Rutina slavných spisovatelů: Elizabeth Gilbertová

V druhém článku o spisovatelských rutinách jsem se zaměřila na Elizabeth Gilbertovou, autorku románu Jíst, meditovat, milovat. Jaké psací návyky má a proč píšu zrovna o ní?

Přiznám se, že jsem od Elizabeth Gilbertové nic nečetla. Viděla jsem film natočený podle jejího bestselleru Jíst, meditovat, milovat a zaujal mě nejen její životní příběh, ale také ona jako osobnost a spisovatelka. Jestli jste zaznamenali všechen ten povyk, který se spustil, když vydala svou autobiograficky laděnou knížku, její příběh určitě znáte. 

gilbert

Elizabeth Gilbertová měla všechno, co si jen mohla přát, ale nebyla šťastná. Což, jak všichni uznáte, je problém. Vyřešila ho po americku tak, že za svým dosavadním životem udělala tlustou čáru a vydala se na cesty, aby našla sama sebe. Během roku, co strávila mimo svou rodnou zemi, v Itálii hodně jedla (moje nejoblíbenější scény z filmu), v Indii meditovala a na Bali se zamilovala. Do USA se vrátila jako nový člověk, napsala o tom knihu a zviditelnila se jako spisovatelka. Příběh jako z pohádky, nemyslíte?

Na otázku, jak vypadá její obvyklý psací den a jestli má nějaké rutiny či neobvyklé techniky, Elizabeth odpověděla:

Nepíšu každý den. Dříve ano. Myslím, že když jste aspirující spisovatel, musíte psát každý den. Nefunguje to tak, že vám někdo zavolá a řekne: „Myslím, že jste aspirující spisovatel, domluvíme se.“ Musíte něco napsat bez cizí pomoci nebo se nic nestane. Strávila jsem svoje pubertální léta i ty následující zběsilým každodenním psaním, ale teď, když je to moje práce a kariéra, mám tendenci dělat jeden projekt a pak druhý a mezitím můžu dělat cokoli jiného, což je opravdu příjemné. 

Elizabeth je velmi příjemný člověk, stačí se o tom přesvědčit třeba na její přednášce v TEDu, ve které mluví o psaní, kreativitě a úspěchu. Je to jedna z nejlepších přednášek, jaké jsem kdy slyšela, a je stejně motivující, osobní, užitečná, jako je vtipná. 

Elizabeth na sebe také v jednom z rozhovorů prozradila, že nemá moc velkou fantazii, ani nijak nevyniká ve fabulaci příběhů, zato to dokáže nahradit pečlivým průzkumem, studiem podkladů, svou spisovatelskou intuicí a pozorováním lidí a všeho okolo sebe. Podle ní není důležité, jak dobře dokážete vymyslet zápletku, ale jak umíte světu říct, co podle vás (a pro vás) znamená život. 

Do studia podkladů pro novou knihu se dle svých slov vždy ponoří naplno. Každičký detail je důležitý, aby svět, o kterém píše, byl věrohodný a co nejvíce reálný. Teprve až má vše propracované, pouští se do samotného psaní a píše třeba půl roku v kuse, tak dlouho dokud není příběh hotový. Ostatní jde stranou, a to až do té míry, že si Elizabeth nemyje vlasy, vstává brzo, pracuje do odpolední pauzy a pak znovu až do vyčerpání. Jiný způsob na ni prý nefunguje. 

Lidé si myslí, že my spisovatelé jsme geniální, to je ale daleko od pravdy. Jsme dříči. Nespoléháme na múzu. Občas nás obdaří nějaká záhadná síla, ale většinou se prostě usadíme ke stolu každé ráno v sedm, den po dni. Kéž by to bylo víc atraktivní. Prostě se moříme jako pilní studentíci, kteří jsme byli, a stále jsme.

 

Co si z toho můžeme odnést?

  • pilně pracujte, pište, jděte si za svým snem – odpočívat můžete, až to dokážete
  • na nic nespoléhejte, ani nečekejte – rozhodně ne na svou múzu
  • psaní je dřina, není to jednoduché – buďte se s tím smiřte a dejte se do práce nebo ne
  • čtenáře zajímá váš pohled na svět, proto buďte sami sebou
  • jestli nevynikáte ve fabulaci a nemáte geniální nápady, rozhodně to neznamená, že nemáte šanci

A co Vy? Souhlasíte s názory Elizabeth Gilbertové? Co se vám na jejích rutinách líbí a co ne? Máte podobné návyky? 😉

 

Jsem experimentátor, samouk a kreativec. Ráda se učím něco nového a inspiruji druhé. V hlavě si tvořím světy. Potěšíte mě šálkem kávy, dobrou knihou, cestovatelskými zážitky a nakažlivým nadšením. ;)

Komentáře
  1. Michal Havlíček napsal:

    To její video jsem viděl už kdysi dávno a hrozně se mi tam líbila ta pasáž, kdy mluví se svou múzou/géniem 😀 Neviděl jsem ani film ani jsem nečetl její knihu, ale už tou přednáškou pro mě udělala víc, než dost. Čas od času se přistihnu při tom, že mluvím k oné entitě. Obzvláště, když napíšu nějakou hroznou pasáž tak se podívám do prázdna a řeknu: „To jako vážně?!“ 😀

    • Je to výborná přednáška, zvlášť se mi tam líbí, jak říká, že se na ni lidi dívají, jako by byla zatracená. 😀
      No film je spíš taková ženská pohodička, nevím, jestli by se ti líbil. Když uvážím, že máš rád Kmotra a další klasiky… 😀
      Jo jo, copak múza. Taky si s ní občas povídám. („Proč???“ „Ale no tak, už by ses mohla vrátit…“ „Do háje zelenýho, co má tohle…?“) 😀

  2. Le fille Ash napsal:

    Ano, souhlasím. Souhlasím s jejími názory a musím říci, že ač o Elizabeth Gilbertové slyším poprvé, je to velmi zajímavá osobnost. Děkuji za možnost seznámit se s ní.. 🙂

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *