Viděla jsem vraždu! Viděla!

Mé oblíbené vydavatelství OneHotBook pokračuje ve vydávání děl Agathy Christie s Poirotem v hlavní roli v nepřekonatelném podání Lukáše Hlavici a tentokrát přišla řada i na méně známý z případů slavného detektiva. Má příjemně mrazivou halloweenskou atmosféru, stejně mrazivý název Viděla jsem vraždu a obálku se zlověstně vypadajícími jablky. Jak se tahle audioknižní poirotovka povedla, se dozvíte v recenzi. 🙂

Jestliže se má další z případů Hercula Poirota odehrávat o Halloweenu, proč jsou tedy na obálce audioknihy jablka, a ne dýně? Není snad dýně symbolem tohoto strašidelného podzimního svátku? Symbolika jablka se objevuje ve Viděla jsem vraždu znovu a znovu, od prvotního hříchu a vyhnání z ráje, tradiční halloweenskou hru lovení jablek ústy z vědra plného vody až po vraždu třináctileté Joyce. Ale jak mohou jablka někoho zabít, ptáte se? 😉

Hercule Poirot se ve Viděla jsem vraždu po letech znovu setkává se starou známou Ariadne Oliverou, slavnou spisovatelkou detektivních románů a alter egem samotné Agathy Christie. Důvodem jejich setkání je vražda, která se odehrála na halloweenské párty náctiletých v městečku Woodleigh Common. Stačilo, aby se jedna z dívek spisovatelce začala vychloubat tím, že viděla vraždu, a zanedlouho poté je sama nalezena mrtvá ve vědru s vodou a jablky. Je zjevné, že Joyce někdo utopil, ale proč? Má s tím něco společného její pošetilé tvrzení, kterému stejně nikdo nevěřil? Kdo by vraždil dítě? Paní Oliverová povolá na pomoc Poirota a opět je na našem oblíbeném detektivovi, aby odhalil vraha.

Viděla jsem vraždu je v pořadí 34. případem Hercula Poirota (!), tedy jedním z pozdějších v sérii těchto detektivních klenotů. Agatha Christie román napsala pár let před svou smrtí a prošpikovala ho odkazy na předchozí Poirotovy příběhy (u mnohých z nich nechyběla ani Ariadne) i narážky na pokročilý věk slovutného detektiva a rychle se měnící společnost. Pár poirotovek už mám za sebou (většinou v audioknižní podobě), takže mi reference minulých dílů zase tolik neříkaly, znalejší fanoušky Agathy Christie ale nejspíš potěší. A taková perlička pro zajímavost: v příběhu se objeví také postava au-pair Olgy Seminoffové, jež inspirovala učitelka z Prachatic, se kterou si autorka dlouhá léta dopisovala. Zamrzí jen její rusky znějící jméno.

Viděla jsem vraždu z jiných děl Agathy Christie v mnohém vybočuje, což bylo příjemnou a nečekanou změnou. Román má strašidelnou podzimní atmosféru typickou pro Halloween, takže je určitě skvělým tipem k tematicky laděnému poslechu v těchto pochmurných chladných měsících. Obětí je tentokrát dítě a ani motiv vraždy není pro díla královny detektivního žánru typický. Samozřejmě vám ho neprozradím, ale potěšilo mě, že se tentokrát nejedná o klasické handrkování se o dědictví. 🙂

Audioknihy se zhostilo osvědčené duo režisér Michal Bureš a Lukáš Hlavica v roli vypravěče, a já už si to ani neumím představit jinak. Jakkoli vybočuje knižní předloha, zpracování audioknihy naopak zůstává při starém, a ještě že tak. Asi už se nemusím opakovat, ale řeknu to pro jistotu ještě jednou: Lukáš Hlavica je tím důvodem, proč si poslech „poirotovek“ od OneHotBook vždycky tak vychutnám.

Hudební předěly se jako obvykle nesou v duchu klavírních melodií, které doprovází děj a dokreslují jeho atmosféru. Jen škoda, že v OneHotBook nevyužili šanci vyšperkovat soundtrack trochou halloweenského strašení. Uvítala bych také o něco svižnější přechody mezi kapitolami, protože některé předěly byly na můj vkus o něco delší, než by bylo napnutému posluchači příjemné.

Viděla jsem vraždu je v porovnání s nejslavnějšími Poirotovými případy jako Smrt na Nilu či Vražda v Orient Expresu o něco slabší, ale nijak za svými předchůdci nezaostává. Zvlášť bych tento díl doporučila těm, kteří začínají být „šablonou“ detektivek Agathy Christie tak trochu unavení a uvítali by malou změnu. A i milovníci Halloweenu a podzimu si přijdou na své. 🙂