Muž z vysokého zámku: Co kdyby Spojenci prohráli válku?
Žánr alternativní historie mě vždy fascinoval. Vždyť kdo by si nerad kladl otázky typu „co by se bývalo stalo, kdyby…?“. Ve svých hlavách to děláme denně a vytváříme si spousty takových osobních alternativních historií. Když si ale začneme klást otázky na úrovni historických událostí, které posunuly běh dějin určitým směrem, najednou se před námi otevře svět neomezených možností a více či méně nadějných či pochmurných vizí. Přesně takové otázky si kladl Philip K. Dick v klasice žánru Muž z vysokého zámku: Co kdyby Spojenci prohráli druhou světovou válku a Německo, Japonsko a další vítězné mocnosti si rozdělily území poražených mezi sebou? Odpovědi jsem se vydala hledat v audioknize vydané mým oblíbeným OneHotBook v podání Ivana Řezáče. Více v audioknižní recenzi. 🙂
Román nás zavádí do roku 1962, ovšem ne takového, jaký známe z učebnic. V této alternativní realitě Spojené státy válku nevyhrály. Vítězné mocnosti Osy si rozdělily jejich území a uvrhly Američany do podřízenosti. Na západě vládne císařské Japonsko a na východě nacistické Německo, které mezitím obrací svůj zrak k ovládnutí kosmu. V zemi, kde se přeživší Židé musí skrývat a obchod s otroky se stal běžnou skutečností, hledají lidé jistotu ve věštbách v prastaré čínské Knize proměn. Koluje mezi nimi i zvláštní román, dílo jistého pana Abendsena, přezdívaného Muž z vysokého zámku. Ten vypráví o světě, kde válku vyhráli Spojenci a kde se dějiny ubírají směrem, jaký je nám důvěrně známý. Myšlenky ukryté v této knize začnou vzbuzovat neklid a touhu po naději, ať už mezi odbojáři, kolaboranty nebo fanatickými esesáky. Právě skrze jejich střetávající se pohledy se skládá mozaika příběhu, v němž je hranice mezi skutečností a fikcí znepokojivě tenká.
Muž z vysokého zámku patří mezi audioknihy, které vás buďto nadchnou nebo se s vámi úplně minou. Myslím, že za tím stojí především naše očekávání. Když se řekne alternativní historie, většina z nás si představí dílo, které se do onoho „co by… kdyby…“ vrhne se vší parádou a nebude se ve fantazírování o jiné realitě nijak omezovat. Philip K. Dick na to šel ale jinak. Jeho dílo není jen „co kdyby“ příběhem o světě po vítězství nacistického Německa a císařského Japonska. Pouští se do hlubší úvahy o povaze reality a o tom, kdo vlastně určuje, co je pravda. Na osudech obyčejných lidí ukazuje, jak se člověk přizpůsobuje novým pravidlům a hledá smysl i v režimu, který jej ponižuje a omezuje. Většina příběhu se tak překvapivě netočí kolem hrdinského odporu či boje proti utlačování a za lepší budoucnost, ale kolem umění a obchodu se starožitnostmi. Ty zde představují všední předměty typické pro zmírající americkou kulturu, kdysi banální, v novém pořádku se však mění v cenné artefakty, což názorně ukazuje, jak snadno lze přetvořit hodnoty a význam podle toho, kdo má v rukou moc. Realita nemusí být pevně daná a různé kultury nabízejí rozdílné způsoby, jak chápat dějiny a osud. Audiokniha tak není pouze napínavou alternativní historií, ale také nadčasovou výpovědí o relativitě pravdy, síle vyprávění a křehkosti lidského světa.
Filozofická rovina je v Muži z vysokého zámku zdaleka nejvýraznější a autor vám neřekne nic přímo. Musíte sami rozklíčovat, co chtěl svým dílem říct. Nebudu vám lhát, je to docela výzva a nejspíš vás po doposlechnutí čeká nějaké to pátrání po klíči, jak románu vlastně rozumět. Není tedy divu, že někdo bude z poslechu přímo nadšený, protože tohle je přesně to, co od alternativní historie očekává, a někoho naopak čeká rozčarování, protože by si představoval poněkud akčnější zápletku. Osobně spadám někam mezi – na jednu stranu bych uvítala o něco přímočařejší příběh ve stylu Orwellova 1984, na druhou stranu jsem si ale užívala Dickovy vize a jeho neotřelého pojetí žánru. Rozhodně mi po doposlechnutí audioknihy zůstala v hlavě kupa dojmů a otázek, které si říkaly o pozornost, a to je vždy známka toho, že jsem si právě pustila do uší něco, co rozhodně stojí za zamyšlení.
Interpretace Ivana Řezáče v režii Petra Gojdy je přesně tím, co z Muže z vysokého zámku dělá tak působivý zážitek. Jeho klidný, vyrovnaný hlas krásně kontrastuje s neklidnou a tísnivou atmosférou příběhu – jako by i on sám byl součástí zvláštní hry, v níž není nikdy jasné, co je skutečné. Dokáže dodat chladným dialogům potřebnou odtažitost, a naopak ve scénách intimnějšího rázu odhalit křehkost a bezbrannost postav. Tato proměnlivost jeho projevu podporuje halucinogenní a zneklidňující tón celého díla, což šikovně podtrhuje autorův záměr. Zvukové zpracování je jednoduché a čisté, stojí spíše na krátkých hudebních znělkách inspirujících se hudbou vojenských přehlídek či orientálními motivy, takže nechává naplno vyznít nejen Řezáčovu interpretaci, ale i samotné Dickovy myšlenky. Díky tomu audiokniha působí jako sugestivní, až podmanivé setkání s alternativní historií, které (pokud ovšem patříte mezi cílovku tohoto díla) ve vás bude doznívat ještě dlouho po doposlouchání.
Muž z vysokého zámku je audiokniha, která se nečte ani neposlouchá úplně snadno – ale právě v tom tkví její síla. Philip K. Dick nabízí víc než jen příběh o alternativní historii – zve k zamyšlení nad tím, jak křehká je realita, v níž žijeme, a jak snadno by se mohla vyvíjet jinak. Pokud se tedy nebojíte audioknih, jež kladou otázky spíše než dávají odpovědi, pak vás tahle klasika žánru nenechá chladnými a ještě dlouho po poslechu vám bude vrtat hlavou. A možná vás potěší, že se román stal předlohou stejnojmenného seriálu v produkci Amazonu, takže se s Dickovou alternativní vizí minulosti / přítomnosti zdaleka nemusíte loučit.
