Rebeka, mrtvá nebo živá?

Jedno z nejslavnějších děl Daphne du Maurier Mrtvá a živá (v anglickém originále Rebeka, stejně jako nedávná filmová adaptace z dílny Netflixu) sice vyšla audioknižně už někdy v červenci tohoto roku, já si ji však šetřila na říjen. Pochmurné upršené dny plné mlhy a padajícího barevného listí jsou totiž k poslechu mrazivých příběhů jako stvořené. Jestli existuje perfektní podzimní poslech, měla jsem za to, že je to právě tahle klasika anglicky psané literatury. Bylo to opravdu tak? Dozvíte se v recenzi na audioknihu. 🙂

V noci na dnešek se mi znovu zdálo o Manderlay.

Mladá bezejmenná vypravěčka se v Monte Carlu seznámí se starším ovdovělým Maximem de Winterem, zámožným majitelem honosného, mýty opředeného sídla Manderlay. Z osiřelé hrdinky, která před sebou nemá nijak zářnou budoucnost, se rázem jako mávnutím kouzelného proutku stává druhá paní de Winterová a brzy odjíždí se svým chotěm domů na pobřeží hrabství Cornwall. Její opojení však brzy vystřídají strasti a pochyby. Stín bývalé Maximovy ženy Rebeky, která tragicky zemřela při plachtění v zálivu, jako by stále obcházel sídlem. Vypravěčka brzy zjišťuje, že se s ní nemůže v ničem měřit. Rebecca byla dokonalá, oblíbená u služebnictva i smetánky, každého si dokázala získat, zatímco naše hrdinka je jen mladičkou naivní dívkou bez jakýchkoli zkušeností s vedením domácnosti a bez původu. Jenže opravdu zemřela první paní de Winterová nešťastnou náhodou?

Daphne du Maurier v Mrtvé a živé kombinuje hned několik žánrů: s psychologickým románem se prolíná detektivní zápletka i romantická linka, zatímco nechybí ani hororové prvky a společenská kritika. Výsledkem je nesmírně čtivé dílo, které budete mít zatěžko odložit a ze kterého vás bude lehce mrazit v zádech, zároveň je tu v sázce také láska dvou hledajících se lidí a osud Manderlay. Autorka si přitom rýpne i do zkostnatělé britské společnosti, která pod vyžadovanou zdvořilostí a konverzačními frázemi u šálku čaje o páté neskrývá mnohdy žádné ctnosti, právě naopak.

Vrátím se tedy ke své otázce z úvodu této recenze: Je Mrtvá a živá perfektním podzimním poslechem? Rozhodně ano! Zvlášťe v období Halloweenu vás tento ponurý milostný příběh naladí na oslavu všeho strašidelného a mlhavé počasí venku za oknem bude parádně dotvářet mrazivou atmosféru děje. Nechybí ani trochu té duchařiny, zde v podobě přízraku bývalé paní de Winterové, která jako by stále obcházela sídlem a držela všechny jeho obyvatele ve své opojné moci. Za mě jednoznačně jedna z nejlepších audioknih tohoto roku.

Celých 17 hodin a 12 minut si jakožto bezejmenná vypravěčka vystřihla vynikající Lucie Pernetová. Její bezchybná práce s hlasem dokonale vystihuje mladičkou hlavní hrdinku, která plná iluzí a naivních představ přichází na Manderlay a ocitá se v mezi mlýnskými kameny konvencí a moci mrtvé paní de Winterové. Díky její interpetaci při poslechu ani jednou nepohlédnete na hodinky a budete napjatí jako struna, i když v Mrtvé a živé skutečné duchy nenajdete.

Audioknihu doprovází také originální hudba, která je v tomto případě příjemně zadumaná a pochmurná, umí být ale i dramatická či vážná. A musím zmínit i nádhernou obálku a celkové grafické zpracování bookletu a cédéčka. Tuhle krásku se vyplatí mít ve své knihovničce. 🙂

Poslech Mrtvé a živé byl skvělý audioknižní zážitek. Příběh jsem si tentokrát vychutnávala pomaleji než obvykle a přímo se vyžívala v procházkách lesem se sluchátky v uších, zatímco kolem mě tiše padalo listí a smrákalo se. Musím přiznat, že si mě vypravěčský um Daphne du Maurier i interpretace Lucie Pernetové omotaly kolem prstu a já si to užívala natolik, že se mi nechtělo hledat nedostatky. Poslouchala jsem tentokrát ne jako recenzentka, ale jako nadšenec do mluveného slova. Zcela subjektivně tedy říkám, že to byla pecka, a pokud jsem na nějaké ty mouchy narazila, bylo mi to upřímně jedno. 🙂