Mých pět nejoblíbenějších knih

Pokaždé, když se mě někdo zeptá, jaká knížka je má nejoblíbenější, zarazím se. Ne že bych nevěděla, ale zkuste si vybrat mezi tím nepřeberným množstvím titulů, které vám kdy příšly do ruky. Některé z nich jsem zapomněla okamžitě, některé jsem nedočetla, ale některé ve mně zanechaly víc než jen matnou vzpomínku na zápletku. Rozhodla jsem si to jednou provždy ujasnit – tedy alespoň pro tenhle okamžik, protože nikdy nevím, kdy se objeví další favorit – a stvořila jsem žebříček svých pěti nej.

1. Jonathan Strange a pan Norrell od Susanny Clarkové

Ne, na prvním místě kupodivu není Malý princ, ale tahle bichle, která mě naprosto okouzlila. Téměř 700 stránkový příběh o dvou mázích, z nichž jeden „pohřbí své srdce v temném hvozdu pod sněhem, a přece bude dál cítit, jak se mu svírá bolestí“ a druhý „se vydá po liduprázdných cestách s bouřkovým mračnem nad hlavou, a hledat bude černou věž na vysokém úbočí“. Do Anglie se má navrátit magie, nečekejte ale lehké čtení. Tenhle příběh se odehrává ve viktoriánské Anglii, atmosféra připomíná romány Jane Austenové a mágové se (více méně) chovají jako gentlemani.

 
 

2. Malý princ od Antoina de Saint Exupéryho

 
Na téhle knížce jsem prostě vyrostla. Nic víc není třeba dodávat. Jestli ale přece jen chcete vědět víc, přečtěte si něco o mně.
 
 

3. Tajemství karet od Josteina Gaardera

 
Tenhle román norského spisovatele a filozofa (autora slavného Sofiina světa) není u nás moc známý. Je to škoda, protože rozhodně stojí za přečtení. Je sice určený spíše mládeži, ale já ho četla několikrát – v dětství, v pubertě a v dospělosti – a nejvíce jsem si ho užila ve svých dvaceti. Autor vypráví příběh o chlapci a jeho otci, kteří cestují z Norska do Atén, aby našli maminku, která se ztratila ve světě módy. Příběh v příběhu se zamýšlí nad otázkami kdo jsme, kde jsme se tu vzali a jaký je náš účel. Je plný fantazie, údivu a prostoru pro přemýšlení.
 
 

4. Srdce v Atlantidě od Stephena Kinga

 
Stephen King je pro mě pan vypravěč. Přečetla jsem od něj skoro všechno a mohla bych sestavit žebříček čistě jen z jeho výtvorů. Nejraději mám ale Srdce v Atlantidě, soubor novel, z nichž je určitě nejlepší ta o Ničemných mužích ve žlutých pláštích. Typická kingovská osudovost, absurdnost a poutavost příběhu – takhle ho mám ráda. Od krále hororu mám paradoxně nejradši ty jeho nehororové kousky – mezi nimi novely Tělo, Nadaný žák a Rita Hayworthová a vykoupení z věznice Shawshank.
 
 
 

5.  Snídaně u Tiffanyho od Trumana Capoteho

 
Holly Golightlyová je jednou z nejlépe napsaných postav a její příběh mě jednoduše dostal. Na ní celá novela stojí a je to dobře. Je ztřeštěná, svá, nezávislá a citově velmi nestabilní. Má kocoura, kterého nepojmenovala, protože si ještě zcela nepatří, touží po snídani u Tiffanyho a po farmě s koňmi. Dojde i na úvahy o psaní a účelu umění. Má oblíbená americká klasika.
 
 
Četli jste některou z mých top knih? A jak vypadá Váš žebříček? 😉
 
Tagy:
Jsem experimentátor, samouk a kreativec. Ráda se učím něco nového a inspiruji druhé. V hlavě si tvořím světy. Potěšíte mě šálkem kávy, dobrou knihou, cestovatelskými zážitky a nakažlivým nadšením. ;)
Komentáře
  1. Fabulátor napsal:

    Malého prince jsem jednou poslouchal jako audioknihu a bylo to docela fajn. Mě osobně se většinou nejvíc líbí ta kniha, kterou právě čtu (pokud se zrovna nejedná o nějaký brak), protože se jí nechám lehce pohltit a na všechny ostatní zapomenu.

    • Mě Malý princ poznamenal – jestli v dobrém nebo špatném, to nechám na posouzení čtenářům. 😀
      Také to tak mám. O spoustě knih už ani nevím, že jsem je četla, a u některých si to pamatuju, ale už nevím, o čem to bylo. A pak jsou knížky, které mi daly něco víc než jen super zážitek – k těm právě patří moje top 5. 😉

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *