Meg, Jo, Beth a Amy, audioknižní Malé ženy

Meg, Jo, Beth a Amy. Kdo by neznal Malé ženy, klasické dílo americké literatury, které od svého vydání v roce 1868 neztratilo nic na své oblíbenosti mezi všemi generacemi čtenářů. K nespočtu nových knižních vydání, filmových adaptací a jiných zpracování Malých žen letos přibyla i zbrusu nová audiokniha, kterou si vzalo pod svá křídla audioknižní vydavatelství OneHotBook. Stojí poslech za to? Dozvíte se v recenzi. 🙂

Ještě dnes si pamatuju, jak jsem si z videopůjčovny donesla kazetu Malé ženy a pak se u filmu smála, brečela i rozčilovala. Byla to adaptace z roku 1994 s Winonou Ryder jako Jo, Claire Danes jako Beth a Christianem Balem jako Lauriem. Od té doby jsem ten příběh nikdy z hlavy nedostala, takže jsem uvítala možnost se k němu znovu vrátit, tentokrát však v podobě, jak ho sama autorka, Louisa May Alcottová, sepsala. Audiokniha nabízí téměř dvacet hodin poslechu a cestovala se mnou po Barceloně a jejím okolí, po Nízkých Tatrách a nakonec i po řeckém ostrově Thassos. Musím říct, že Malé ženy mi dělaly parádní společnost a naprosto vyhovovaly pomalému tempu letního dovolenkování.

Ano, Malé ženy jsou příjemně pomalým poslechem v duchu vyprávěcích postupů devatenáctého století, ale možná právě to je na této románové klasice stále tak poutavé. Osudy čtyř sester Marchových sledujeme v rozpětí několika let od dětství a dospívání po jejich vstup do světa dospělých. (Součástí audioknihy je totiž nejen první díl titulovaný jako „Malé ženy“, ale i navazující druhý díl známý spíše pod názvem „Dobré manželky“.)

Každá ze sester je jiná, všechny však „touží po štěstí, lásce a životním naplnění“, jak hlásá popisek audioknihy. Citově založená a nejstarší Meg, divoká a nespoutaná Jo toužící po kariéře spisovatelky a nezávislosti, plachá a churavá Beth a nejmladší rozmazlená a talentovaná malířka Amy prožívají veselé i smutné příhody během bojů Severu proti Jihu, učí se životním lekcím (se kterými jim pomáhá laskavá matka i stará služebná Hana) a každá po svém čelí nástrahám, které společnost 19. století staví do cesty ženám. A vy sledujete, jak se vám jednotlivé postavy mění před očima a vše prožíváte s nimi.

Středobodem Malých žen však není nejstarší Meg, ale druhá nejstarší sestra Jo, v jejímž charakteru se odráží mnohá feministická a liberální přesvědčení samotné autorky (a snad i mnohé z jejích vlastních zkušenností jakožto spisovatelky, sestry a ženy na svou dobu poněkud volnomyšlenkářských názorů). Právě Jo je hlavní hybatelkou děje, a i když jsou Malé ženy psané jako příběh určený primárně pro mladé čtenářky, jejím odhodláním jít si za svými sny, touhou růst a učit se a také odvahou zůstat sama sebou navzdory přísným společenským normám té doby by se mohl inspirovat kdejaký dospělý. Takových nenápadných, avšak důležitých poselství ve vypřávění Malých žen nalezneme spoustu. I to je zřejmě důvodem nadčasovosti příběhu navzdory dobovému jazyku i jiným vypravěcím postupům, než na jaké je současný čtenář či posluchač audioknih zvyklý.

Interpretace audioknihy se zhostila Andrea Elsnerová, kterou čekalo hned několik nelehkých úkolů. Jedním z nich bylo například hlasové odlišení jednotlivých postav, jak vypravěčka prozradila v rozhovoru:  „Nejlépe se mi mluvilo asi za Jo, která je takový živel, vítr, voda, divoška – prostě živá holka. Meg je taková spořádaná kráska, kterou jsem ukrotila i v projevu i v energii, protože vždycky mluví s rozmyslem. Třetí v pořadí je Beth, která je největší miláček, je taková něžná, jemná, takže u ní jsem ještě víc ubírala na energičnosti. Trošku jsem se do ní snažila dostat ještě něco nevinného, snivého. Amy je nejmladší, takže do ní jsem promítla více dětských intonací. Ale postupně jsem ji také musela proměnit, protože ve druhé části knížky také dospěje a je tam za slečnu a potom i za dospělou dámu. To natáčení pro mě byla jako divoká řeka, kterou jsem sjížděla na kánoi, a byla zvědavá, kam mě loď doveze a jak mě text donutí hlasy měnit, aby odpovídaly daným situacím.“ S odlišením promluv sester si Andrea Elsnerová poradila na výbornou, stejně jako s pasážemi emočně vypjatějšími, které posléze střídá nějaká veselá historka či opět vážnější témata. Dvacet hodin uteče jako voda zvláště díky energickému a zapálenému přednesu interpretky.

Osudy sester Marchových doprovází i povedený hudební podkres, který si pohrává s atmosférou děje a v dobových klavírních melodiích, jaké třeba mohla na své piano hrát hudebně nadaná Beth, nechává doznít hravé i smutné pasáže. A pochválit musím i originální obálku audioknihy, jejíž autorkou je ilustrátorka Maria Makeeva. Bavit se pak můžete tím, že budete hádat, která že čtyř sester na obálce má představovat Meg, Joe, Beth a Amy.

P.S. Děkuji OneHotBook za parádní poslech. 🙂