Agatha Christie povídkářka
Agatha Christie je známá především jako vynikající autorka detektivních románů ze staré školy. Už jste od ní ale někdy četli nebo slyšeli nějakou povídku? Já ne, ale díky audioknižnímu vydavatelství OneHotBook jsem měla šanci to napravit. Ke 100. výročí od vydání prvního případu Hercula Poirota vyšla povídková sbírka Svědkyně obžaloby jako audiokniha a pokud vás stejně jako mě zajímá, jak dobrá byla Agatha Christie jako povídkářka, čtěte dál. Více v recenzi. 😉
Se sbírkami povídek je obecně ta potíž, že co čtenář či posluchač mluveného slova, to jiný názor, jiný vkus. Někdo povídky nečte vůbec, někdo je naopak čte pro jejich rozmanitost. Někomu sedí krátké a úderné povídky, někdo zase naopak dává přednost delším a pomalejším vyprávěcím útvarům. Tomu také odpovídají uživatelské recenze Svědkyně obžaloby posluchačů na portále Audiolibrix: je tam spousta nadšených ohlasů, ale také spousta zklamaných posluchačů. Myslím tedy, že je lepší k povídkám přistupovat s otevřenou myslí a bez grandiózních očekávání a vnímat je jako to, čím jsou: jednohubkami, ve kterých Agatha Christie předvádí, jak vynikající vypravěčkou je. Dejte jí šanci a možná vás zaujme. Nebo možná taky ne.
Předem bych asi měla říct, že patřím k té nadšené části posluchačů Svědkyně obžaloby. Romány s Herculem Poirotem jakožto hlavní postavou mám ve velké oblibě zvláště v jejich audioknižní verzi a vždy si je ráda pustím do uší. Líbí se mi jejich starosvětská atmosféra, uštěpačný Poirot, promyšlenost a závěrečné rozuzlení, kdy se všechny střípky spojí a Christie vám zase vyrazí dech. V povídkách už autorka neměla luxus v podobě stovek stran, aby rozvinula zápletku do své obvyklé komplexnosti, což z psaní povídek činí ještě těžší úkol. V naprosté většině z nich nevystupuje ani miláček čtenářů a posluchačů Poirot. Naštěstí však každá z povídek má to, co si na příbězích z pera Agathy Christie tolik cením a užívám: překvapivou pointu.
V celkem jedenácti krátkých příbězích také najdete přesně to, co byste u Christie čekali. Vraždy kvůli dědictví, staropanenské tetičky, ušklíbání se nad paranormálnem a samozvanými médii, zamýšlení se nad vyšší mocí a náhodou, krádeže šperků, oddanou i předstíranou lásku, lidskou chamtivost i vynikající dedukci. Každá z povídek je něčím jiná, což ještě podtrhuje fakt, že tyto detektivní miniatury načetli různí interpreti. A každá z povídek má překvapivý závěr s parádní pointou.
A pár zajímavých perliček: Jediná povídka, ve které se potkáme s Poirotem, Poirot a záhada na regatě, vyšla v originále až v roce 2008 a česky si ji můžete přečíst pouze v dárkové antologii Hercule Poirot: Povídky nebo poslechnout v této audioknižní povídkové sbírce. A titulní Svědkyně obžaloby byla už několikrát adaptována jakožto divadelní hra i zfilmována, přičemž nejnovější adaptaci právě natáčí Ben Affleck.
Ve sbírce Svědkyně obžaloby si můžete poslechnout těchto jedenáct povídek v podání sedmi interpretů:
- Slavičí hnízdo (Adéla Kubačáková)
- Nehoda (Martin Preiss)
- Píseň o šestipenci (Viktor Preiss)
- Rádio (Libuše Švormová)
- Záhada modré vázy (Otakar Brousek ml.)
- Poirot a záhada na regatě* (Lukáš Hlavica)
- Ten čtvrtý (Viktor Preiss)
- Dobrodružství pana Eastwooda (Otakar Brousek ml.)
- SOS (Růžena Merunková)
- Červená (Martin Preiss)
- Svědkyně obžaloby (Otakar Brousek ml.)
To, že každou povídku načetl jiný interpret nebo interpretka, je skvělý způsob, jak jednotlivé příběhy mezi sebou odlišit a jak jim vtisknout osobitost. Každý z narátorů je skvělý a každému starosvětská atmosféra vyprávění neskutečně sedí. Zvlášť jsem ocenila, že se Poirotova příběhu zhostil jeho osobní vypravěč Lukáš Hlavica, a také se mi velice líbilo hlasové herectví Otakara Brouska ml., který si vyhrál s hlasovými projevy postav ve třech svých povídkách.
Jednotlivé příběhy také odděluje hudební podkres jako z nějakého starého černobílého detektivního filmu. Nechybí ani zvukové efekty, pokud si to název povídky žádá (tak třeba Slavičí hnízdo doprovází ptačí cvrlikání).
Za sebe musím říct, že mě Agatha Christie jakožto povídkářka příjemně překvapila. Pokud tedy momentálně nemáte chuť poslouchat dlouhé romány a lákají vás kratší útvary, u kterých budete do hodiny vědět, jak to dopadlo, pak vám Svědkyni obžaloby ráda doporučím a budu doufat, že máme podobný vkus. 🙂
