Černé světlo: Akta Enzo potřetí

Enzo Macleod je skotský profesor biologie působící ve Francii a také zdatný detektiv amatér. Na počátku stála sázka s výzvou: Dokáže Enzo vyřešit sedm proslulých vražd, které ve své knize popsal novinář Roger Raffin a které ve své době zůstaly nevyřešené především kvůli nepokročilým vyšetřovatelským metodám a technologiím? Dva případy (Výjimeční lidé a Kritik) už se Enzovi podařily rozlousknout a ten třetí o sobě dá nečekaně vědět sám.  

Jenže když vám právě diagnostikují pokročilé stádium rakoviny a sdělí vám, že vás čeká jen pár týdnů života, případ šestnáct let staré vraždy mladého prostituta jde hned stranou. Enzo se musí ptát sám sebe, co je vlastně v životě důležité, okolnosti ho však nakonec donutí po vrahovi pátrat. Podaří se Enzovi viníka dopadnout i tentokrát?

Černé světlo se od předchozích dvou dílů v lecčem liší. Nenajdeme tu tolik oblíbený Mayův postup čerpání inspirace z kulturních odlišností a společenských zvyklostí, z historie daného místa či nějakého specifického oboru. Nebudeme se tedy tolik toulat po Francii jako v prvním díle Výjimeční lidé, ani zkoumat taje vína a vinohradů jako v díle druhém s názvem Kritik. Místo toho Černé světlo působí jako plnokrevný akční thriller s detektivní zápletkou. May dává Enzovi pořádně zabrat jak po fyzické stránce, tak po té emoční, a sotva dá jemu nebo i vám vydechnout. Děj se hrne kupředu a neustále se vynořují nové a nové otázky, které si žádají odpovědi. Díky tomu je Černé světlo svižnější a mnohem více nabité akcí než přechozí díly.

Co naopak nechybí, je pro Maye typická osobní rovina příběhu, ve které si hlavní hrdina (ale i vedlejší postavy mezi sebou) řeší své bolístky, problémy a trápení tak, jako to dělá v běžném životě každý z nás. Enzo se opět jen těžko smiřuje s partnery svých dvou dcer, snaží se upevnit vztah se svými dcerami, vyřešit si své komplikované vztahy se ženami, a aby toho nebylo málo, zjistí, že je smrtelně nemocný a že mu někdo nejen usiluje o život, ale snaží se také zničit životy i jeho nejbližším. Kromě toho se tradičně podíváme do hlavy neznámému vrahovi, se kterým se podíváme do minulosti, tedy do doby vraždy, a sledujeme ho až do současnosti.

Tyto roviny příběhu, zejména ta osobní, dodávají Mayovým knihám na realističnosti, na druhou stranu jsem se ale jako posluchač občas potýkala s naivním či nelogickým jednáním postav. Je to něco, s čím u Maye mívám občas problém, ale pokud na jeho hru přistoupíte, dostane se vám svižného děje se zajímavými a nečekanými zvraty s přesahem do otázek, které si v životě klademe i my. Až na vlažnější konec, který mně osobně přišel docela předvídatelný (asi jsem už těch mayovek slyšela dost na to, abych autora prokoukla), jsem si však poslech užila a brala ho jako takovou oddechovku. I přes to Černé světlo považuju za zatím nejnapínavější a nejpropracovanější díl série Akta Enzo.

Je zajímavé, jak zásadně se zpracování audioknihy a výběr interpreta poděpíše na celkové podobě a zážitku, který z poslechu máte. Zkuste porovnat Lewiskou trilogii s čínskými detektivkami a nakonec i s francouzskou sérií. Ačkoli mají tyto série stejného autora i audioknižního vydavatele OneHotBook, liší se od sebe neuvěřitelným způsobem. Zvláště atmosféra každé série je jedinečná, a to samozřejmě platí i pro Akta Enzo, které interpretuje David Matásek.

Matáskův projev i práce s tempem a hlasem jsou díl do dílu lepší a Černé světlo je jeho zatím nejlepším počinem. Patří k této sérii, stejně jako Jiří Dvořák patří k Lewiské trilogii. Narozdíl od Dvořáka však čte mnohem dynamčtěji a svižněji, a to této sérii rozhodně sluší, podtrhuje tak akcí nabitý děj. Více než kdy jindy tak Černé světlo dává posluchači najevo, že Akta Enzo jsou svou vlastní sérií a neustálé srovnávání s mnohem úspěšnějším a o něco oblíbenějším bratříčkem, tedy Lewiskou trilogií, není tak úplně fér nebo na místě.

Zpracování audioknihy je tedy opět výborné, tak jak jsme u OneHotBook zvyklí. Posledním doplňkem je potom také hudební doprovod nahrávek, v němž zaslechneme melodie a nástroje typické pro francouzskou kulturu doplněné o mrazivější či dramatičtější pasáže, které podtrhují napínavý děj příběhu.

Peter May v Černém světle opět dokázal zaujmout i pobavit a napínavým náznakem, který před posluchače staví na samotném konci příběhu, láká ke čtení či poslechu dalšího dílu. Já si ho opět nenechám ujít. 🙂

P.S. Děkuji OneHotBook za další “mayovku”.