Až najdu klíč: Nová detektivka Larse Keplera

Přiznám se, že detektivními thrillery Larse Keplera jsem zatím nepolíbená, takže oblíbená švédská autorská dvojice nebyla důvodem, proč jsem při výběru dalšího audioknižního dobrodružství sáhla právě po Až najdu klíč. Byla to především zvědavost, zda na tom Keplerovi něco opravdu je, a také chuť pustit si do uší detektivku klasického střihu alá Agatha Christie, kterou avizuje popisek audioknihy a na kterou láká i povedená obálka. Nenechte se však zmást jménem na obálce. Autoři se zde skrývají pod dalším pseudonymem Alex Ahndoril, aby odlišili svou populární sérii s detektivem Joonou Linnou od té nové, která k žánru severské detektivky přidává lákavé koření v podobě detektivky staré školy. Jak se mi poslouchalo? Dozvíte se v recenzi na audioknihu. 🙂

Každá rodina má kostlivce ve skříni a o těch bohatých to mnohdy platí dvojnásob. O tom se přesvědčí soukromá vyšetřovatelka Julie Starková ve svižné detektivce Až najdu klíč, které do klína přistane opravdu zvláštní případ. Její stockholmskou kancelář navštíví neohlášený Per Günter Mott, boháč z vlivného dřevařského rodu, s kuriózní prosbou o pomoc. V mobilu se mu totiž objevila fotografie s nepochybně zavražděným mužem s pytlem na hlavě a on si po množství vypitého alkoholu vůbec nevzpomíná, co předešlý den dělal a jak se mu inkriminovaná fotka dostala do telefonu. Julie proto se svým exmanželem a policistou Sidem vyráží do sídla rodu Mottů do hlubokých švédských lesů, aby zjistila, jestli je vrahem Per nebo někdo jiný, kdo je oběť, kde je její tělo a proč byla zavražděna. Je náhodou, že k vraždě pravděpodobně došlo po zasedání, na kterém se celá rodina každý rok tahá o majetek? Odpovědi na tyto otázku budou muset Julie a Sid hledat v tajemstvích a spletitých vztazích členů rodiny Mottů, z nichž každý má rozhodně co skrývat…

Až najdu klíč se nepokrytě hlásí k Agathě Christie, čehož je hojně využíváno při propagaci, já si ale říkám, zda je to knize a audioknize ku prospěchu. Kdo čeká příjemnou staromilskou detektivku s důvtipným detektivem a zapeklitým případem, dočká se, ale jen částečně. Až najdu klíč je totiž především moderním detektivním thrillerem, který se detektivkou staré školy inspiruje spíše volněji. Je tu minimum popisů násilí, úzký okruh podezřelých, z nichž každý má motiv, i klasické sezvání všech zúčastněných na konci a grandiózní odhalení vraha po vzoru velkého Hercula Poirota. Autoři však k tomu přidávají také pořádnou dávku melancholie, rozháranosti, rodinných tahanic a traumat, které nejsou cizí žánru severské detektivky. Výsledkem je čtivý a rychle odsýpající případ s nečekaným rozuzlením, který však na rozdíl od Agathy Christie vyvolává spíše mrazivé znepokojení. Osobně však musím přiznat, že jsem od slavného spisovatelského dua čekala krapet víc.

Nechápejte mě špatně, poslech audioknihy Až najdu klíč jsem si užila, ale řadím ji spíše do těch příběhově průměrnějších. Vyšetřování případu i jeho rozuzlení mě bavily. Dojem mi ale kazily některé nelogičnosti (opravdu by policie bez jediného zásahu či námitky dovolila soukromé vyšetřovatelce vyšetřovat brutální vraždu?) a především hlavní hrdinka. Na první pohled by u mně měla mít Julie Starková nakročeno správným směrem. Jako zkušená soukromá vyšetřovatelka vyniká důvtipem i schopností nahlédnout pod povrch emocí a porozumět lidským reakcím natolik, že vidí to, co jiným unikne. Právě to z ní dělá vynikající vyšetřovatelku. Tento dar byl však vykoupen hrozivou cenou – tragédií, při níž přišla o celou rodinu a kvůli které se neobejde bez své hole. Postavy, které navenek působí silně, avšak v nitru jsou křehké a zranitelné, patří k mým nejoblíbenějším, o Julii to ale říct bohužel nemůžu. Místo případu neustále přemýšlí, jak Sida vlákat zpět když už ne do vážného vztahu, tak alespoň do pracovního partnerství, a žárlí na každého, kdo se k jejímu exmanželovi jen přiblíží. A to je jen jedna z mnoha neprofesionálních věcí, které by vyšetřovatelka její pověsti už z principu věci dělat neměla a které mi při poslechu k Julii, jak nám ji chtěli autoři prezentovat, a Julii, jak se mi skutečně jevila, vůbec neseděly. Stejně tak Sid nehrál ve vyšetřování skoro žádnou roli a působil jen jako Juliin nemastný neslaný společník, po kterém hlavní hrdinka neustále vzdychá. Hůl nad nimi ale ještě lámat nebudu (nezamýšlený vtip), už jsem si oblíbila i nepravděpodobnější postavy. 🙂

Až najdu klíč se v roli interpretky zhostila výborná Veronika Lazorčáková, kterou jsem si v posledním měsíci pustila do uší už podruhé. Ve Smrtícím vzdělání, další novince od OneHotBook, vyprávěla young adult fantasy o škole kouzel, a já vůbec neměla problém uvěřit, že je dospívající dívkou. Až najdu klíč by se žánrem i celkovým vyzněním snad nemohl od Smrtícího vzdělání lišit víc, přesto se však interpretce opět povedlo najít tu správnou polohu a tón vyprávění tak, aby se vtělila do tentokrát dospělé ženy. A když jsem přesvědčená, že mi samotná Julie Starková vypráví svůj příběh, a úplně při tom zapomenu na existenci interpretky, je to známka dobrého vypravěčství. Škoda jen, že je to právě (alespoň pro mě) nesympatická Julie, z jejíž perspektivy na příběh nahlížíme.

Až najdu klíč je první ze tří volně na sebe navazujících dílů, které Alex Ahndoril aka Lars Kepler chystají. Mně jen nezbývá doufat, že v dalších pokračováních zodpoví některé otázky, které naznačili a nechali viset jako návnadu ve vzduchu. Doufám také, že se autorům povede změnit můj názor na sebestřednou a ublíženou Julii. Chápu, že se usilovně snaží, aby mi jí bylo líto, ale zatím se jim dařil úplný opak. Každopádně dobrou detektivku si nenechám nikdy ujít a vzhledem k tomu, jak oblíbené příběhy Larse Keplera jsou, věřím, že se v prvním díle autoři pouze rozcvičovali a hledali v nové sérii pevnou půdu pod nohama. 🙂