Boynova Země: O našich kořenech a svědomí

John Boyne se ve své volné tetralogii přesunul od Vody k dalšímu živlu, Zemi. Po velice vydařené první baladické próze z autorovy série o niterném pokání jedné ženy jsem se těšila, až se mé oblíbené audioknižní vydavatelství OneHotBook podívá na zoubek dalšímu kousku v pořadí, a ke své radosti jsem nemusela čekat dlouho. Nelehké otázky, téma morálky, viny, svědomí, osobní identity, únik před minulostí, symbolika čtyř živlů, to vše tu opět najdeme v krátké próze jednoho z nejlepších vypravěčů současnosti, tentokrát v podání Aleše Petráše a z prostředí světa fotbalu. Líbila se mi Země stejně jako Voda? Stojí i druhý díl Živlů za poslech? O své dojmy se s vámi ráda podělím v audioknižní recenzi. 🙂

Evan Keogh, hvězda irského fotbalu s cenovkou pěti milionů liber, dokázal sice uniknout z rodného zapadlého ostrova, ale minulosti utéct nedokáže. Neustále s sebou nese pocit méněcennosti, bolest z otcovy chladnosti i šrámy po zradách přátel. Sportovní sláva, luxusní značky ani pozornost médií nedokáží zamaskovat skutečnost, že v hloubi duše toužil spíš po malířském plátně než po běhání po trávníku za míčem. A teď navíc čelí obvinění, které může zničit jeho kariéru i reputaci – obvinění ze spoluúčasti na znásilnění fanynky. Pro někoho, kdo je gay a se ženami vychází spíš jako kamarád než svůdce, to působí až absurdně. Jenže právě absurdní obraty osudu se zdají být jeho životní specialitou. Děj Boynovy novely se rozvíjí na pozadí soudního procesu, v němž se prolíná přítomnost s Evanovými vzpomínkami. Brzy se ukáže, že není tak povrchní celebritou, jak by se mohlo zdát, a že hlavní roli v jeho trápení hraje vztah ke spoluhráči Robbiemu, do něhož se bezhlavě zamiloval. Zda šlo skutečně o zločin, nebo o vypočítavý tah údajné oběti, zůstává dlouho nejasné. Soudní síní přitom cloumají emoce, překvapivé zvraty a mocenské hry, kde se střetává přetvářka vyšších vrstev s tvrdou realitou outsiderů. A nad tím vším visí otázka, jestli Evan dokáže konečně vzít svůj život do vlastních rukou a postavit se za to, co skutečně cítí…

Pozornému posluchači neunikne, že se v Zemi s Evanem nesetkává poprvé. Pochází totiž z toho stejného zapadlého irského ostrova, kam přijela Vanessa na svou baladickou pouť za pokáním ve Vodě, a ani zdaleka není jedinou postavou, která se v druhém díle série Živly objeví znovu. Pokud tedy jako já rádi objevujete spojitosti a milá překvapení, která si pro ty zvídavější autor nachystal, přijdete si na své. Stejně tak je fascinující objevovat v této krátké próze symboliku druhého živlu: půdy, kořenů, které nás pojí k naší minulosti, rodině i rodné zemi.

Boyne nás v Zemi tentokrát zavede do světa profesionálního fotbalu, aby na pozadí soudního procesu vyprávěl mnohem hlubší příběh o vině, pravdě a lidském svědomí. Nechybí ani ostré světlo reflektorů namířené na falešné pózy a pokrytectví britské společnosti a nedotknutelnost privilegovaných, ale stejně tak jemný důraz na odvahu a čistotu lidských citů. Boyne nevnucuje jednoznačný soud, spíše nabízí prostor k zamyšlení – co je vina, co je omluva a zda může pozdní lítost vůbec něco napravit. Boyne se přitom nezastavuje jen u dramatu obžaloby – rozehrává i citlivé téma homosexuality, složitých rodinných vztahů a tlaku společnosti, která umí člověka pozvednout i zničit. Výsledkem je bolestný, niterný příběh, který vám nedává přímočaré odpovědi, zato se vám dostane spousty otázek k zamyšlení. A právě v tomhle tkví síla Boynových novel ze série Živly – jsou sice krátké, ale dojem ve vás zanechají tak hluboký, že na ně jen tak nezapomenete.

Po Daně Černé převzal štafetu Aleš Petráš a zhostil se interpretace Země v režii Apoleny Novotné. Bylo to naše vůbec první audioknižní setkání a já už teď doufám, že rozhodně ne poslední. Jeho výkon byl totiž skutečně mimořádný. Je doslova Evanovým hlasem – ani na chvíli nezapochybujete o autenticitě jeho přednesu, protože dokáže hlavního hrdinu přivést k životu tak přesvědčivě, že máte pocit, jako by vám sám vyprávěl svůj příběh někde u piva. Každé Evanovo rozhodnutí zní díky jeho interpretaci uvěřitelně, i když byste sami v té stejné situaci nejspíš jednali jinak, a právě tím vynikne, jak snadno se může člověk nechat strhnout okamžikem, emocemi a vlastní slabostí. Petrášovi se podařilo zachytit drsnost i jemnost Boynova textu a výsledkem je poslech, který je stejně mnohovrstevnatý a bolestný jako život sám.

John Boyne to zase dokázal – během krátkého pětihodinového poslechu ve mně vykřesal tak silné emoce, že ve mně doznívaly ještě mnoho dní poté, co jsem audioknihu doposlouchala. To je v dnešní době, kdy všechno kolem nás neustále soupeří o pár vteřin naší pozornosti, takový malý zázrak. Už tedy netrpělivě vyhlížím třetí díl série Živly s názvem Oheň, tentokrát v podání mé oblíbené Kláry Sedláčkové Oltové, a těším se, až mě autor zase kompletně emocionálně rozloží a pak zase poskládá ty střípky dohromady v (doufejme) lepšího člověka. 😉