Znáte to, chcete se stát spisovatelem, ale když on vám osud hází klacky pod nohy. Nemáte na nic čas, jste unavení, bez inspirace, nevíte, o čem psát, jak psát, pro koho psát. Ale když ta touha je tak silná, a vy si říkáte, že zítra..zítra určitě čas bude, nálada bude, inspirace bude. Jenže druhý den k počítači stejně neusednete, protože...
Psaní je tvoření. Je to skládání jednoho slova vedle druhého tak, aby vznikla nějaká vyšší hodnota, vaše sdělení světu. Je to kreativní proces a možná by se dalo říci, že nic není u psaní důležitější než kreativita. A právě poslední část 201 tipů se zabývá tím, jak nastartovat a rozpumpovat vaši tvořivost.
O prvních verzích rukopisů toho bylo napsáno i řečeno mnoho. V podstatě se ale všichni, kteří kdy měli tu čest vyřádit se na prvních verzích, shodují na tom, že nestojí za nic. Je to ale materiál, s kterým se dá pracovat, nebo lépe řečeno čarovat. Z ošklivého káčátka se může vyklubat krásná bílá labuť, pokud mu věnujete péči. Šestý zlomek 201 tipů...
Možná píšete dobře a možná dokonce výjimečně dobře. Vždycky je tu ale prostor pro zlepšování. Za ty roky, co tvořím, jsem si uvědomila, že psaní je běh na dlouhou trať. Na (téměř) nekonečnou trať. Proběhnete jedním cílem a zjistíte, že byl jen předpokladem k dalšímu cíli, a tak pokračujete dál. A pak vám dojde, že cílem je nezastavovat se. Další střípek z 201 tipů...
Dnešní, už čtvrtá, část není dlouhá, zato velmi užitečná. Chcete se v psaní neustále zlepšovat a růst? Pak jsou tyhle tipy přímo pro vás. Každý někdy začínal a každý se může vypracovat. Kdo by nechtěl být profesionálním spisovatelem? Já tedy ano. Bohužel jím nemůže být každý, nýbrž jen ti nejpilnější, nejodhodlanější a nejnadšenější. Ti, kteří se chtějí zlepšovat, ať...
Pokud si adept na spisovatele nevytvoří jisté návyky, těžko může očekávat, že se stane publikovaným autorem jen tak náhodou a bez námahy. Třetí část 201 tipů se zabývá právě návyky, které nám mohou pomoci stát se lepšími a úspěšnějšími (nejen) spisovateli.
Jak jsem slíbila, je tu druhá část tipů týkajících se tvůrčího psaní, tentokrát zaměřených na spisovatelské řemeslo. Ano, psaní je sice umění, ale také má své určité zákonnitosi, díky nimž ho můžeme nazývat řemeslem. A je důležité se těmto zákonitostem věnovat, rozvíjet je a mít je na paměti. Důležitá poznámka: Jestli se ale všemi neřídíte, v žádném případě to neznamená,...
Při pročítání blogů o tvůrčím psaní jsem narazila na zajímavý článek, který v 201 tipech shrnuje, jak být (a zůstat) spisovatelem. V podstatě by stačila jedna jediná rada: spisovatel píše (což zní sice jednoduše, ale není to lehké ani trochu). Proto jsem článek shledala užitečným a rozhodla se, že ho pro vás přeložím a budu ho publikovat po částech. Každá část se věnuje...
Pořád přemýšlím nad tím, kde je ta moje hranice mezi plánováním a spontánností v psaní. Už se vám někdy stalo, že jste příběh naplánovali do posledního detailu, ale samotné psaní vás nebavilo? Nebo jste naopak všechno nechali na své intuici a prostě chrlili na papír svoje myšlenky, abyste později zjistili, že je to nehorázný blábol? Mě se stalo obojí.
Proč mají někteří lidé nutkání tvořit a jiní to považují za naprostou ztrátu času? Co nás žene k tomu, abychom se usadili za stůl s perem, tužkou, štětcem, propiskou, pastelkou (či čímkoliv jiným) a trávili svůj čas tím, že píšeme, kreslíme, malujeme, lepíme, vystřihujeme? A existuje na to vůbec jednoduchá odpověď?