Babička v audioknize pozdravuje a omlouvá se

Všechny babičky jsou vlastně takové superhrdinky. Ta Elsina je ale něco jako jejich královnou a já se vsadím, že by takovou babičku bral každý. Já tedy určitě ano. Jenže ani babičky-superhrdinky nežijí věčně a někdy po sobě zanechají víc než jeden skvělý příběh, který stojí za to vyprávět. 

Fredrik Backman mě s Mužem jménem Ove úplně minul (říkala jsem si, že to asi nebude příběh pro mě, a čím víc se o něm mluvilo, tím menší chuť jsem měla se do něj pustit). Jeho druhá kniha, která už u nás vyšla, Babička pozdravuje a omlouvá se, byla ale námětem trefou do černého. Příběh o holčičce, co pořád chodí omotaná nebelvírskou šálou? To jsem si prostě musela přečíst. Pak jsem se ale dozvěděla, že nakladatelství OneHotBook chystá audioknihu, a tak jsem si počkala.

Možná je ale fajn, že nejsem poznamenaná Ovem, ze kterého se teď stalo něco jako kultovka, a nemám tak obrovská očekávání. OneHotBook mě jako vždy nezklamalo a já už si brousím zuby i na toho Oveho. 🙂 

Hrdinkou příběhu je sedmiletá Elsa, tak trochu jiné dítě, které na svou jinakost samozřejmě doplácí. Skvělou parťačkou je jí ale babička, její jediná kamarádka a ta nejbláznivější osoba pod sluncem, která nezkazí žádnou legraci. Díky babičce jsem se opravdu nasmála, její vylomeniny by stály za hřích. No zkuste si otevřít Jehovistům a rozepnout si župan. 🙂

Když ale babička umře, zůstane Elsa sama a čeká ji jak dobrodružství, tak mnohá zjištění a vyrovnání se s babiččinou smrtí. Babička jí totiž připravila jeden velký úkol – doručit dopisy obyvatelům domu, ve kterých pozdravuje a za něco se omlouvá.

Elsa tak proniká hlouběji do říše pohádek, do Miamasu, světa, do kterého se s babičkou mnohokrát přemístily a ze kterého zná Elsa snad každičký příběh. Jenže nic není, jak se zprvu zdálo, a pohádky se stávají skutečností a skutečnost pohádkami. Právě ono prolínání mezi zdánlivě vymyšleným světem pohádek a tvrdou realitou je jeden z hnacích motorů příběhu, protože zde najdeme spoustu podařených podobenství a metafor.

Očima Elsy, až příliš vyspělého dítěte, všechno vnímáme jinak. Lidé, se kterými Elsa, její rodina a babička sdíleli stejný dům, se možná mohou zdát jako mrzoutové, blázni, otravné babizny či podivíni, ale každý z nich má svůj příběh, který společně s Elsou postupně odhalujeme. A právě ono „nesuď knihu podle obalu“ zde hraje důležitou roli a směřuje k překvapivému vyústění příběhu.

Backman umí skvěle charakterizovat postavy a v Babičce se docela vyřádil. Naučí vás mít rád Britt-Marie, i když je příšerně nesnesitelná. Naučí vás milovat babičku, i když je to vlastně pěkná ďáblice. A i Elsu si zamilujete, i když je občas kapku otravná, jako všechny přemoudřelé malé děti. Backam zkrátka ví, jak zahrát na citlivou strunu, takže pokud jste jako já, určitě si i trochu popláčete.

Audioknihu výborně načetla Valérie Zawadská, která s profesionalitou sobě vlastní hravě poradila s každou polohou vyprávění. Prací s hlasem i tempem vyprávění přesně podpořila ten teskně humorný tón příběhu, jindy zase ďábelské vylomeniny babičky i dramatické scény, při kterých člověka zamrazí v zádech. Jak už je milým zvykem, OneHotBook prostě ví, kam sáhnout, aby z audioknihy udělali ještě něco víc než pouhé čtení.

Každou kapitolu doprovází jednoduchá melodie, někdy trošku posmutnělá, někdy zase pohádková, které skvěle dokresluje děj, jak si můžete poslechnout i v ukázce:

[soundcloud url=“https://api.soundcloud.com/tracks/218898876″ params=“color=ff5500&auto_play=false&hide_related=false&show_comments=true&show_user=true&show_reposts=false“ width=“100%“ height=“166″ iframe=“true“ /]

Babička pozdravuje a omlouvá se je skvělá audiokniha a pokud máte rádi trošku dojemné, trošku magické příběhy, pak po ní určitě sáhněte. Potěší i geeky (jako jsem já), protože v ní přijde řeč na Harryho Pottera, Spider Mana i X-meny, mimo jiné. 

A víte co? Já si jdu pustit Oveho. 😉

P.S. Za recenzní mp3 děkuju nakladatelství OneHotBook. 

A co Vy? Četli jste knihu nebo poslouchali audioknihu? Jak se vám Babička pozdravuje a omlouvá se líbila? 😉