Lidský úděl psíma očima

O tom, jak vnímáme lidský život my sami lidé, už bylo napsáno nekonečně mnoho stránek a natočeno nekonečně mnoho filmů. Jak ale to naše lopotné klopýtaní vnímá pes, který s lidmi sdílí jejich osudy a je nenápadným pozorovatelem, ne-li přispěvatelem? A právě o tom vypráví Garth Stein ve své knize Umění závodit v dešti, která se dočkala nejen filmové adaptace s Milem Ventimigliem a Amandou Seyfriedovou v hlavních rolích, ale také audioknižního zpracování. Já si Umění závodit v dešti pustila do uší a o své dojmy z audioknihy se s vámi ráda podělím v recenzi. 😊

Umění závodit v dešti se podařilo něco, co se žádné jiné knize, filmu či audioknize ještě nepodařilo. Rozbrečela mě hned v první kapitole a během prvních minut poslechu. A rozhodně to nebylo jen nějaké malé ufňuknutí, ale pořádné a nezadržitelné vzlyky. Ano, pokud hledáte něco, u čeho se pořádně vypláčete, a osudy zvířecích hrdinů vás dostávají více než ty lidské, pak vás v tomhle ohledu Umění závodit v dešti rozhodně nezklame. Vyzkoušeno za vás, je to opravdu očistný zážitek. 😀

Psím vypravěčem tohoto příběhu je Enzo. Je to takový filozof v psím těle, který je posedlý výhodami palců, sledováním automobilových závodů, dobrých filmů a svým zdárným převtělením do lidského těla v příštím životě. Vidí to, co jiní nevidí, vnímá to, co jiní nevnímají, a to vše vypráví vám, posluchačům. A že má opravdu hluboké postřehy! O tolik frustrující pak musí být, když se s nimi nemůže s nikým podělit slovy. Jediné zbraně, které má k dispozici, jsou jeho gesta, štěkání a činy.

Enza si jako malé štěně vybere z klubka jeho sourozenců automobilový závodník Denny, a od té chvíle jsou oba nerozlučnou dvojkou. Enzo stojí Dennymu po boku a společně čelí úspěchům i neúspěchům na závodním poli, šťastným momentům i osobním tragédiím, lásce i smrti, překážkám i nástrahám. Pro Enza je život jednou velkou metaforou náročného a zrádného závodu, závodu, u kterého musíte neustále prokazovat své umění závodit v dešti a nikdy se nevzdávat. Teď sice vaše vyhlídky vypadají dost pochmurně, ale kdo ví, za zatáčkou na vás může čekat milé překvapení.

„Úplně zlehka. Jako kdybys měl na pedálech vajíčka, a nechtěl bys je rozbít. Tak musíš jet v dešti.“

Enzo je naprosto skvostným vypravěčem, o to víc, že vám do ucha promlouvá hlasem Jana Vlasáka, který v Umění závodit v dešti s bravurou předvedl své vypravěčské schopnosti. Vážně, nějakým záhadným způsobem se mu daří vás přesvědčit, že skutečně nasloucháte psovi, který filozofuje o životě. Přímo slyšíte, jak do toho dává všechno, vnímáte jeho rozhořčení, nadšení, smutek, čirou radost i zklamání. Nebojí se vášnivějšího projevu, a to je dobře, protože Enzo není žádný pasivní pes, který celý den prospí v pelechu. Díky Janu Vlasákovi je velice snadné si našeho psího vypravěče zamilovat a nechat se od něj mnoha věcem naučit.

Nechybí ani hudební předěly mezi kapitolami, které se v souladu s dějem nesou v hravém či o něco dramatičtějším duchu. Do skladeb se zapojil i sám Enzo svým výmluvným štěkotem či Denny túrující motor či vjíždějící se svistem do zatáčky. V OneHotBook si opět dali záležet nejen na výběru interpreta a vynikající režii, ale i na hudební složce, kterou by mnozí mohli považovat za pouze doprovodnou. V případě Umění závodit v dešti má však své místo a výborně dokresluje děj.

Nevím jak vy, ale mě vždycky příběhy se zvířecími hrdiny rozloží na malé kousíčky, a ani tento nebyl výjimkou. Pak si obvykle slíbím, že příště se toho ušetřím, ale co myslíte? Neuplyne pár týdnů a já už zase roním slzy. Zvířata nás toho totiž mohou tolik naučit, protože nám nastavují zrcadlo a ukazují velké pravdy, které my sami nevidíme či vidět nechceme. A Umění závodit v dešti je jedním z těch dojemných příběhů bez patosu, který tohle umí na výbornou. Možná si říkáte, že to nezní zrovna realisticky, ale koho to vlastně zajímá? Příběhy mají velikou moc, dokonce i takovou, že vám je může vyprávět pes. 🙂