Začetla jsem se do prosincové Pevnosti a v rozhovoru s polským spisovatelem fantasy Andrzejem Sapkowskim na mě náhle vyskočilo, že jsem pitomec. Možná jsem, ale chce se mi nesouhlasit. Zajímá vás, jestli taky spadáte do Sapkowskiho kategorie pitomců? 😉
S audioknihami jsem vyrůstala a nedám na ně dopustit ani dnes. Poslouchám je při běhání, před spaním, při cestě vlakem, prostě pokaždé, když zrovna nemůžu číst. A proč byste měli poslouchat audioknihy i vy?
Někdy se mi stává, že mám nápad, který ale netvoří zápletku, spíše jen její (obvykle ne nosnou) část. Ta myšlenka se mi líbí, nechci se jí vzdát, ale jen stěží kolem ní vymýšlím něco smysluplného. Chybí mi konflikt. Co s tím?
Co dělá příběh dobrým, nezapomenutelným, čitelným, zkrátka hodným k přečtení až do konce, se zaobírali i zaobírají spisovatelé už po dlouhá staletí. I mně ta otázka neustále leží v hlavě. Proto čtu, pátrám a hledám odpověď v mé tvorbě a také ve vodách internetu. Nedávno jsem narazila na názor laureátky Nobelovy ceny za literaturu pro rok 2013 Alice Munro, o který se s Vámi podělím.
Při čtení se s nimi setkáváme pořád dokola. Jsou téměř v každé knize, skoro jako by bylo pro spisovatele povinné je do ní zahrnout, aby měl šanci uspět. Když se někde objevila poprvé, čtenář uznale pokýval hlavou a nadšeně chválil um spisovatelův. Dnes se ale přemnožila a my už je ani nebereme na vědomí nebo nám můžou lézt pořádně krkem. O čem...
Soucítím s literárními hrdiny. Už vás někdy napadlo, jak to ti chudáci mají těžké? Mocný spisovatel s tužkou v ruce či s prsty na klávesnici nelítostně určuje jejich osud a oni s tím nemůžou vůbec nic udělat. Nechává je padnout na úplné dno, ztratit všechno včetně sebe sama a pak je bez výčitek svědomí sleduje, jak se v tom plácají. Útěchou jim může být snad...
Příběhy jsou všude okolo nás. O některých z nich víme, máme je přece přímo před očima – filmy, knihy, počítačové hry, divadlo či naše vlastní životy. Ale některé nám zůstávají skryté – nejen proto, že pro člověka není možné pojmout každičký příběh, který kdy byl, je a bude vyprávěn, ale také proto, že jsme k některým zkrátka slepí. Ani...
Hráli jste někdy adventuru? Možná ne, možná ano. Určitě si ale pamatujete starodávné Tajemství oslího ostrova (nyní jako freeware). Tenkrát, kdy ta hra byla in, byly počítače ještě zažloutlé a zoufale pomalé. Ach ta nostalgie. I ty adventury jsou dnes zastaralé a prý je to dávno mrtvý žánr. Já ho ale hodlám udržet při životě, jak nejdéle to půjde. Adventury...
Příběhy jsou všude, kam se podíváte. I tam, kde byste je nehledali. Jsou samozřejmě v knihách a filmech, PC hrách, divadelních představeních. Naše životy jsou jeden dlouhý příběh (nebo snad mozaika tisíců malých příběhů?). A umění – od obrazů po hudbu – dokonce i hračky, či jiné předměty je v sobě také ukrývají. Stačí se jen na svět podívat trošku jinak.