Má sestra je sériový vrah… hups

Představte si, že vám zničehonic zavolá sestra a celá rozrušená vás požádá, abyste ji dostali z průšvihu. Když dorazíte, na zemi leží mrtvý muž s nožem v břiše, všude spousta krve a vy máte ten nepořádek uklidit. A nestane se to jen jednou. Taková je premisa románu mladé britské autorky nigerijského původu Oyinkan Braithwaiteové s příhodným názvem Má sestra je sériový vrah, který jsem si poslechla v audioknižním zpracování vydavatelství OneHotBook. Jak audiokniha dopadla, se dozvíte v recenzi. 🙂

Kamkoli jsem nakoukla, Má sestra je sériový vrah se prezentuje jako černá komedie o lásce, vztahu dvou sester, o nigerijském velkoměstě Lagosu a o tom, že krev je hustší než voda a rodinu si zkrátka člověk nevybírá. Tento nedlouhý román se může chlubit nejen svým bestsellerovým statusem, ale také nominací na cenu Man Booker Prize 20019. Po doposlechnutí audioknihy se však nemůžu ubránit zmatku.

Myslím, že marketing této audioknize/knize poměrně škodí, protože z mého pohledu není prvotina Oyinkan Braithwaiteové natolik objevná, výjimečná, ani řemeslně zvládnutá, aby si vysloužila byť jen nominaci na Man Booker Prize. Při poslechu jsem měla pocit, jako by autorka trochu tápala, čím by měl její příběh být – thriller se špetkou černého humoru, černá komedie o rodinných vztazích, odlehčená detektivka, kriminální román s romantickou zápletkou, studie vztahu dvou sester a života v Nigérii, společenský román o tom, jak je důležité starat se o naše nejbližší, příběh o tom, jak naše traumata vyplouvají na povrch v nečekaných podobách, nebo něco úplně jiného? Výsledkem je takový kočkopes, krátká jednohubka, která se dobře poslouchá, děj sviští kupředu, drží vás napnuté, ale zanechá ve vás pocit, že tomu chybí nějaké ukotvení.

Příběh Korede a Ayooly, dvou sester, které by se snad ani nemohly lišit víc, je poutavý, zábavný a napsaný stylem velmi krátkých kapitol. Zápletka zní také slibně: Ayoola byla vždy tou krásnou a atraktivní sestrou, Korede tou zodpovědnou, uvědomělou a nepohlednou. Jenže Ayoola rozhodně není takový svatoušek, za jakého ji všichni považují. Má totiž nemilý zvyk vraždit muže, se kterými randí. A Korede je tou, kdo po ní musí tu spoušť uklízet, aby její sestra neskončila ve vězení. Jenže co když Ayoola začne chodit s mladým doktorem, do kterého je Korede beznadějně zamilovaná?

Je to zvláštní. Má sestra je sériový vrah má všechny předpoklady dobrého příběhu. A poslech mě také bavil, slupla jsem ho během jednoho dne, ale zanechal ve mě jen rozčarování. Nevím, možná je chyba na mé straně, přece jen nigerijské zvyklosti a kultura jsou pro mě velká neznámá. Každopádně však nemůžu přehlédnout šablonovité povrchní postavy. Zvláště muži se zde chovají jako pomatení teenageři, kteří v životě neviděli atraktivní ženu, nemluvě o ženských postavách, které všechny do jedné, tedy kromě uvědomělé Korede, připomínají pomlouvačné babky z Troškových komedií, a policistech, kteří působí jako Pat s Matem v akci. A pak ten pro mě neuspokojivý konec, kterým příběh vyzněl do prázdna… Má sestra je sériový vrah zkrátka nebyl můj šálek čaje.

Velkým pozitivem audioknihy je její nadstandardní zpracování, jak už je u OneHotBook zvykem. Zvuková kvalita s výběrem vynikající interpretky Zuzany Kajnarové byly důvodem, proč Má sestra je sériový vrah hodnotím o stupínek výš, než bych hodnotila knihu. Zuzana Kajnarová si navíc skvěle poradila s černým humorem, který děj proplétá na nečekaných místech, i s rozlišováním promluv jednotlivých postav. Když to porovnám s Příběhem služebnice, další audioknihou od OneHotBook, kterou bravurně načetla, nestačím se divit, jak rozdílné se tyto dvě audioknihy zdají a jak svým hlasovým projevem dokáže interpretka zachytit a navodit atmosféru díla. Také jsem ocenila, že Zuzana Kajnarová nepřehrává, ani když namlouvá tak šablonovité postavy, kterých je v této audioknize spousta.

Má sestra je sériový vrah je svižnou audioknihou, jejíž poslech vám zabere pouhé 4 hodiny a 7 minut. Nechybí ani originální hudební doprovod, kterému vévodí rytmické bubnování na bonga a který navozuje atmosféru chaotického afrického velkoměsta.

Pokud čtete moje audioknižní recenze, pak asi víte, že nerada kritizuji, pokud to není vyloženě nutné, a vždy se snažím hledat pozitiva. V případě Má sestra je sériový vrah jsme se s autorčiným záměrem nejspíš minuly, takže jsem nemohla jinak. Pokud vás ale zaujala zápletka a zasazení děje do africké kultury, zkuste dát audioknize šanci. Třeba vám sedne lépe než mě. 🙂