Vypadá to, že tahle rubrika zkrátka bude vycházet po třech týdnech. Čas se splašil, mám takový dojem. Vy i já se v něm ale můžeme vrátit o několik dní zpět a ohlédnout se, co zajímavého jsem četla, viděla, poslouchala či nasbírala.
1. Pořád píšu a pořád to vázne
Moje psaní momentálně trpí na nedostatek času a energie. Udržuju plamínek, ale ten hoří jen tak nepatrně, spíš je to jen doutnající uhlík, který ještě můžu pořádně zažehnout. Jen se tomu pořádně věnovat. Chudák psaní je teď totiž odsunuté na druhou kolej dvěma převládajícími aktivitami, které si žádají mou pozornost – diplomka a můj nový projekt.
Párkrát se mi ale stalo, že jsem se už naprosto vyčerpaná usadila večer ke psaní a říkala si: „Ok, stačí pár vět a pak už můžeš jít spát.“ Najednou jsem ale v sobě objevila ještě jiskru energie a z pár vět se stalo několik odstavců až stran. Jsou to ale spíš výjimky. Většinou napíšu denně opravdu jen těch pár vět a příběh se tak prakticky skoro nikam neposunuje. Deptá mě to, ale pevně věřím, že se situace brzy uklidní a já zase budu mít své pravidelné tvořící večery. 😉
2. Diplomka
Konec studentského života se blíží. Moje veledílo s názvem Sen v díle Haruki Murakamiho čeká poslední závěrečná korektura a pak poputuje do tiskárny. Tím bude jedna velice vyčerpávající kapitola mého vysokoškolského boje konečně za mnou. Murakami si taky bude muset dát chvílí oraz, protože momentálně se ze seznamu mých oblíbených autorů propadl o mnoho příček. Vrtat se akademicky v jeho díle mi zkazilo na dlouho dopředu prožitek z četby jeho knih. Ale to přejde.
3. Nový projekt pro angličtinářské samouky
Možná už o mě víte, že mám vystudovanou anglistiku a několik let už angličtinu soukromě učím. Během té doby už jsem se setkala s tolika lidmi, kteří se chtějí naučit anglicky nebo se už učí či učili, naprostá většina z nich ale ten jazyk neumí skutečně použít. Dlouho už mě deptá, že způsob, jakým nás jazyk učí ve škole nebo na některých kurzech, je prostě k ničemu. Z téhle frustrace a taky mého zkoumání, čím to je, že se někdo jazyk naučí a někdo ne, vznikl projekt s názvem English Hacker.
Tím už s tvorbou projektů končím, protože už jsem obsáhla tři hlavní oblasti mého zájmu: příběhy (tenhle blog), káva (Kávomil) a cizí jazyky (English Hacker). Tímhle žiju, baví mě to, a i když se možná zdá, že to spolu nesouvisí, tyhle tři zájmy jsou v mém životě nerozlučně propojené. Často čtu v angličtině nebo píšu a popíjím u toho dobrou kávu. 😉
Abych si také vylepšila své metody výuky cizího jazyka (učím totiž ještě i ruštinu), pustila jsem se do studia francouzštiny a testuju na tom nové metody a postupy, jak se naučit jakýkoli cizí jazyk co nejefektivněji. V červenci se totiž chystám do jižní Francie a už dlouho toužím po tom, že se usadím v nějaké kavárničce a objednám si francouzsky kávu. 😉
4. Mám rozečteno
Čtení teď trochu trpí, stejně jako psaní. Po Fangirl stále dočítám Dokonalý život od Pavla Vosoby, knížku, která mi otevírá oči, a na nočním stolku mám nachystáno Muzeum prazvláštních věcí a Ten, kdo stojí v koutě, které trpělivě čekají ve frontě.
Z audioknih teď dominují lekce francouzštiny, které louskám při běhání.
5. Plány, plány
Chcete-li rozesmát boha, řekněte mu o svých plánech.
Tenhle výrok Woodyho Allena si připomenu pokaždé, když moje plány selžou. Což je poslední dobou dost často. 🙂 Pořád plánuju to, co jsem plánovala i v prvním díle téhle rubriky: dokončit diplomku, natočit video s tématikou tvůrčího psaní a napsat o spisovatelských filmech. K tomu přibylo ještě vypuštění English Hackera do světa, francouzština a oživení mých psacích večerů.
6. Co mě zaujalo
A co vy? Co zajímavého děláte, čtete nebo jste doporučili ostatním? Napište mi to do komentářů. 😉
Ta jídla z knih jsou skvělým nápadem! A určitě mrknu na ten blog o tvůrčím psaní McLachana. 🙂
Mrkni. 😉 Těch receptů tam zatím Holkamodrookatá moc nemá, ale doufám, že budou přibývat. A McLachan píše fakt zajímavě. 😉