Poirot řeší Vraždu na golfovém hřišti

Příslib příjemně starosvětských chvil strávených po boku jistého belgického gentlemana s pečlivě pěstěným knírem a vskutku nevídaně bystrými šedými buňkami nikdy neodmítnu. Když tedy OneHotBook vydalo dalšího audioknižního Hercula Poirota v podání nepřekonatelného Lukáše Hlavici, nebylo nad čím váhat. Tentokrát mé oblíbené audio vydavatelství sáhlo po starším kousku, v pořadí druhém díle poirotovské série s názvem Vražda na golfovém hřišti. Čím mě královna detektivky klasického střihu dostala tentokrát? Podařilo se mi alespoň přiblížit k Poirotovým dedukčním schopnostem a odhalit vraha? Malý spoiler: S velkou pravděpodobností ne, ale nechat se autorkou převézt chytře vymyšlenou zápletkou přece patří ke kouzlu jejích příběhů, takže proč se svými poněkud slabšími dedukčními schopnostmi trápit, že? Jak se audiokniha vydařila, se dozvíte v recenzi. 🙂

„Mám obavy. Mám jakousi předtuchu – jakési je ne sais quoi!“

Kapitán Hastings se sotva stačí vrátit do Londýna, kde mu ještě v hlavě doznívá okouzlující setkání s tajemnou dívkou z calaiského expresu, a už znovu míří do Francie. Tentokrát ovšem ne za romantickým dobrodružstvím, nýbrž po boku svého přítele Hercula Poirota, kterého o pomoc naléhavě žádá bohatý jihoamerický podnikatel Paul Renauld. Ten se zdržuje ve francouzském přímořském městečku Merlinville a v dopise naznačuje, že mu hrozí bezprostřední nebezpečí. Když však Poirot s Hastingsem dorazí k vile Geneviève, na záchranu už je pozdě. Místo vyděšeného milionáře je vítá policie se zprávou, že Renauld byl toho rána nalezen mrtvý. Jeho tělo leží s nožem v zádech v otevřeném hrobě na nedalekém rozestavěném golfovém hřišti jen kousek od jeho pozemků. Záhadný dopis se tak mění v případ vraždy a Poirot se pouští do vyšetřování, v němž nebude nouze o falešné stopy, rodinná tajemství ani nečekané zvraty. Podaří se ješitnému belgickému géniovi vraždu na golfovém hřišti vyřešit s jeho obvyklou grácií?

Vražda na golfovém hřišti je po Záhadě na zámku Styles v pořadí druhým románem s Herculem Poirotem a mně nezbývá než před Agathou Christie smeknout – na novopečenou spisovatelku má svůj příběh pevně v rukou a ani na vteřinu by vás nenapadlo, že teprve nedávno vydala svůj první román. Autorka čtenáře ani posluchače nijak dlouho nezdržuje rozvláčným úvodem, právě naopak nás rovnou vrhá do děje, ve kterém Poirot s Hastingsem spěchají do Francie na základě naléhavého dopisu muže, který má strach o život. Jenže jak už to u královny detektivek bývá, záchrana přichází pozdě a před slavným belgickým detektivem se začíná rozplétat případ, v němž nic není takové, jak se na první pohled zdá. Opět se shledáme se starým známým kapitánem Hastingsem, jehož romantická, lehce naivní a velmi lidská perspektiva krásně kontrastuje s Poirotovou chladnou logikou a pečlivě pracujícími „malými šedými buňkami“. Kapitán nám příběh vypráví ze svého úhlu pohledu, což dodává příběhu osobité kouzlo, jemný humor i nádech starosvětské lehkosti, díky němuž se tahle klasická detektivka tak skvěle poslouchá.

Christie tu rozehrává svižný a chytře vystavěný příběh plný falešných stop, dávných tajemství, rodinných napětí i melodramatických odstínů, které k jejím ranějším poirotovským případům tak nějak neodmyslitelně patří. Překvapila mě a pobavila pro autorku tak netypická, až téměř červenoknihovní romantika a až po uši zaláskovaný Hastings, který je jako vypravěč zkrátka neocenitelný. Stejně tak mě neskutečně bavil souboj šedých buněk mozkových mezi starou školou Poirotem a novým přístupem k detektivní práci v podání inspektora Girauda – asi si dovedete představit, s jakou grácií s ním náš kníratý Belgičan zametl. Vražda na golfovém hřišti je zkrátka přesně ten typ „laskavé krimi“, v níž sice dojde k vraždě, ale celé vyprávění působí feel-good dojmem, protože si zachovává eleganci, hravost a příjemně staroanglickou atmosféru. Pro milovníky klasických detektivek, Hercula Poirota a poctivých logických rébusů je to prostě ta nejlepší kombinace.

A pak je tu samozřejmě můj oblíbený Lukáš Hlavica, kterého už mám s audioknižním Herculem Poirotem spojeného tak pevně, že si tuhle sérii v jiném hlasovém kabátě vůbec neumím představit. V režii Michala Bureše opět odvádí ve Vraždě na golfovém hřišti přesně ten typ práce, díky kterému jsou poirotovské audioknihy od OneHotBook tak příjemnou sázkou na jistotu. Jeho přednes je kultivovaný, klidný a elegantní, ale rozhodně ne jednotvárný – s lehkostí vystihuje Poirotovu puntičkářskou genialitu, Hastingsovu srdečnou přímočarost i pestrou galerii podezřelých a svědků, aniž by zbytečně tlačil na pilu. Dokáže nastolit atmosféru celé audioknihy tak přirozeně, že před sebou posluchač vidí francouzskou vilu, rozestavěné golfové hřiště i všechny ty drobné pohledy, odmlky a nepatrné rozpory, na nichž Christie tak ráda staví své mistrovské hádanky. Zvukové zpracování zůstává decentní a stylové s minimalistickými klavírními skladbami, přesně v duchu klasické detektivky, která nepotřebuje okázalé efekty – stačí jí výborný text, skvělý interpret a Poirotova hlava v plné parádě.

S potěšením můžu konstatovat, že Vražda na golfovém hřišti byla skvělá a mezi všemi Poirotovkami, které jsem si kdy pustila do uší, ji řadím vysoko na přední příčky. Ne že bych nečekala další výbornou starosvětskou detektivku, ale rozhodně mě zaskočilo, s jakou jistotou Agatha Christie svůj druhý publikovaný příběh vypráví a s jakým sebevědomím vystavěla typicky zašmodrchanou zápletku. Těch 8 a půl hodiny poslechu uplynulo vskutku velice příjemně a na můj vkus až příliš rychle, takže bych si klidně dala další kousek. Ne, ani po těch desítkách poirotovských případů stále nemám dost, což je známka opravdu výjimečného vypravěče, nemyslíte? Tak zase někdy a snad brzy! 🙂