Sebastian Bergman a Němá dívka

Můžete nějakou postavu považovat za nesnesitelnou, ale vlastně si ji docela oblíbit? Možné to je, Sebastian Bergman je toho důkazem. Tenhle sebestředný, na první dojem nesympatický, manipulativní sukničkář a hlavní hrdina krimi série z pera švédského dua Michaela Hjortha & Hanse Rosenfeldta stojí jako lidská bytost za starou belu, ale sem tam nečekaně projeví známky lidskosti a vy zjistíte, že mu stejně nemůžete nefandit. Jelikož mě Sebastian jakožto literární postava nadmíru fascinuje, ráda se k této sérii vracím a těším se na každý nový přírůstek. Konečně jsem se dostala ke čtvrtému dílu s názvem Němá dívka a pustila si ho do uší. Jak si u mě povede můj oblíbený neoblíbený policejní psycholog tentokrát? Dozvíte se v recenzi na audioknihu. 🙂

Několikanásobná vražda má očitou svědkyni. Je jí však deset a nemluví…

Poklidným švédským městečkem Torsby otřese děsivá tragédie – v rodinném domě jsou nalezena těla čtyřčlenné rodiny včetně dvou malých chlapců. Na místo činu je vyslán vyšetřovací tým v čele s Torkelem a doplněný o nenapravitelného sukničkáře, avšak vynikajícího policejního psychologa Sebastiana Bergmana. Vyšetřování zpočátku vypadá jednoduše – jenže než policie stihne hlavního podezřelého brutálního zločinu vyslechnout, je sám zavražděn. Zdá se, že v odlehlých värmlandských lesích zůstala jediná osoba, která může k případu něco říct – desetiletá Nicole, sestřenice zavražděných chlapců, která z masakru záhadně vyvázla. Když se ji policii konečně podaří vypátrat, dívka je v šoku a nepromluví jediné slovo. Sebastian Bergman, známý svým neortodoxním přístupem i problematickou minulostí, se ujímá jejího výslechu. Zatímco se snaží proniknout do uzavřeného světa malé svědkyně, bojuje i s vlastními démony – Nicole mu totiž bolestně připomíná jeho dceru, kterou kdysi ztratil…

Ve čtvrtém díle série se autorské duo Michael Hjorth a Hans Rosenfeldt znovu noří do temných koutů lidské psychiky i švédské společnosti. Tentokrát přinášejí mrazivý případ brutální vraždy čtyřčlenné rodiny, po níž v tichu värmlandských lesů zůstává jediná přeživší – desetiletá dívka, která odmítá promluvit. Vyšetřovací tým, jehož součástí je i brilantní, ale emocionálně rozervaný Sebastian Bergman, se tak musí spolehnout nejen na stopy, ale i na Sebastianovu schopnost proniknout do traumatizované dětské duše. Jak už jsme si u této ne úplně tradiční severské krimi série navykli, autoři s lehkostí střídají chladnou detektivní logiku s hlubokými psychologickými momenty a sondami do osobních životů členů vyšetřovatelského týmu, které dávají celému příběhu lidský rozměr a hloubku. Němá dívka tak není jen thriller o honu na vraha, ale i silný příběh o tom, jak těžké je překročit vlastní minulost a znovu se naučit důvěřovat – sobě i ostatním. Tentokrát je ve světle reflektorů právě Sebastian, který je při psychologické práci s malou Nicole konfrontován se svými vlastními traumaty a největší noční můrou. A ano, i tentokrát budeme moci pod tvrdou, cynickou skořápkou zahlédnout záblesk lidskosti a zranitelnosti, přesně to, co se náš psycholog tak usilovně snaží potlačovat. Možná právě proto se čtvrtý díl přesunul do čela mého osobního žebříčku série – dokázal totiž pořádně zabrnkat na emoce, a tomu já prostě neodolám, zvlášť když dojde na takového (ne)sympaťáka jako Sebastian Bergman.

Interpretace Aleše Procházky v režii Michala Bureše je i tentokrát na jedničku, a troufám si říct, že nic jiného bychom už snad ani nečekali. Svou vysoce nastavenou laťku už od prvního dílu série s přehledem dodržuje a dopřává posluchačům a fanouškům Sebastiana Bergmana přesně to, co si na případech tohoto sebestředného psychologa tak oblíbili. I v Němé dívce dokáže vystihnout napětí i psychologickou hloubku příběhu s naprostou přirozeností, ať už jde o samotné vyšetřování brutální vraždy, nebo o zranitelné chvíle strávené s malou Nicole. Jeho hlas dodává postavám život a rozpoznatelný charakter, aniž by působil přehnaně herecky. Během více než šestnáctihodinového poslechu tak nemáte problém udržet pozornost či se ponořit do děje, spíše máte opačný problém se z děje vynořit zpátky do reality. Takové audioknihy se poslouchají samy a tak to má být. 😉

Němá dívka končí jako v předchozích dílech pořádným cliffhangerem (tahle malá zákeřnost jde autorům opravdu na výbornou a řekla bych, že se jim to dost vyplácí), takže vás ihned namlsá na další díl. A dobrou zprávou je, že na ten nemusíme čekat, už totiž vyšel. Ano, jsem v této sérii maličko pozadu, ale má to i své výhody – můžu se totiž hned pustit do poslechu pátého dílu s názvem Poslední zkouška a dozvědět se, jak to bylo dál. Nebudu tedy dlouho otálet a budu se na vás těšit snad brzy u další recenze na Sebastianovy (nejen postelové) eskapády. 🙂