa tedy realisticky popisuje, jak by mohl vypadat Londýn, pokud by smrtnost neúprosně se šířícího viru byla zhruba 80%. (Jen pro srovnání, smrtnost v Británii se momentálně pohybuje okolo 13%, v Česku okolo 3%.).

Londýn jakožto epicentrum globální pandemie není zrovna veselým místem k životu. Lidé umírají, propukají nepokoje, bují násilí a šíří se strach, není tedy divu, že město připomíná spíše válečnou zónu. Když je na staveništi nalezena taška s kostmi zavražděného dítěte, inspektor Jack MacNeil hodlá využít poslední hodiny ve službě metropolitní policii k dopadení vraha a jeho předvedení před spravedlnost. Navíc se Jackovi život rozpadá pod rukama – nejen jeho manželství i kariéra jsou v troskách, nyní se k nim přidal i nemilosrdný vrah a smrtící virus. Má cenu pátrat po vrahovi, který ukončil život malé holčičky, zatímco na světě umírají denně tisíce lidí?

Režisér audioknihy Michal Bureš Karanténu popisuje takto: „Je to výborně napsaná detektivka ze současnosti, odehrávající se v ponurých a nehostinných konturách Londýna sužovaného epidemií. Není náhodou, že nám mnohé situace připomenou dobu, kterou jsme nedávno byli nuceni prožívat i my. Má v časech, kdy na následky viru dennodenně umírají tisíce lidí, cenu vyšetřovat násilnou smrt malého děvčátka? Odpověď na tuto otázku je pro hlavního hrdinu – detektiva MacNeila – jednoznačná: rozhodně ano. Spravedlnost musí být naplněna.“

Karantény se zhostil herec Daniel Bambas, který načetl podobně temně laděný detektivní příběh 1793: Vlk a dráb a myslím, že při interpretaci Mayova příběhu z této zkušenosti těžil. Stejně jako v případě 1793: Vlk a dráb umí Karanténa hrát na bezútěšnou notu a vtáhnout posluchače do světa, ve kterém přestávají platit dosud zavedená pravidla a člověk je člověku vlkem. Daniel Bambas dokázal textu vtisknout přesně to, co potřebuje: napínavost děje, ponurost a naději, která umírá poslední. Jeho přednes mám ve velké oblibě už od Tajné historie, a ani tentokrát nezklamal. Nechybí ani akčně laděný hudební podkres, jemuž vévodí zvukové efekty jako třeba houkání sanitky.

Karanténa má celkovou stopáž 9 hodin a 20 minut a pro mě osobně v rámci Mayovy obvyklé tvorby poněkud vybočuje – je temnější a obsahuje mnohem více násilí. Otázkou však zůstává, nakolik dokáže čtenáře a posluchače zaujmout i mimo svou netypickou a poněkud trnitou cestu na knižní a audioknižní trh. Osobně vím, že už k ní nikdy nebudu mít potřebu se vracet, proto ji považuji za spíše takovou akční jednohubku.