Dokonalý život v průměrnosti aneb žijeme v Matrixu?

Je zvláštní, že někdy k vám knížky, které si zrovna potřebujete přečíst, přijdou úplně samy. Náhoda? Se mnou a Dokonalým životem od Pavla Vosoby to tak bylo. Ve schránce mi přistál e-mail, jestli nechci napsat recenzi na knihu od českého autora, o kterém jsem ještě neslyšela. A já chtěla.

Bylo to, jako byste jen tak do prostoru vyslali otázku a někdo neviditelný vám na ni poslal odpověď přímo před nos. Zrovna jsem přemýšlela, co po dokončení vysoké školy chci a nechci dělat a bojovala sama se sebou a tak trochu i se svým okolím. Chci podnikat, ale setkávám se jen s potutelnými úsměvy typu „však přiběhneš s pláčem a pak dostaneš rozum, ale jinak tě plně podporujeme“. Nejistota se střídá s odhodláním a velkým nadšením, brzy se ale objeví něco nebo někdo, kdo mě „vrátí na zem“.

Kniha Dokonalý život byla příjemná změna. Jak skvělé je ponořit se do myšlenek někoho, kdo vnímá svět podobně jako vy, ale vidí ještě trochu dál a víc do hloubky…

Pavel Vosoba je byznysmen. Možná jste se teď trochu lekli a říkáte si: zase další z mnoha knížek o osobním rozvoji. Ano, ale spíše ne. Autor na to šel totiž jinak. Prostřednictvím příběhů sděluje, co čtenář možná sám nevidí nebo nechce vidět. A říká to upřímně, provokativně přímo a také s ironií. Jak už možná tušíte, dokonalý život je tu „dokonalým životem“.

Kniha balancuje na pomezí beletristického vyprávění a žánru non-fiction. Právě to se mi na ní líbilo – byla čtivá, dokázala snadno vtáhnout do příběhu, zatímco k vám autor elegantně vysílal své myšlenky a postřehy. Myslím, že pokud by se Dokonalý život více naklonil k jedné nebo k druhé straně vah, nejspíš bych knihu odložila. Vosobovi se ale podařilo najít ideální kombinaci.

Dokonalý život vás vezme na cestu kolem světa, během které se učitel a žák učí jeden od druhého. Mladý muž Richard najde svého učitele v postarším bývalém generálním řediteli Johnovi a společně cestují po různých zemích a potkávají výjimečné lidi, kteří v sobě nosí ještě výjimečnější příběhy. A vy se na chvíli stáváte Richardem, nasloucháte příběhům, učíte se a něco ve vás se mění a protestuje.

Při čtení jsem se vždycky stávala Richardem, protože otázky autor vložil do úst Richardovi přesně v okamžiku, kdy přišly na jazyk i mně. Až mě z toho mrazilo.

Richard, stejně jako mnozí z nás, něco hledá. Štěstí, lásku, úspěch, to něco, co mu chybí k naplnění. A John je ochotný poskytnout mu odpovědi. Jestli ale čekáte návod typu how-to, pak vás zklamu. Vše to najdete v příbězích, což mi bylo velice sympatické.

„Být průměrný není normální“ – to spatříte na obálce hned po ironickým „dokonalým životem“. A o kousek níž je i citát: „Nejhorší vězení je to, do kterého se odsoudíme sami.“ Z toho můžete (správně) usoudit, že tahle knížka se staví proti většinové společnosti a vyzývá k osobní vzpouře proti systému, který potřebuje průměrné a nesamostatné lidi prahnoucí po sociálních jistotách a konzumní zábavě.

Musím říct, že ne vždycky jsem s autorovým pohledem souhlasila (stejně jako sám Richard). Občas mi u některých, často docela radikálních argumentů chyběl i pohled z druhé strany. To ale nic nemění na tom, že něco podobného vnímám kolem sebe už dlouho, jen jsem to nedokázala pojmenovat tak trefně jako Pavel Vosoba. Vidím lidi, kteří se zařadí, nevybočují, očekávají jistoty a pomoc zvenčí, viní politiku a stát, a přesto neustále setrvávají na svém pohodlném místě a se svou falešnou jistotou. Někdy mám pocit, že žijeme v Matrixu. Na první pohled je všechno dokonalé, když do toho ale pronikneme hlouběji, všechno se nám to rozpadá pod rukama.

Dokonalý život je povinnou četbou pro všechny, kteří se v současném světě cítí tak trochu nepohodlně a sami neví proč, pro všechny, kteří stejně jako já cítí, co je pro ně tou správnou cestou a potřebují odvahu a průvodce, a pro všechny, kteří se nebojí pohlédnout za oponu. Nejspíš to ale není knížka pro každého. Někdo nakoukne a při prvním setkání s názorem, který se mu nezamlouvá, se zase radši vytratí. Pokud se ale začtete, Dokonalý život vás nepustí a na konci z něj vyjdete jiní.

Já v knize našla spoustu podnětů k zamyšlení, pár odpovědí na své otázky a taky potřebné odhodlání.

Za recenzní výtisk a dobré načasování děkuji nakladatelství Grada.

A co vy? Četli jste Dokonalý život nebo něco jiného od Pavla Vosoby? Co si o knize a její myšlence myslíte? 😉