Audioknižní Sophiina volba

Každý ví, co obnáší takzvaná Sophiina volba a že tenhle již ustálený výraz pochází ze stejnojmenného amerického románu. Kolik z nás ale ve skutečnosti Sophiinu volbu četlo a ono neskutečně těžké rozhodnutí ze dvou neslučitelných možností si prožilo spolu se Sophií? Já román přelouskala někdy před maturitou a nyní o nějakých třináct let později jsem si nenechala ujít ani audioknižní zpracování slavné klasiky Williama Styrona pod taktovkou vydavatelství OneHotBook. Jak se audiokniha vydařila, se dozvíte v recenzi. 😉

Dotaz: „Řekněte mi, kde byl v Osvětimi Bůh?“ Odpověď: „Kde byl člověk?“ 

Spolu s vypravěčem Stingem, mladou, naivní a nezkušenou verzí samotného autora, se z rurálního jihu, ve kterém stále ještě bují rasismus, v létě roku 1947 vydáme do Brooklynu. Stingo se zde usadí v penzionu s vidinou, že si splní svůj sen a napíše zde další velký americký román. Netuší však, že i tady ho doženou stíny vrhané krutostmi odehrávajícími se v skrytu i zcela na očích všem během nedávno ukončené druhé světové války, ze které se svět bude hojit ještě dlouhá desetiletí. Stingo je totiž nejen vypravěčem a hlavní postavou Sophiiny volby, ale také pozorovatelem dění kolem sebe. Zanedlouho se totiž seznamuje se svými poněkud hlučnými a okouzlujícími sousedy, světáckým, avšak cholerickým a paranoidním Nathanem a polskou katoličkou Sophií s temnou minulostí. Zatímco je svědkem nejen jejich lásky, ale i mnoha toxických a násilnických momentů jejich vztahu, dozvídá se mnohé nejen o sobě samém, ale také o době, kterou Sophie strávila v nacistickém Polsku a koncentračním táboře Osvětim.

Vzpomínám si, jak moc mě Sophiina volba překvapila, když jsem ji četla poprvé. Bylo mi, tuším, sedmnáct nebo osmnáct a podle všeho jsem na román tohohle kalibru nebyla v mnoha ohledech vůbec připravená. Nemluvím jen o hrůzách druhé světové války, o kterých William Styron na stránkách této poměrně objemné knihy s hnidopišským detailem pojednává, ale také o grafických popisech sexuality a psychického i fyzického týrání. Zaskočilo mě také, že ona slavná scéna, kdy musí Sophie učinit tu strašlivou volbu, se odehrála na několika málo stránkách ke konci románu, a poté znovu tiše vyšumí. Tehdy jsem nepochopila, že je pod povrchem celého příběhu, číhá v pozadí a zdánlivě neviditelná ovlivňuje každičký krok postav, jakkoli neokázale a věcně ji autor líčí.

Sophiina volba je ve svém jádru příběhem o obrovském břemeni viny a o tom, co se stane poté. Na rozdíl od většiny příběhů vám neukazuje ani tak dramatické události, do kterých uvrhla Židy a obyvatele Polska nacistická nadvláda, ale spíše to, co následovalo, protože životy těch, kteří přežili, osvobozením neskončily. Viny se nemůžete zbavit, lepí se vám na paty a stahuje vás sebou dolů. Můžete jí uniknout na chvíli, ale nikdy ne úplně, a vůbec nezáleží, jestli jste se opravdu provinili nebo ne. Pokud ji nesete na svých ramenou jako Sophie, Nathan či Stingo, pak je jen otázkou času, kdy vás stáhne na úplné dno.

Sophiina volba je vrstevnatým románem o minulosti, přítomnosti i budoucnosti, o vině a vykoupení, o lásce a nenávisti, o povaze zla, ale i naději v lepší zítřky. Stingův a Sophiin příběh se před vámi odkrývá také tak, po vrstvách a trpělivě. Jsou věci, o kterých nelze mluvit hned a zpříma, věci, které vyžadují čas a důvěru. Existuje tedy důvod, proč se o volbě, kterou musela Sophie učinit, dozvídáme až téměř na konci románu.

Nebývá zvykem, že se v audioknihách na začátku kromě jména autora, titulu a vypravěče zmíní také jméno překladatele. V případě Sophiiny volby to však snad ani nešlo jinak, protože Radoslav Nenadál odvedl naprosto fenomenální práci a jen stěží si dovedu představit, jak nesmírně náročná musela práce na překladu být. Jazyk románu je sofistikovaný, plný metafor a barvitých přirovnání, a vždy raději použije více slov, než by se zdálo třeba. Někdo by Styronův styl mohl označit za nabubřelý a příliš vzletný a snad by i příběh kvůli tomu odložil zpět na poličku s tím, že se k románu někdy (rozuměj nikdy) vrátí. Já si naopak myslím, že Sophiina volba je příběhem, který nelze vyprávět jinak, tedy jak už jsem zmínila s obdivuhodnou trpělivostí a odkrýváním vrstvy po vrstvě, dokud se nedostaneme k samotnému jádru a podstatě.

Ještě než jsem se pustila do poslechu audioknihy, přišlo mi jméno Martina Stránského jakožto vypravěče Sophiiny volby poněkud zvláštní. Možná je to tím, že jsem měla majitele tohohle hlubokého a podmanivého hlasu spojeného především s četbou detektivek, akčněji laděných knih či naučné literatury. Jak moc jsem se ale mýlila, jsem se přesvědčila hned po prvních minutách poslechu audioknihy, a ještě že tak! Sophiina volba není jednoduché dílo na čtení, ani na poslech, proto je výběr interpreta klíčový. A s Martinem Stránských nešláplo vydavatelství OneHotBook ani trochu vedle. Jeho hlasové herectví a um mi dělaly společníka po celý měsíc, kdy jsem se spolu se Stingem, Sophií a Nathanem lopotila životem a ani jednou jsem nezažívala pocit hluchých míst.

Hlas Martina Stránského doprovází také minimalistický klavírní soundtrack, který však ve své jednoduchosti a opakovaných variacích má neskutečnou sílu. Stačí si porovnat, jak na vás působí prostá klavírní melodie na začátku audioknihy, v polovině příběhu a na úplném konci, a uvidíte, co tím myslím. 🙂

Sophiina volba rozhodně není jednoduchým románem a nepřelouskáte ho během pár dní s nosem přilepeným ke stránce. Možná právě proto bylo pro mě audioknižní zpracování románu více než vítaným a opodstatněným. Jsem ráda, že jsem měla šanci se k této americké klasice po letech zase vrátit, tentokrát vyspělejší a připravenější na to, co mě čeká.