Oheň: Boynův ničivý živel

Volná tetralogie Živly z pera Johna Boyna za mě patří mezi jedny z nejzajímavějších literárních počinů současné společenské prózy. Každá z novel je věnována jednomu ze živlů a tematicky podtrhuje palčivé a nelehké otázky, které si autor klade. Rozhodně se nebojí jít do hloubky a nevyhýbá se kontroverzi, což z jeho meditací o živlech dělá velmi silné počtení, které ve vás bude doznívat ještě dlouho poté. A v audio verzi je to naprostá pecka. Po Vodě a Zemi vydalo mé oblíbené vydavatelství OneHotBook již třetí část, tentokrát věnovanou Ohni v podání Kláry Sedláčkové Oltové. Jak si Oheň stojí v porovnání s předchozími dvěma díly? Stojí i třetí díl Živlů za poslech? O své dojmy se s vámi ráda podělím v audioknižní recenzi. 🙂

Něco v ní kdysi zemřelo. Teď všechno spálí na prach…

Někdo by mohl Freyi závidět život, který žije. Patří k lidem, kteří se řídí vlastními pravidly a nic jim nechybí – má dostatek peněz, privilegované postavení uznávané chiruržky popáleninového centra, luxusní byt po slavném fotbalistovi (říká vám to něco?) i luxusní auto zaparkované v jedné z nejvyhlášenějších čtvrtí. Za lesklou fasádou se ale skrývá příběh, který má k idyle daleko. Freyina minulost je poznamenaná temnými událostmi z dětství, k nimž došlo během jednoho osudného léta. Ovlivnily zásadně to, kým se stala, nebo byl její charakter utvářen dávno předtím? Je krutost vrozená, nebo se rodí jako odpověď na prožité trauma? Ve třetím díle své volné tetralogie věnované Ohni John Boyne nabízí znepokojivou, avšak fascinující a mrazivě podmanivou psychologickou sondu do nitra lidské povahy. Skrze Freyin příběh znovu otevírá jednu z nejstarších a nejpalčivějších otázek: Formují nás geny, nebo výchova?

Audiokniha Oheň není zrovna příjemným poslechem, potřebujete-li obnovit vaši víru v lidstvo. Ještě ale chvíli počkejte a nezavrhujte ji, protože to samozřejmě ani zdaleka není můj finální verdikt. Právě naopak, ačkoli se to může zdát rozporuplné, již třetí Boynovu novelu ze série Živly v audiu vám ráda s nadšením doporučím. Noří se hluboko do témat traumatu a morální odpovědnosti – a dělá to způsobem, který je zároveň absolutně nezaujatý i emočně zneklidňující, takže vás rozhodně nenechá chladnými. Ústřední otázka, zda může trauma z dětství v dospělosti přerůst v touhu po pomstě, prostupuje celým příběhem a nenechá vás v klidu ani po doznění posledních slov. Boyne se zde vyhýbá jednoduchým či jednoznačným soudům a místo toho staví posluchače do nepohodlné pozice svědka: nutí vás udělat si vlastní názor poté, co vám vše odvypráví, a přemýšlet, kde končí oběť a kde začíná viník, a kde přesně a proč se v člověku rodí krutost.

Oheň pracuje s ostrými kontrasty – mezi dětskou bezmocí a dospělou kontrolou, mezi profesí, jejímž cílem je zachraňovat, a vnitřním světem plným temných impulsů ničit. Vyprávění je úsporné, přesné a nekompromisní, jako by forma sama odrážela povahu hlavní „hrdinky“. Její příběh je znepokojivý, ale také návykový, takže zatímco se ve vás budou prát protichůdné emoce, stejně se od poslechu nebudete moci odtrhnout. Autor tu také navíc těm, kdo četli / poslouchali Vodu a Zemi, nabízí odměnu pro všímavé v podobě vodítek, jak spolu jednotlivé volné části série nenápadně souvisí. Freyina spojitost s Evanem, hrdinou Země, byla nečekaná ale naprosto logická, stejně jako Freyina ledabylá poznámka o tom, jak to s mladým fotbalistou nakonec dopadlo.

Interpretace audioknihy jde textu Boynovy novely dokonale naproti, takže, jak už je zvykem, vydavatelství OneHotBook při výběru vypravěčky ani tentokrát nesáhlo vedle. Hlas Kláry Sedláčkové Oltové dává dokonale vyniknout vnitřnímu monologu hlavní postavy i jeho znepokojivým nuancím. Místy chladný, jindy ironický či bolestně introspektivní tón podtrhuje nejednoznačnost Freyina charakteru a posiluje pocit intimní zpovědi, která se vám doslova dostane pod kůži. Vzhledem k tomu, že interpretku mám spojenou především s audioknihami, ve kterých namlouvá dětské či dospívající postavy (tak třeba mou oblíbenou Anne ze Zeleného domu), je její pojetí Freyi ještě o to mrazivější, když si uvědomím ten očividný kontrast a paradox. K tomu si navíc připočtěte minimalistický hudební podkres od Vladivojny La Chii, který je soustředěný výhradně na slova a jejich váhu, a výsledkem je až hypnotický zážitek z „chirurgicky přesné“ Boyonovy krátké prózy.

Oheň s celkovou délkou nahrávky 5 hodin a půl patří k těm audioknihám, které můžete zhltnout na posezení, ale rozhodně to není žádná rychlokvaška. Právě naopak, zážitek z poslechu a palčivé otázky ve vás budou doznívat ještě dlouho potom. A přesně taková je podle mého ta nejlepší společenská próza – tedy ta, která toho má hodně co říct, ale neřekne vám to přímo. John Boyne mě tedy zase dokázal emocionálně rozložit na kousky a nechal mě, ať se poskládám znovu a lépe dohromady. Teď už zbývá jen poslední dílek skládačky, poslední ze živlů, a já se nemůžu dočkat, až si Vzduch pustím do uší. Bude prosím brzy? 🙂