Lincoln Rhyme vs 21. století

Už je to několik dlouhých měsíců, co jsem si naposledy pustila do uší některý z případů Lincolna Rhyma. Na dobrý krimi thriller ale naštěstí není nikdy pozdě, navíc v podání mého oblíbeného interpreta Jana Vondráčka opravdu není nad čím složitě dumat. OneHotBook totiž nedávno vydalo osmý této díl série Jefferyho Deavera s názvem Rozbité okno a já se tak mohla znovu setkat s bručounem Rhymem a fanynkou rychlých aut Sachsovou. Tentokrát tahle dvojka stojí proti obzvlášť vychytralému soupeři. Jak se chytá vrah, který je pokaždé někým jiným? A jak se bude Rhymovi řešit případ, který je takříkajíc v rodině a nebývale osobní? O své dojmy z poslechu audioknihy se s vámi ráda podělím v recenzi. 🙂

Nejspolehlivější smrtící zbraní ve 21. století jsou informace…

Geniální a pořádně nevrlý newyorský kriminalista Lincoln Rhyme má zrovna plné ruce práce s pátráním po nebezpečném nájemném vrahovi, když jeho pozornost nečekaně odvede osobní záležitost. Dozví se totiž, že jeho bratranec Arthur čelí obvinění z vraždy a hrozí mu pětadvacet let natvrdo. Přestože všechny důkazy jasně ukazují proti němu, Arthur trvá na tom, že je nevinný. Rhyme se do případu zpočátku pouští spíše neochotně, ale brzy mu začne být jasné, že tu něco nehraje. Postupně nabývá dojmu, že jeho příbuzný se stal obětí promyšlené manipulace – a že nejde o ojedinělý incident. Společně s Amélií Sachsovou a mladým pochůzkářem Ronem Pulaskim následuje stopu vychytralého zločince, který si o vás dokáže zjistit první poslední, aniž byste o tom měli sebemenší tušení, a využít to bez váhání ve svůj prospěch a proti vám. Vyšetřování během několika málo dní odhalí temné pozadí krádeží identity a rozsáhlého zneužívání osobních dat. Rhymeův tým se postupně přibližuje k pachateli, který dokáže využít informace o druhých s děsivou přesností – a možná tak drží v rukou klíč k dokonalému zločinu.

Osmé setkání s brilantním konzultantem newyorské policie Lincolnem Rhymem přináší nejen další zapeklitý případ, ale i navýsost aktuální téma, které nám v 21. století rozhodně není cizí. Deaver tentokrát staví proti Rhymeovi protivníka „nového věku“ – zločince, který dokáže své činy s děsivou přesností svádět na nic netušící oběti. Ústředním motivem se tak stává křehkost naší identity v digitálním světě a otázka, jak snadno lze manipulovat realitu, pokud má někdo přístup k našim osobním datům. Rozbité okno vyšlo v originále poprvé v roce 2008 a od té doby se technologie posunuly raketovou rychlostí vpřed a vzhůru k nebesům, což z autorovy vizionářské nadsázky dělá velmi znepokojivou záležitost. Vezměte si možnosti umělé inteligence a hned vás napadá spousta chmurných závěrů, kam až může podobné zneužívání informací podpořené AI vést. A Deaver se ve svých představách ani trochu nedrží zpátky.

Vedle toho Rozbité okno pracuje i s motivy důvěry, spravedlnosti a selhávání systému, který se až příliš spoléhá na „tvrdá data“, která přece nelžou. Rhyme tentokrát neřeší případ jen jako chladně uvažující expert, ale i jako člověk osobně zasažený, což příběhu dodává na intenzitě a Ryhmovi na lidskosti. Zároveň potěší, že Deaver tentokrát lehce ubírá na zběsilém tempu předchozích několika dílů a nechává víc prostoru jak samotnému vyšetřování, tak promyšlené hře s indiciemi, falešnými stopami a nečekanými zvraty, díky nimž čtenář neustále přehodnocuje vlastní teorie, aniž by to celé působilo příliš přitažené za vlasy. Motor přestal varovně kvílet, už se z něj nekouří, místo toho spokojeně přede a žene příběh uspokojivým tempem kupředu. Výsledkem je mistrně vystavěný thriller, který vás nutí být neustále ve střehu – jak už před vrahem s mnoha tvářemi, kterého se Rhyme se Sachsovou snaží dopadnou, tak už ve skutečném světě. Rozbité okno vás přiměje přemýšlet, kolik toho o vás vlastně svět ví, aniž o tom sami máte tušení. Za mě bez váhání jeden z nejlepších dílů série.

Ani u Rozbitého okna nedochází na žádné experimenty – a upřímně, kdo by o ně taky stál. Osvědčená dvojice režiséra Michala Bureše a interpreta Jana Vondráčka zůstává beze změny, což je pro fanoušky série jedině dobře. Proč také měnit to, co funguje na jedničku podtrženou? Vždy se těším na Ryhmův nezaměnitelný chraplák, který Vondráček umí tak dobře, a ani tentokrát nezklamal – je to hotová symfonie pro uši. Dokonale také vystihuje jeho cynismus, netrpělivost i suchý humor, ale zároveň dokáže v pravou chvíli zjemnit a dát postavě potřebnou hloubku, protože všichni víme, že Rhyme je někde tam uvnitř docela měkota. Skvěle také pracuje i s tempem a napětím – ví, kdy přitlačit na pilu a kdy naopak nechat posluchače chvíli „dusit“ v nejistotě. Výsledkem je interpretace, která vás vtáhne do děje tak přirozeně, že se od poslechu jen těžko odtrháváte. A přesně to dělá dobrý thriller ještě lepším.

Lincoln Rhyme se Sachsovou má za sebou osmý případ a aniž bych to čekala, Rozbité okno jako velice milé překvapení řadím na vrchol celé série spolu s prvním dílem Sběratel kostí. Deaverovi se návrat ke kořenům a ne tak megalomanské tlačení na pilu vyplatilo – osmička má přesně tolik akce, osobních trablů hrdinů a zvratů, aby vám poskytla parádní thrillerovou jízdu od začátku do konce, aniž by působila příliš přitažená za vlasy. Něco málo přes 19 hodin poslechu rozhodně stojí za to, ať už jste fanouškem série Rhymových případů nebo fandou thrillerů obecně. Teď už nezbývá než doufat, že se Deaver nenechá opět příliš strhnout a tuhle dokonale nastavenou laťku udrží i do dalších dílů. Sem s nimi, prosím! 🙂