Tip k tvorbě zápletky

Už nespočetněkrát se mi stalo, že mi můj příběh, který se zdál tak nadějný, prostě umřel pod rukama. Najednou už nebyl zajímavý, ani jsem necítila motivaci pokračovat. Kdo by také chtěl číst knihu, kterou sám autor odvrhne? 

Moje postavy jsou obvykle vymazlené tak, že je znám lépe než sebe, a jednají tak, že mě zkrátka baví. Proč tedy většinu mých projektů nedokončím? Proč moje nadšení exponenciálně klesá?

Došla jsem k názoru, že problém se skrývá někde v zápletce. A ona to nejspíš bude pravda. Patřím k těm, kteří radši píší jen s hrubou představou, co se má v příběhu stát. To, co vyťukám na klávesnici, mě vždy překvapí a psaní mě tak víc baví. Když jsem si ale pročítala svá dílka, která jsem načala a nedokončila, uvědomila jsem si jednu věc: příběh v nich stagnuje, nejde kupředu, motá se na jednom místě. Abych tomu pro příště zabránila, vymyslela jsem si malou pomůcku.

Všechny scény v příběhu jsou nějakým způsobem propojené. Důležité ale je jak. Každá scéna by měla posouvat příběh někam dál, ne být jen vatou. Jestliže scény spojuje slovíčko A POTOM, pak příběh stojí na místě a nudí jak autora, tak čtenáře. Jestli scény pojí ALE nebo PROTO, něco se děje a vzniká konflikt. Zápletka by tedy měla vypadat nějak takto:

Scéna A, ale scéna B, proto scéna C. 

Akce vyvolá reakci, další ALE a další PROTO. Takovým způsobem je možné udržet příběh v chodu. Dalším problémem, který logicky vyvstane v mysli, je, kdy je správná doba to celé ukončit. O tom ale jindy. 😉

Také se Vám stává, že Vaše zápletka nemá šťávu? Jak to řešíte Vy? 😉

 

Markéta Růžičková
Jsem experimentátor, samouk a kreativec. Ráda se učím něco nového a inspiruji druhé. V hlavě si tvořím světy. Potěšíte mě šálkem kávy, dobrou knihou, cestovatelskými zážitky a nakažlivým nadšením. ;)
Komentáře
  1. Tak toto je fakt dobrá rada. Čo som si za posledné roky všimla, je, že veľa autorov má so zápletkou dosť problém. Ja mám zase opačný problém. Všetko furt zamotávam, prepájam scény, a potom mám problém sa vymotať, lebo tam mám príliš veľa nápadov, ktoré by bolo asi lepšie rozdeliť, aby dávali čitateľovi väčší zmysel. Už sa to pomaly snažím riešiť.

    • Zní to jednoduše, ale patří to k tomu nejtěžšímu, s čím se pisálek může potýkat. 😉 Taky s tím mám problém – buďto se mi v příběhu nic neděje a jen se rochním v postavách či popisech, nebo se toho děje tolik, že nevím, kde mi hlava stojí. Spoléhám (naivně) na to, že to vychytám při editacích. 😀

  2. Jaroslav napsal:

    Tak jednoduché, a zároveň tak účinné… 🙂

Napsat komentář: Markéta Růžičková Zrušit odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.