Atmosféra: Ke hvězdám s Taylor Jenkins Reid

Taylor Jenkins Reid mě má omotanou kolem prstu, takže bych si od ní s chutí přečetla i nákupní seznam. Je to tedy velice jednoduché – Taylor Jenkins Reid vydá novou knihu a mně je úplně jedno, o čem tentokrát píše, prostě automaticky jdu a pustím se do čtení či poslechu. Atmosféra je autorčin nejnovější román, ve kterém se tentokrát podíváme do osmdesátých let a do vesmíru. Knihu už jsem četla v angličtině, hned jak vyšla, po dočtení jsem se ale okamžitě začala těšit na audioknihu v českém znění. Audio zpracování totiž autorčiným počinům velice sluší, a navíc si je bere na starost mé oblíbené vydavatelství OneHotBook. Nějakou chvíli to trvalo, ale audiokniha je konečně tady v podání Kláry Suché a Terezy Císařové a já se s chutí pustila do příběhu znovu. Jak se mi tedy Atmosféra líbila podruhé a jak se mi pozdávala ve zvukové podobě? Dozvíte se v recenzi. 🙂

Jsou to ti nejlepší z nás, ale pořád jen lidé jako my… 

Joan Goodwinová vždy vedla tichý, nenápadný a vcelku předvídatelný život. Přes týden učila na univerzitě, ve volných chvílích se nořila do knih, malovala a o víkendech trávila čas se svou neteří Frances, s níž ji spojovala láska k hvězdám a vesmíru. Nic nenasvědčovalo tomu, že by se tahle spíše uzavřená žena někdy rozhodla udělat krok, který by jí obrátil život naruby – přihlásit se do náročného výběru astronautů v NASA. Přesto uspěje. Opouští dosavadní jistoty, dává výpověď, stěhuje se a vrhá se do tvrdého výcviku v Johnsonově vesmírném středisku. O několik let později už Joan patří mezi ty vyvolené, kteří se skutečně podívali mimo naši planetu. Stává se klíčovou součástí letového týmu a v řídicím středisku se podílí na misi raketoplánu Navigator. Když však vesmírná výprava zasáhne tragická nehoda a situace na oběžné dráze se začne dramaticky komplikovat, leží osud posádky z velké části právě na jejích bedrech. Její úkol je o to těžší, protože mezi astronauty nenašla jen kolegy, ale blízké přátele, novou rodinu – a také svou životní lásku…

V Atmosféře se Taylor Jenkins Reid znovu vrací k tomu, co jí jde nejlépe a co tak skvěle fungovalo v bestsellerech jako Daisy Jones & The Six, Sedm manželů Evelyn Hugo či Carrie Soto se vrací: k silnému, emotivnímu příběhu o ženě, která se snaží najít vlastní hlas v prostředí, jež jí klade do cesty systematické překážky. Tentokrát však v centru pozornosti není oslnivá či kontroverzní celebrita (tedy žádná herečka Evelyn Hugo, zpěvačka Daisy Jones či špičková tenisová hráčka Carrie Soto), jako tomu bylo v předchozích autorčiných počinech, ale úplně jiný typ hrdinky. Joan je někdo, s kým je snadné se ztotožnit. Je neobyčejně obyčejná a zároveň obyčejně neobyčejná a její pohled na svět mě během poslechu hluboce dojímal a dodával inspiraci, chuť něco dokázat, touhu po poznání a laskavost k sobě i druhým. Je hrdinkou, kterou bych od Taylor Jenkins Reid vskutku nečekala, ale která si mě okamžitě získala a se skromností sebe sama usadila se na první příčku ze všech autorčiných hlavních postav. Kdybychom v sobě každý dokázali najít kousek z Joan Goodwinové, svět by byl krásným místem. Naštěstí to neuniklo ani Vanesse.

V kulisách vesmírného programu vypráví Atmosféra o ženské emancipaci, ambicích sahajících hluboko do vesmíru i o odvaze jít proti očekáváním společnosti. NASA zde není jen symbolem technologického pokroku, ale i tvrdě konkurenčním, převážně mužským světem, který sice ženám umožňuje mířit ke hvězdám, zároveň je však svazuje tradičními rolemi a neviditelnými limity. Reid citlivě zachycuje cenu, kterou je třeba za sny zaplatit – pochybnosti, osamělost i nutnost schovávat částí sebe sama před ostatními – a ukazuje, že i ti největší hrdinové bojují s nejistotou a touhou po přijetí. Atmosféra tedy není jen příběhem o vesmíru a dobývání neznáma, ale především intimní sondou do lidského nitra. Taylor Jenkins Reid zde znovu ukazuje, že ji mnohem víc než velké historické milníky zajímají lidé, kteří za nimi stojí – jejich pochybnosti, touhy, strachy i vztahy. Vesmír zde slouží spíše jako zesilovač emocí, který v extrémních podmínkách a nárocích vše zostřuje, a je také dějištěm pro hledání vlastní identity a skutečné rodiny, která nemá s krví nic společného. Výraznou vrstvu příběhu tvoří i láska, pojatá nikoli jako romantická dekorace, ale jako síla, která komplikuje i dává smysl. V prostředí, kde jde o přesnost, disciplínu a chladnou hlavu, se city stávají zároveň slabostí i zdrojem obrovské vnitřní síly. A právě tahle příběhová linka mě naprosto dostala, víc ale neprozradím, to se musí zažít. 🙂

Atmosféra je dvouhlasou audioknihou, kdy k vám promlouvá Joan hlasem Kláry Suché a Vanessa hlasem Terezy Císařové pod dohledem režisérky Natálie Deákové. I když prvně jmenovaná dostane o dost více prostoru, dle mého názoru to byl skvělý tah odlišit od sebe dvě příběhové linky, které zpočátku dělí měsíce až roky, ale které se nakonec sbíhají do jednoho bodu v závěru. Obě interpretky jsou výborné, dodávají svým hrdinkám charakter a potřebné emoce a svými rozlišným hlasovým zabarvením pomáhají posluchači orientovat se v ději, který sem tam skáče v čase. A když už jsme u těch emocí, na konci jsem brečela jako želva, což je vždycky známka skvělého příběhu a skvělé interpretace. Jak už jsem psala v úvodu, Taylor Jenkins Reid staví hodně na dialozích a její styl je poměrně jednoduchý, což parádně nahrává zvukové adaptaci. A Atmosféra není výjimkou. Poslouchá se téměř na jeden zátah, protože je tak těžké se od příběhu odtrhnout.

Taylor Jenkins Reid to zase dokázala. Atmosféra mě vtáhla do poutavého vyprávění o touze po objevování vesmíru a na 11 báječných hodin mi dopřála úplně zapomenout na svět a místo toho obrátit svůj pohled a představivost ke hvězdám. Vůbec nevadilo, že jsem příběh již znala, pohltil mě ještě intenzivněji, než když jsem ho zažívala poprvé. Doporučuji tedy všemi deseti a oběma ušima! Teď už mi nezbývá nic jiného, než počkat na další autorčin počin, a dobrou zprávou je, že prý nedávno odevzdala hotovou první verzi rukopisu svému editorovi a můžeme se předběžně těšit na rok 2027. 🙂