Kategorie: Knižní

Nebezpečné osobnosti na obzoru

Bohužel teď moc nestíhám číst ani psát recenze, ale tuhle jednu recenzi prostě zvládnout musím. Nejenže to té knížce dlužím (měla jsem ji rozečtenou už hooodně dlouho), navíc se určitě bude hodit (vždycky jsem chtěla pozorumět lidem, kteří páchají zlo) a i příznivci tvůrčího psaní v ní najdou spoustu užitečného. Takže tady je – Nebezpečné osobnosti od Joa...

Dokonalý život v průměrnosti aneb žijeme v Matrixu?

Je zvláštní, že někdy k vám knížky, které si zrovna potřebujete přečíst, přijdou úplně samy. Náhoda? Se mnou a Dokonalým životem od Pavla Vosoby to tak bylo. Ve schránce mi přistál e-mail, jestli nechci napsat recenzi na knihu od českého autora, o kterém jsem ještě neslyšela. A já chtěla.

Fangirl: O fanfikci vážně i nevážně

Po dočtení Eleanor a Parka jsem byla naladěná na další nášup od Rainbow Rowelové, tak jsem sáhla po Fangirl, knize, která je zatím dostupná jen v angličtině, ale brzy se jí dočkáme i v češtině. Neváhala jsem ani chvilku, protože je to navíc i příběh, který se dotýká tématiky tvůrčího psaní. Stojí to tedy za to? 😉

Eleanor & Park: láska v době punkrocku

Eleanor & Park od Rainbow Rowellová je přesně ta kniha, ke které přistupuji s určitou nedůvěrou. Všude se o ní mluví, všichni na ni pějí ódy a navíc je to žánr young adult. Zkrátka se vždycky musím přesvědčit sama, zda je to vůbec příběh pro mě a zda za něco stojí. No, nakonec jsem to zhltla jako malinu.

Neměnnost leopardích skvrn: Psaní je kumšt

Dobrých knih o tvůrčím psaní a se spisovateli v hlavních rolích není nikdy dost. Tedy já alespoň můžu na tohle téma číst příběhy snad donekonečna. Tentokrát však Kristopher Jansma psaní v románu Neměnnost leopardích skvrn vůbec neidealizuje, ale naopak ho ukazuje se vší tou krví a potem. 

Khaled Hosseini: Tisíce planoucích sluncí

Khaled Hosseini je pro mě pan vypravěč a na Tisíce planoucích sluncí, které jsou jeho druhou knihou vydanou v češtině, je to znát snad ještě více než v Lovci draků nebo A hory odpověděly. Více v recenzi. 😉

Austin Kleon – Ukaž, co děláš

Tuhle knížečku vyhlížím už od té doby, co ji její autor Austin Kleon poprvé ohlásil na svém blogu a sdílel střípky z jejího vzniku. A přesně o tom Ukaž, co děláš je – o sdílení, ukazování, o procesu, a ne o výsledném díle.

Carlos Ruiz Zafón – Stín větru

Od Zafóna už jsem kdysi četla Andělskou hru, což byla naprosto skvělá knížka, která mě ale zklamala závěrem. Protože už je to ale dávno a já si nepamatuju přesně, co mě tenkrát tak zdrtilo, dala jsem Zafónovi druhou šanci a dobře jsem udělala. Stín větru je úžasný atmosférický příběh, který se hodí do podzimních plískanic.

Robert Galbraith – Hedvábník

Světlo světa spatřila druhá detektivka z pera Roberta Galbraitha (alias odmaskované J. K. Rowlingové) a jelikož jsem ji přelouskala v angličtině, můžete si mou recenzi přečíst už teď. S čím se Cormoran Strike popere tentokrát?

John Green: Paper Towns/Papírová města

Já a český překlad Greenových knih se neustále míjíme. Respektive český překlad není dost rychlý, abych na něj dokázala počkat. Ano, je tu moje předčasná recenze na Paper Towns/Papírová města od Johna Greena.