Koruna z mečů: Kolo času po sedmé

Kolo času se neúprosně otáčí dál a nepřestává tkát osudy hrdinů z Dvouříčí do osudového vzoru, který nevyhnutelně směřuje k Poslední bitvě s Temným. Ještě než ale Drak Znovuzrozený rozhodně o osudu světa, zbývá nám ujít pořádný kus cesty (rozuměj: poslechnout si desítky a desítky hodin audioknih). Naznala jsem tedy, že je na čase opět se připojit k Randovi, Nyneivě, Egwain, Perrinovi a Matovi a pokračovat v jejich epických dobrodružstvích, tentokrát již v sedmém díle série s názvem Koruna z mečů opět v podání vynikajícího Pavla Soukupa. Čeká mě celých 40 hodin poslechu, takže epická fantasy výprava může začít. Co má pro nás a své postavy Robert Jordan v rukávu schované tentokrát? Kam se cesta Draka Znovuzrozeného a jeho (ne)přátel posune v dlouho a pečlivě rozehrané šachové hře, kterou s námi autor hraje? Jak se mi tedy sedmý díl této série poslouchal a líbil? Dozvíte se v recenzi. 🙂

Pán blesků, bouřný jezdec, osudy světa s korunou z mečů spřádá.

Po bitvě u Dumajských studní je čím dál zřejmější, že Draka Znovuzrozeného nelze držet na uzdě ani svázat vůlí druhých. Rand al’Thor vyšel z krvavého střetu s Aes Sedai jako vítěz a spolu s aša’many ukázal světu sílu, kterou už nelze přehlížet. Jenže čím větší moc kolem sebe shromažďuje, tím zatvrzelejším a neústupnějším se sám stává. A před ním i jeho spojenci teď stojí další nebezpečná výzva: střet s obávaným Zaprodancem Sammaelem, jedním z nejmocnějších služebníků Temného. Zatímco Randovy kroky míří k rozhodujícímu tažení v Šajol Ghúlu, jiné nitky vzoru se odvíjejí vlastním směrem. Elain, Aviendha a Mat pokračují v pátrání po Větrné míse, vzácném ter’angrialu, který by mohl napravit počasí a zbavit svět úmorného, nepřirozeného vedra. Egwain mezitím upevňuje svou pozici amyrlin a snaží se získat na svou stranu ženy schopné usměrňovat jedinou sílu – od aielských moudrých přes hledačky větru Mořského národa a další spojenkyně. Jenže v pozadí se znovu dávají do pohybu síly, které sledují vlastní cíle. Ať už jde o dávné nepřátele, nebo nové hrozby, Kolo času se dál otáčí a každý tah může mít dalekosáhlé následky.

Sedmý díl populární série Kolo času, kterou mnozí znají i díky (nyní již pozastavené) seriálové adaptaci od Amazonu, potvrzuje, proč má Jordanova sága mezi fanoušky epické fantasy tak výsadní postavení. Koruna z mečů dál rozplétá osudy Randa, Mata, Elain, Egwain, Aviendhy, Nyneivy a mnoha dalších postav, jejichž cesty se stále více rozbíhají do různých koutů světa. Jordan se tentokrát opět soustředí spíše na politické pletichy, vyjednávání, spojenectví a mocenské střety než na nepřetržitou akci, a právě v tom se naplno ukazuje jeho záliba v pomalém, detailním budování příběhu a světa. Koruna z mečů dál rozvíjí jednu z ústředních otázek celé série: Co se stane s člověkem, na jehož bedrech leží osud světa, ale který je zároveň stále více izolovaný, zraněný a nucený činit rozhodnutí, za něž by jiní zaplatili duší. Rand al’Thor už dávno není jen ovlivnitelný a nezkušený mladík, který se snaží pochopit vlastní úlohu ve vzoru. V tomto díle se ještě výrazněji ukazuje cena moci, tíha proroctví i nebezpečí, že se člověk začne pod tlakem odpovědnosti zatvrzovat natolik, až ztratí schopnost důvěřovat druhým. Randův příběh se tak pro mě s každým dílem stává čím dál zajímavější.

Svět Kola času se dál rozšiřuje, vrství a komplikuje — a s ním i otázka, zda vůbec může být svět zachráněn, když se jeho zachránci i spojenci tak často nedokážou shodnout ani mezi sebou. Právě na jejich střetech Jordan ukazuje, že vítězství nad Temným nebude záviset jen na síle v bitvě, ale i na schopnosti překonat nedůvěru, kulturní rozdíly a touhu po kontrole. V tomhle ohledu je Koruna z mečů hodně o křehkosti spojenectví — o tom, jak těžké je spolupracovat, když každý věří, že právě jeho způsob je ten správný. Typicky jordanovské téma nedorozumění, tvrdohlavosti a omezené perspektivy zde řádí v plné parádě – postavy často jednají s dobrými úmysly, ale jen s částečnými informacemi, pod vlivem vlastních přesvědčení, strachu nebo pýchy. Koruna z mečů tak není jen dalším fantasy pokračováním plným bitev, magie a intrik, ale i příběhem o důvěře, odpovědnosti, moci a o tom, jak obtížné je neztratit lidskost ve chvíli, kdy se od člověka očekává, že zachrání celý svět. Velmi dobře tu funguje i motiv světa vychýleného z rovnováhy. Nepřirozené vedro a hledání Větrné mísy nejsou jen dobrodružnou zápletkou, ale připomínkou toho, že Temný neohrožuje svět pouze armádami a přímým násilím.

Myslím, že těm z nás, kteří došli v sérii až sem, to asi není potřeba říkat, ale stejně si to neodpustím. Koruna z mečů od posluchače vyžaduje trpělivost (nebo v mém případě opravdu velkou dávku trpělivosti při Jordanových až příliš početných komentářů ženských výstřihů a poprsí). Děj se posouvá velmi pozvolna, hlavní příběhové linky běží dlouho odděleně a množství postav, míst, kultur a politických zájmů může být místy až zahlcující. Kdo čeká svižné dobrodružství plné bitev a rychlých zvratů, může mít pocit, že se na desítkách hodin děje méně, než by odpovídalo rozsahu audioknihy. Jenže i v pomalejších pasážích Jordan dál skládá obraz světa, který se pod náporem Temného, nesnesitelného vedra, intrik a lidské tvrdohlavosti začíná nebezpečně drolit. Právě v tom je síla i slabina tohoto dílu: je rozmáchlý a místy rozvláčný, ale zároveň pořád dost propracovaný na to, aby člověka nutil poslouchat dál. Fanoušci série tu najdou uspokojivé posuny v dějových liniích, několik výrazných momentů a tradičně silný závěr, který připomene, proč se i po stovkách naposlouchaných hodin chceme do Jordanova světa znovu vracet.

Interpretace Pavla Soukupa pro mě zůstává jedním z největších lákadel audioknižního zpracování Kola času a důvodem, proč se k sérii vždy ráda vracím. U tak rozsáhlé epické fantasy, kde s každým dílem přibývají stránky ve velkém, další jména, místa, národy i dějové linky, je kvalitní vypravěč téměř nutností — a Pavel Soukup v Koruně z mečů znovu potvrzuje, že je pro Jordanův rozmanitý svět skvělou volbou. Bez jeho sametového hlasu si už dobrodružství Draka Znovuzrozeného a jeho (ne)přátel zkrátka nedovedu a ani nechci představit. Nezbývá mi než obdivovat jeho profesionalitu, kvalitní výkon, na který je vždy spoleh, a rozhodně také výdrž a trpělivou práci s hlasem – vždyť už má na svém kontě daleko víc než 100 načtených hodin, a to ani zdaleka nejsme u konce. Vzhledem k délce knihy i rozsahu celé ságy je jeho četba obdivuhodně soustředěná a stabilní — přesně ten typ interpretace, díky níž se i „pomalejší“ díl monumentální fantasy série poslouchá s chutí dál. Autor mu to sice s oblibou ztěžuje rozvláčnějšími popisy nebo opakováním, které by si mohl odpustit, ale Pavel Soukup se s tím umí s grácií popasovat a ještě to v jeho podání vyzní mnohem zábavněji. To je prostě interpret par excellence! 🙂

Kolo času tká a tká, co mu síly stačí, a s každým dalším dílem je vzor komplikovanější a bohatší. Koruna z mečů do mozaiky, která nám vzniká před očima, také přispěla několika novými nečekanými prvky. Robert Jordan si opět pohrál se svými pěšáky a zamíchal jimi na šachovnici, k tomu přidal pár dalších a některých se zbavil. Příběh postupuje svým vlastním tempem kupředu a naše hrdiny (nejen) z Dvouříčí čeká ještě spousta dobrodružství, lekcí, příkoří a bojů, než dojdou na konec cesty. Jsem ráda, že toho můžu být součástí po boku právě Pavla Soukupa a OneHotBook, čímž chci říct, že už si brousím zuby na osmý audioknižní díl s názvem Cesta nožů. Ten už je naštěstí vydaný a plně k dispozici, takže žádné čekání netřeba. Budu se tedy těšit za pár týdnů v další recenzi na tuhle fantasy epiku. 🙂